Článek
Je mu úplně jedno, že jeho staré čachry s dotacemi i po letech zaměstnávají soudy a stovky úředníků. Ani tentokrát se nehodlá vzdát svého nejmilejšího dítka, tedy Agrofertu, ani tučných příjmů z dotací. Zatímco plýtváme energií na trapné aféry influencera Turka, Babiš se chystá nějak obejít zákon o střetu zájmů.
Tajnůstkaří, a tak zatím nevíme, zda půjde o další převod na děti nebo o nějakou právní kulišárnu. U prezidenta jeho plán nejspíš projde, jenže u Evropské komise už spíš ne, protože žádné z možných „řešení“ není dostatečné. Čekají nás tedy další spory s Unií i s holdingem.
Ještě před volbami poslal úředníkům vzkaz, jak se k vracení dotací staví. Na to, komu může vzniknout škoda, má jiný názor, než EU a soudy.
Kolik nás může stát střet zájmů premiéra Babiše?
- Za první Babišovo premiérování by měl stát vymáhat astronomických 10 miliard Kč, ale zdá se že je nevymůže,
- z toho je 7,1 miliardy Kč za neoprávněně čerpané dotace a
- 3 miliardy Kč za neoprávněně přidělené veřejné zakázky.
- Neoprávněnost čerpání potvrdil Nejvyšší správní soud a pak i Ústavní soud.
- Holding mezitím vyrostl a Babiš má spoustu zkušeností z minula; proto v tomto volebním období mohou způsobit podstatně vyšší škodu.
- Loni Agrofert na dotacích čerpal 1,7 miliardy Kč a uzavřel smlouvy na veřejné zakázky v hodnotě odhadem 11,8 miliardy Kč; v roce 2022 měl smlouvy na zakázky v hodnotě 10 miliard Kč a v roce 2023 také.
- Za celé volební období tak může státu vzniknout škoda v desítkách miliard Kč.
Základem programu nové vlády bude nevydat Andreje Babiše, aby nemusel čelit spravedlivému rozsudku v kauze Čapí hnízdo.
Konfliktů zájmů ale má náš oligarcha mnohem víc. Ministerstva a další úřady činí tisíce rozhodnutí, která nějak ovlivňují jeho mamutí podnikání. A nejde o žádné maličkosti. Uveďme si jen několik nejostudnějších příkladů z doby jeho předchozí vlády:
- Stát blokoval majetek konkurentů Agrofertu a v podstatě je likvidoval. (Ve stejné době přitom mezi lidmi koloval krátký vtip “finančák přijde na kontrolu do Agrofertu”.) Babiš nezákonné jednání státu spokojeně komentoval slovy: „Naši na ně zaklekli, na zmrdy.” Slova zachytil odposlech a Babiš je nepřímo potvrdil před soudem; následky to však pro něj nemá. Mnoho lidí přitom přišlo o zaměstnání nebo celoživotní dílo.
- V případu rozsáhlé otravy řeky Bečvy došla inspekce a vyšetřovatelé k závěru, že za katastrofu nemohla Deza z Babišova svěřenského fondu. Nezávislí odborníci jsou ovšem jiného názoru. Poukazují na podivný sběr a hodnocení důkazů. Za kauzou proto zůstává hořká pachuť kyanidu.
- Docházelo k nezákonnému propouštění úředníků. Když pak nastoupila další vláda, shledala, že úřady se hemží jeho lidmi. Je naprosto zřejmé, že temná chapadla Agrofertu prorůstala do institucí státu.
Sledovali jsme to všechno tak dlouho, že jsme si na to zvykli. Začalo nám připadat samozřejmé, že instituce slouží zájmům jakéhosi holdingu, do kterého proudí veřejné finance. Také jsme poslední roky poslouchali řeči o tom, jak je vláda bez Babiše nejhorší v historii.
Jedině proto jsme si za premiéra znovu zvolili muže, který to způsobil; který kdysi sliboval, že nás zbaví kmotrů, ale sám se chová jako capo dei capi, kmotr všech kmotrů.
Koalice vlivných miliardářů
Tentokrát to s ním bude ještě horší. Chová se jako utržený ze řetězu. Vládu staví s Motoristy, stranou Václava Klause — tedy politika, jenž u nás kmotrovský kapitalismus zavedl a jehož financují vlivní miliardáři. Stranu vede Petr Macinka, kterého si Klaus vypiplal. K Babišovi se hodí — zdá se, že mají podobný přístup k morálce a demokracii.
Jejich společnému řádění zaručeně nebude klást překážky jejich třetí parťák, Tomio Okamura se svou fašistickou SPD. Ta není ani tak politickým subjektem, jako spíš firmou, která na politice vydělává. Nebyla dost dobrá ani Patriotům pro Evropu a ani Babiš ji do vlády nechce. Je veřejným tajemstvím, že ministry za SPD si vybral sám.
Tomiovi Okamurovi to nevadí. Vždyť ani nemá žádné lidi, které by do vlády dosadil. Na rozdíl od Filipa Turka má dostatek sebereflexe, aby si připustil, že na ministrování nemá. Také ukázal, že jeho politický program je ještě tvárnější, než ten Babišův — už stihl zradit své voliče a vzdát se myšlenky na referendum o EU. Vypadá to, že plánuje vládu podporovat ze sněmovny a věnovat se především tomu, co umí nejlíp: zákulisním kšeftům a líbivému tlachání.
V tom si bude s nastávajícími koaličními partnery rozumět. Všichni jsou totiž populisté a žvanilové, pro které je velkým vzorem arcilhář a korupčník Trump. Po jeho vzoru chtějí naši demokracii loupat jako cibuli, sledovat své zájmy a přitom hlásat, že za všechno špatné může předchozí vláda a že všechno dobré zařídili oni. Lidé jim uvěří, protože právě končí krize — takže skutečně bude líp.
Přesto by spolupráce této strašidelné party nemusela trvat dlouho. Za Motoristy totiž stojí sponzoři, jejichž byznysové zájmy se často kříží se zájmy Agrofertu. Budou se dostávat do sporů s Babišem.
Ten už mezitím pracuje na tom, aby do příštích voleb vysál jejich voliče. Začal tím, že přebírá atributy jejich „ikonické postavy“ Turka.
Je velmi šikovný politický chameleon. V příštích volbách si půjde pro hlasy Motoristů a oni pro ponižující debakl.
Co s tím?
Ani my bychom ale do dalších voleb neměli zahálet. Jinak totiž holding pořádně nakyne a „jeho politická divize“ může letošní vítězství zopakovat.
Potřebujeme přijít na to, jak ulhané populisty porážet. Pochopit, čím nám tak imponují. Naučit se s nimi bojovat. Předcházet dělení společnosti a naopak ji zacelovat. Mluvit spolu. Podporovat demokratické politiky. Jinak totiž Babiš vyhraje i další volby. A co hůř, po něm přijde další populista. Dost možná ještě schopnější, než Babiš.
Bohužel vám nejsem schopen nabídnout celé řešení, jak na populisty. Jsem si ale jist, že jeho součástí musí být humor. Ten nám totiž umožní udržet zdravý rozum i dobrou náladu, i když se zabýváme těžkými tématy. A především poodhalí faleš populismu i těm, kteří mu jinak podléhají.
Další zdroje: archiv autora, Babiš otevřeně vyhrožuje úředníkům kvůli vymáhání dotací po Agrofertu, Kdo nakonec podpoří Babiše
