Článek
Střídání klíčových pracovnic
Každému dítěti má OSPOD přidělit jednoho pracovníka, který případ dlouhodobě zná. Ten člověk má znát dítě a vědět, jaká rizika u rodiny jsou a co už se zkoušelo. U Viktorky to tak nebylo. Pracovnice se střídaly a ke všemu si špatně předávaly informace.
... časté změny v osobě klíčové pracovnice (dle příjmení dítěte, dle toho, zda se nezletilá nacházela v pěstounské péči či v rodině) a nedostatky v zajištění kontinuity vedení případu a předávání podstatných informací mezi jednotlivými klíčovými pracovnicemi.
Není jasné, ke kolika výměnám klíčové pracovnice došlo, ale slovo „časté“ naznačuje, že nebyly jen dvě.
Přesně tak to vypadat nemá.
Dohled jen na úřadě a po telefonu
Dohled nad dítětem, který nařídil soud, OSPOD Kladno neprováděl dostatečně. V bydlišti dítěte v Praze vůbec neprovedl šetření. S rodiči mluvil pouze na úřadě nebo po telefonu. Nežádal zprávy od lékařů Viktorky ani od odborníků, kteří pracovali s rodiči.
…nebyla vyžádána zpráva od lékařů Viktorky, ani zprávy odborných služeb, které pracovaly s rodiči.
Dohled po návratu dítěte z pěstounské péče do biologické rodiny má být běžnou praxí. Rozsudek tuto povinnost dále posílil.
Z rozhovoru na úřadě nebo po telefonu nemohla sociální pracovnice OSPOD Kladno ověřit, v jakých podmínkách dítě skutečně žije a jak se situace v rodině vyvíjí. Dohled měl zahrnovat i návštěvu v domácnosti a doplnění informací od lékařů a služeb, které s rodinou pracují. Ani to se ale nedělo.
Jak jsme se dozvěděli už v květnu, přístup se nezměnil ani poté, co spis Viktorky převzal OSPOD Praha 4, kam se rodina přestěhovala.
Tam měli ten spis měsíc a půl, za tu dobu rodinu nenavštívili, jen jednou se s rodinou setkali na úřadu, to je všechno. Nezjistili, že otec Viktorky opustil zaměstnání, že dál bere drogy. Všechno toto mohli zjistit. Dnes víme, že na začátku března otec ukončil práci v chráněné dílně, bylo velmi jednoduché jedním telefonem na zaměstnavatele zjistit, že už práci nemá…
Měsíc po vraždě měl přitom OSPOD soudu předložit zprávu, jak dohled probíhá, jaká je situace v rodině a zda jsou zapotřebí nějaká opatření. Co by asi do zprávy psal, když do rodiny nechodil ani se jí nezabýval?
Službě přesně nestanovili, co má dělat
Do rodiny docházeli alespoň externí pracovníci, kteří pomáhají probudit a posílit schopnosti rodičů. Radí a pomáhají s péčí o dítě, režimem, hospodařením a dalšími praktickými věcmi.
Ministerstvo však uvádí, že od OSPOD neměli „specifikovanou zakázku“.
Nevěděli tedy přesně, co bylo cílem jejich práce a o čem by měli informovat OSPOD.
nedostatečný mezioborový přístup, společné plánování a koordinace subjektů zapojených do práce s dítětem a jeho rodinou (např. případová konference byla uspořádána pouze jednou, se sociálně-aktivizační službou, která docházela do rodiny, nebyla specifikována zakázka apod.)
Riziky se nezabývali
Ministerstvo kritizuje, že OSPOD dostupné informace o rizicích nehodnotil. Neověřoval, jestli rodiče skutečně spolupracují s psychiatry a dalšími odborníky. Přitom právě z toho mohl posoudit, jestli je tříletá Viktorka v bezpečí.
Toto zjištění potvrzuje, co už dříve říkala senátorka Marvanová: informace o rizicích existovaly, ale OSPOD je nebral vážně. Dokonce odmítal varování pěstounky.
Jde v takovém případě ještě o ochranu dítěte?
Kontrola vázne
Krajský úřad obdržel 1. června podnět ministra Juchelky a Komise pro nepřirozená úmrtí, aby provedl kontrolu OSPOD Kladno. Čekali byste asi, že se do toho hned pustí. Pokud nějaké chyby v činnosti úřadů přispěly ke smrti dítěte, není na co čekat.
Na Krajském úřadě Středočeského kraje (KÚSK) byli jiného názoru. Ještě 4. června ředitel Louška sdělil podcastu Ve stínu, že „až bude čas, tak se na to podíváme“. A 12. června písemně požádal ministerstvo, aby kontrolu provedlo samo.
Psal o mimořádné závažnosti, celostátním významu, vysoké medializaci a veřejném očekávání „nalezení viníka“. Tvrdil, že by veřejnost mohla závěry úřadu zpochybnit, protože OSPOD Kladno metodicky vedl a protože je mediálně označován za „součást selhávajícího systému“.
Ministerstvo se k odpovědi nemělo. A úřad na odpověď čekal přes 4 měsíce.
Koncem října se podcast Ve stínu na kontrolu zeptal znovu. Jak jsem zjistil, teprve poté úřad něco udělal. Nemyslete si ale, že zahájil kontrolu. 27. října odpověď ministerstva urgoval.
Tentokrát ministerstvo odpovědělo obratem, 29. října. Žádost úřadu odmítlo. Správně řeklo, že celý úřad být podjatý nemůže, jedině několik málo úředníků. Vyzvalo ho, aby kontrolu zahájil bezodkladně.
Ke dni 12. listopadu, kdy úřad vyřídil mou žádost o informace, kontrolu stále nezahájil. Zatímco komise a ministerstvo svou část šetření dokončily dva a půl měsíce po vraždě, kraj se ani po osmi měsících nerozhoupal.
Jako by opravdu platilo „až bude čas, tak se na to podíváme“.
Je krajský úřad opravdu “součástí selhávajícího systému”? O mých zjištěních, shromážděných v průběhu několika měsíců, se dočtete příště.





