Takto Hitler pomocí propagandy vyhrál volby a uchopil moc

Když po neúspěchu pivního puče v roce 1923 Hitler končí ve vězení, řekne si, že moc v Německu uchopí zákonnou cestou: vyhraje volby.

Ještě v roce 1928 v nich jeho NSDAP nehraje významnou roli. To se nemá opakovat. K vítězství pomůže propaganda, formování veřejného mínění prostřednictvím zkreslených informací.

Kampaň Hitler připravuje spolu s Josephem Goebbelsem. Velmi si rozumějí. Hitler je skvělý řečník, rozený propagandista. Goebbels je odborník, který vychází z nejmodernějších poznatků amerických propagandistů a nové vědy psychologie. Hitlera obdivuje. Vidí v něm ideového vůdce, který dokáže okouzlit dav.

V kampani jej představuje jako někoho nového, jiného. Od klasických německých politiků se Hitler skutečně velmi liší. Chová se jako nějaký bůh, pohybuje se tak a mluví tak.

Vysvětluje, že přestane splácet nespravedlivé válečné reparace podle Versailleské smlouvy. A že důvodem ekonomické krize je mezinárodní židovské spiknutí, které se snaží ovládnout Německo.1

Kampaň funguje. V září 1930 Hitlerova NSDAP získá 6,5 milionu hlasů, osmkrát více než o dva roky dříve. V říšském sněmu obsadí 107 křesel a stává se druhou nejsilnější stranou po sociální demokracii.

Vládní koalice vzniká bez účasti nacistů, ovšem zmítají ji spory. To Hitlerovi s Goebbelsem vyhovuje. Užívají výhod opozičních lavic. Připravují se na předčasné volby.

Kampaň je tentokrát mnohem majestátnější. Hitler navštěvuje všemožné události, svolává stále větší shromáždění. Všude jsou květiny a vlajky s hákovým křížem. Zní hudba. Pochodující jednotky jeho SA v hnědých uniformách dodávají akcím punc jednoty.

Některá shromáždění končí v noci. Nacistické symboly jsou osvětleny. Členové SA nosí v procesí pochodně ,vytvářejí z nich obrazce. Politicko-společenské akci tak dodávají nábožný tón. A z pláště tmy před toto shromáždění předstupuje jako velekněz Hitler a přednáší své kázání.

Mluví, stupňuje dikci i emoci. Svůj projev dokresluje hluboce prožívanou gestikulací. Když projev zakončuje několika nacistickými pozdravy, je už vyčerpán a koupe se v potu. Ale dav ho miluje. Je opilý jeho charismatem.2

Pokud někdo váhal, zda dát Hitlerovi hlas, tohle jej přesvědčí. Ten zvláštní muž s nespoutanou energií musí vládnout Německu!

Hitler v době kampaně udržuje vztah s o 20 let mladší Geli Raubalovou, dcerou své polorodé sestry. Tráví s ní mnoho času. Vztah je ale problematický. Hitler je asexuální, žárlivý a panovačný.

Geli smí vycházet pouze pod dohledem. Musí se domů vracet brzy večer. Když se zamiluje a chce se odstěhovat do Vídně, pohádají se. A zmučená Geli páchá sebevraždu.

Tragický vztah německého politika s neteří zajímá světová média. Spekuluje se, že Geli bil. Vychází také zpráva, že Hitler je koprofil, že na sebe Geli nutil kadit. A že ji nechal zabít, nebo ji dokonce zabil sám.

Témat se chytají sociální demokraté. Hrozí, že se z Geli stane hlavní téma kampaně. Goebbels rychle vymyslí historku, že si hrála s pistolí a zastřelila se nešťastnou náhodou.

Veřejnost uvěří, že by mohlo jít o nechutné pomluvy politických protivníků. Hitler ze skandálu vychází se šrámem na duši, ale bez šrámu na svém politickém obraze.3

Od té chvíle si Hitler své soukromí přísně hlídá.

Nejen proto, aby se neopakoval skandál. Když byl vídán s Geli, nebyl tak zajímavý pro německé ženy. A jejich přízeň potřebuje. Oficiálně tedy nebude mít žádnou partnerku. Jeho manželkou bude Německo.

Chystá se ucházet o nejvyšší funkci v zemi. Chce být prezidentem. Postaví se uctívanému generálovi Paulovi von Hindenburgovi.

Goebbels pro ten účel přichází s další skvělou kampaní. Hitler cestuje mezi městy a shromážděními v letadle. Mezi své příznivce se snáší z oblaků jako anděl a přednáší jednu plamennou řeč za druhou.4

V prezidentských volbách v roce 1932 získá 36,7 % hlasů. Prohrává, ale má za sebou už 13,7 milionu hlasů, dvojnásobek počtu z roku 1930. Ve volbách do říšského sněmu bude favoritem.

Fotografie jsou důležitou součástí Hitlerovy propagandy. Máme k dispozici stovky fotek z nejrůznějších propagandistických akcí. Už od roku 1921 je jeho oficiálním fotografem Heinrich Hoffmann. Fotil pro Hitlera i pivní puč.

Aby se ještě více přiblížil masám a nebyl pouze řečníkem z tribuny, domluví se Hitler s Hoffmannem, že pro Hitlera pořídí fotografie z „civilních“ situací.5 Hitler se usmívá a čte noviny. Hitler sedí na saních. Hitler odpočívá se svým psem. Hitler na pikniku.

Hoffmannovy fotky Hitlera se v tomto období mimo jiné prodávají jako pohlednice. Vkládají je také do krabiček cigaret. Hitler se snaží, aby byly všude.

V červenci 1932 probíhá kampaň předčasných voleb do říšského sněmu. Komunistické jednotky Roter Frontkämpferbund se několikrát střetnou s nacistickými SA i s Železnou frontou sociálních demokratů. Celkem během předvolební kampaně umírá 99 lidí.6

Volby vyhrávají nacisté se svým heslem Práce a chléb. Mají 230 mandátů. Nemohou sestavit vládu, ale mohou ji zablokovat.

Hindenburg jmenuje menšinovou vládu, ale té brzy sněm vysloví nedůvěru a následují další volby.

Druhá kampaň už je klidnější. Největší událostí je stávka pracovníků berlínské dopravy, kterou organizují komunisté za podpory nacistů. To se nacistům vymstí. Vyhrají, ale mají o 2 miliony voličů méně. Vypadá to na další pat.

Hitler má ale plán. Vyjednává s průmyslníky a armádou, získává je na svou stranu. Tlačí na Hindenburga, uplácí jeho syna. A pak přijde zvrat.

V únoru vyhoří říšský sněm. Jako žhář je zatčen mladý komunista. Hitler Hindenburga přesvědčí, že stát čelí riziku komunistické revoluce.7 Hindenburg dává Hitlerovi zelenou, aby jednal. Vyhlašuje výjimečný stav a ruší některé občanské svobody.

Jednotky SA a SS zatknou a zavraždí 4000 komunistických politiků. Tím končí třetí nejsilnější politická stran v Německu. Represím čelí i sociální demokraté. Nové volby v  březnu 1933 už nemůžeme považovat za demokratické.

Hitler se v nich profiluje jako zachránce státu a dosáhne na 44 % hlasů. Většina to není, ale moc má obrovskou. Rozhodne se obejít demokratický proces. Připraví zmocňovací zákon, který mu umožní v čase krize uchopit moc.

Slibuje odstranit nezaměstnanost a zachovat mír. Na svou stranu získává slábnoucího Hindenburga a ve sněmu katolíky, kterým slibuje zachovat je jako stranu. Všichni mu věří, ale nic z toho není pravda. Je to jen lež a další propaganda.

Stává se diktátorem. Brzy se prohlásí vůdcem. Německo i svět čekají krušné časy.

Poznámky

1 Pojmenováním vnějšího nepřítele si propagandista umožní před oním nepřítelem chránit, vést proti němu společný boj apod.

2 Efektní komunikaci a elektrizování davu v současnosti nejlépe využívá Donald Trump.

3 Jde o příkladnou minimalizaci škod, která se v public relations používá i dnes.

4 Cesty politiků za voliči vhodně zvoleným dopravním prostředkem jsou dalším stabilním prvkem propagandy. U nás je využívalo hned několik stran. Nejznámější byl autobus Zemák Miloše Zemana.

5 Fotografie, které je ukazují jako obyčejné lidi, si politici pro účely kampaně pořizují i v současnosti.

6 Ozbrojené jednotky politických stran jsou již minulostí. Poslední u nás měla komunistická stran - lidové milice.

7 Propagandistická technika označení skupiny za viníka činu jednotlivce, který k ní náleží.

Zdroje

Heinrich Hoffmann, Hitler buduje Velké Německo. Nazi PR: The carefully controlled persona of Adolf Hitler, Německé prezidentské volby 1932, Německé volby do Říšského sněmu 1932 (listopad)