Článek
Je 15:00 27. května 1942, asi 4 hodiny po atentátu. Zraněný Heydrich leží v nemocnici a nejmocnějším nacistou v protektorátu je dočasně K. H. Frank. Nechal už uzavřít Prahu a nyní se chystá k strašlivému kroku.
„Velké svinstvo,“ říká čtyřem mužům v uniformách. „Vůdce nařídil jako odplatu zastřelit 10 000 Čechů.“
Ti čtyři muži jsou protřelí bezohlední nacisté, ale Frankova slova jim berou dech. Jsou to velitel policie a SD Böhme, šéf gestapa Geschke a jeho vyšetřovatelé Schulze a Pannwitz. Poslední jmenovaný povede vyšetřování atentátu. Nyní protestuje a rozmlouvá s Frankem.
V rozhovoru krystalizují obavy, že krvavá odplata prospěje záměru atentátníků a naruší fungování protektorátu, který je klíčový pro zbrojní výrobu Německa. A že zkomplikuje vyšetřování.
Zvláštní vydání novin z 28. 5. 1942 přináší informace o atentátu, oznamuje výjimečný stav a slibuje odměnu i tresty.
Frank za chvíli telefonuje Hitlerovi a přesvědčí jej, aby zvrácený rozkaz odvolal. Drsná msta se má soustředit na atentátníky a jejich pomocníky. Frank vyhlašuje stanné právo, přísné tresty pro všechny, kdo atentátníkům napomáhali, ale také odměnu pro ty, kdo by přispěli k jejich odhalení.
V rámci první vlny msty nacisté popravují významné osobnosti, které už byly v jejich vězeních nebo koncentračních táborech, zejména spisovatele Vladislava Vančuru a generála Aloise Eliáše.
Pro Čechy je to šok. Jak moc by nás zasáhlo, kdyby Němci takových lidí zatkli a zavraždili deset tisíc?
Do Prahy směřují pomoci Pannwitzovi s vyšetřováním desítky odborníků z Čech a Německa.
Jedem významný nacista dorazí ještě tentýž den: velitel pořádkové policie v celé říši Kurt Daluege. Heydrich jím sice pohrdá a říká mu Dummi-Dummi, Hlupáček, ale v krutosti si spolu nezadají. O pár dní později Daluege nastoupí na Heydrichovo místo jako nový zastupující říšský protektor.
Věci parašutistů nalezené na místě činu: Gabčíkovo kolo, aktovka, plášť a samopal. Gestapo je vystaví ve výloze prodejny Baťa na Václavském náměstí.
Vyšetřování
Nacisté díky důkazům z místa činu, zejména britskému samopalu sten gun a rozbuškám britské výroby, správně usuzují, že atentát vykonali parašutisté. Prohledávají byty po celé Praze. Zadrží 541 podezřelých, ale nikdo z nich nemá s atentátem co do činění. Rozsah akce je na úkor její kvality: při desetiminutové prohlídce jednoho z bytů vojáci-nepolicisté nepřijdou na to, že ve světlíku se skrývá parašustista.
Prověřují stovky udání, ale ani to k ničemu nevede. Jedno vyšetřování přitom bylo velmi blízko úspěchu: prověřování děvčat ve věku okolo 15 let z Libně, mezi kterými je i Jindřiška Nováková, která odvedla kolo atentátníka Kubiše. Svědkyně ji ale neztotožní. Možná nechtějí, možná pomohlo, že paní Nováková Jindřišku dala ostříhat a změnit jí účes.
Ve zbytku protektorátu nacisté zatýkají dalších 1148 podezřelých, ale ani z nich nevytěží nic o atentátu.
4. června Heydrich umírá. Němci zpřísňují opatření a zvyšují odměnu, ale ani pak nic nezjistí.
10. června šokují protektorát i celý svět. Vyhladí vesnici Lidice pod záminkou, že obyvatelé pomáhali atentátníkům. Vědí ale, že to není pravda. Jde o zástěrku návratu k Hitlerově myšlence strašlivé msty na českém národě.
Nový zastupující říšský protektor Daluege a státní ministr Frank na Pražském hradě. Vsedě přihlíží bezmocný prezident Hácha.
Mezitím Pannwitz opakovaně žádá Franka, aby slíbil beztrestnost pachatelům, kteří by se přihlásili. Frank nakonec vyhoví a vyhlásí třídenní amnestii pro ty, kdo s vyšetřením pomohou.
To přesvědčí výsadkáře ze skupiny Out Distance Karla Čurdu, kterého deptá strach a láká obrovská odměna. 16. června přichází na pražskou služebnu gestapa v Petschkově paláci. Vyzradí vše, co ví, včetně několika adres odbojářů.
Teď už se gestapo má čeho chytit. Probíhá zatýkací akce, výslechy, mučení. Rozkrývají síť odboje a zjišťují úkryt parašutistů v kryptě kostela v Resslově ulici. Už 18. června v ranních hodinách jej obklíčí a všichni ukrytí parašutisté hrdinně padnou.
Další vyšetřování a opatření vedou k praktickému rozprášení odboje.
Doslov
Celkový počet obětí represí po atentátu na Heydricha se odhaduje na 5 000 lidí.
Obec Lidice byla po válce obnovena. Její osud šokoval celý svět.
Spolu s úspěšným atentátem na Heydricha se stal impulzem k zneplatnění Mnichovské dohody, uznání československé exilové vlády a slibu obnovit Československo v předmnichovských hranicích.
Zločinci K. H. Frank, Kurt Daluege a Karel Čurda byli soudy Československé republiky odsouzeni k trestu smrti oběšením a popraveni.
Zdroje: Pannwitzova zpráva o atentátu na Heydricha (Heinz Pannwitz, překlad Stanislav Breton, BVD, 2011), Kurt Daluege, Po atentátu chtěl Hitler popravit 10000 Čechů
