Média se mýlí, naděje trvá. Reebok objednávky potvrdil a „omylem“ je zrušil

Také z většiny českých médií to vypadá, že zákazníci Reeboku nemají šanci. Podle obchodních podmínek Reeboku se prý smlouva uzavírá až odesláním zboží a Reebok prý objednávky nepotvrdí. Novináři a spotřebitelské organizace také spekulují, že Reebok bude argumentovat tím, že kupující nemohli postupovat v dobré víře.

Realita je odlišná.

V první řadě si musíme říct, že smlouva o koupi mezi Reebokem a jednotlivými kupujícími uzavřena byla. Bod obchodních podmínek, podle kterého se smlouva uzavírá až odesláním zboží, je patrně neplatný. Jde totiž o zakázané zneužívající ujednání, které by krátilo zákonná práva spotřebitele.

Spotřebitelská smlouva se ve skutečnosti uzavírá několik kroků před odesláním zboží — když obě strany projeví vůli ji uzavřít. Ze strany Reeboku je takovým projevem nabídka e-shopu, u kupujícího je jím objednávka. Smlouva vzniká doručením objednávky e-shopu.

Reebok kupujícím automaticky zaslal potvrzení objednávky včetně cen s tím, že na přípravě objednávky pracuje. Je tedy zřejmé, že objednávku nejen přijal, ale vyjádřil úmysl ji doručit. Od té chvíle může objednávku zrušit jen velmi obtížně, i když v daném případě to možné bylo a možná pořád je.

Sám Reebok přitom na svých stránkách jasně uvádí, že objednávky nemůže rušit za žádných okolností.

Proti zneužití chyb nakupujícím, například zjevně chybně uvedené ceny, se totiž prodávající samozřejmě může bránit. Média a spotřebitelské organizace shodně uvádějí, že Reebok by měl argumentovat tím, že kupující vědomě zneužili jeho omylu v nacenění zboží.

V Reeboku ale zjevně česká média nečtou a svůj dost možná miliardový průšvih se rozhodli řešit „selským rozumem“: tvrdí, že „bohužel došlo ke zrušení objednávek v důsledku technické chyby“.

Toto tvrzení ale jako důvod nedodat zboží rozhodně neobstojí. Naopak, může „šalamounskému“ Reeboku nadělat pořádné potíže.

Jde totiž o jasnou klamavou praktiku s cílem vyhnout se plnění smlouvy a řešení svých vlastních chyb. Z pozice smluvní strany, která byla v právu, se posouvá do pozice strany, která jedná protiprávně.

Její odstoupení na základě smyšleného důvodu ani nemůže být platné.

Ani po upozornění se nezdá, že by na tom Reebok plánoval cokoliv měnit. Na reklamace a poukazy na nezákonnost jednání reaguje konstatováním ve smyslu, že ho to mrzí, ale nemůže objednávku obnovit a rád pomůže s novou.

Jinými slovy: znovu lže.

Podle většiny právních analýz, kterých se za posledních pár dní vyrojily tucty, se Reebok dopouští chyby, že neargumentuje omylem v ceně, kterého si ho kupující měli být vědomi. Kupující a novináři si toho převážně nevšimli — snad protože ony analýzy četli a předpokládali, že v případě zrušení objednávky není možnosti obrany. To ale platilo právě jen pro odstoupení kvůli omylu v ceně.

Tvrzení, že „objednávku jsme omylem smazali a nemůžeme ji obnovit“, není ani tak neprůstřelné, jako spíš děravé. Vykukové z Reeboku k němu dokonce připojují výpis objednávky, takže je zřejmé, že obnova je možná.

Všichni jsme tak trochu předpokládali, že Reebok bude jednat chytře a řešení dá připravit schopnému právníkovi, zvlášť když mu jde o obrovský balík peněz. Jenže ono to vypadá, že v Reeboku situaci „řeší“ nějaký manažer s přebujelou sebedůvěrou, který nezná evropské spotřebitelské právo a nesleduje česká média, takže v panice z miliardového průšvihu vymyslel zoufalou fintu.

Připadá mi, že našel cestu, jak celou kauzu prohrát.

Těším se, až si toho začnou všímat právníci a novou situaci zanalyzují. Šance, že by kupující své objednávky nakonec obdrželi, je nejspíš i nadále nízká. Už ale není nulová.

Naděje těch, kdo objednávku brali jako lístek do loterie, žije.

Autor je aktivní úspěšný reklamátor. Na Reeboku si v neděli objednal dětskou obuv za 125 Kč .