Článek
Prezidenti bývali mladší
Joe Biden je nejstarším americkým prezidentem vůbec. Funkční období má zakončit po svých 82. narozeninách. Donald Trump byl historicky třetím nejstarším americkým prezidentem, prozatím ve funkci skončil v 74 letech, ale v případě dalšího funkčního období by se ihned posunul na těsně druhou příčku. Za 250 let existence USA pak pouze dva další prezidenti opustili Bílý dům ve věku, který začínal sedmičkou: Ronald Reagan v 77 letech a Dwight Eisenhower v sedmdesáti.
Prezidenti totiž tak staří nebývali. Ve věku 60-69 let zakončilo mandát 12 amerických prezidentů, více než čtvrtina, a ve věku 50-59 let dokonce 25 prezidentů, více než polovina.
Za zmínku stojí i to, že Donald Trump se narodil v roce 1946 stejně jako exprezidenti George W. Bush a Bill Clinton, kteří z funkce odešli už před 16 a 24 lety. Pro Trumpa a jeho kampaň je velkým úspěchem, že se v souvislosti se stářím dlouho mluvilo především o Bidenovi.
Ten, pokud by vyhrál, by měl další období ve funkci zakončit ve svých 86 letech. Oproti předchozímu období dnes působí o poznání starší, energii ovšem nepostrádá. Právem vyvolává otázky, jak na tom bude za tři nebo čtyři roky, a především proč se rozhodl znovu kandidovat. Jeho stáří je tématem vtipů i u jeho příznivců.
Když dosáhnete mého věku, některé věci jsou jasnější než dřív.
Již před minulými volbami média i veřejnost přetřásaly jeho přeřeky a údajné kognitivní potíže. Přímo na pódiu si tehdy například spletl svou sestru s manželkou. A s manželkou si jiné ženy zřejmě plete často, má totiž tendenci je náhle objímat a líbat. V průběhu svého funkčního období pak mnohokrát zakopl, nejčastěji na schodech prezidentského speciálu Air Force One.
Donald Trump také není žádný mladík. Vrásky už dlouho skrývá pod nánosy oranžového make-upu a vadnoucí kůži na krku se snaží schovat v límci košile. Také on má občas potíže s pohybem. Jeho odpůrci mají v oblibě záběry, jak se po rampě z vyvýšeného pódia raději nechává vést.
A také on se dopouští omylů a přeřeknutí, oproti Bidenovi má ale obrovskou výhodu, že sebehorší přeřeky se v rámci jeho projevu ztrácejí v záplavě nadsázky, lží, ignorance a fanfaronského chvastounství.
Jsem vysoce vzdělaný. Znám slova. Mám ta nejlepší slova.
Dva popletové
Bidenova kampaň se v posledních měsících snaží na Trumpovy omyly a přeřeknutí upozorňovat, aby pohled veřejnosti obrátila a za senilního byl Trump. Jedním z rozměrů kampaně se tak postupně stala soutěž, kdo je větší popleta. Skóre je dost vyrovnané:
Biden si nejčastěji pletl válku v Iráku a na Ukrajině. Trump si nejčastěji plete Joe Bidena, o kterém čas od času hovoří jako o Baracku Obamovi.
Oba kandidáti si občas spletou politiky, zejména zahraniční. Biden letos v únoru zaměnil bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou s jejím předchůdcem Helmutem Kohlem a francouzského prezidenta Emanuela Macrona s jeho dávno zesnulým předchůdcem Francoisem Mitterandem. O den později pak během tiskové konference, kde se ohrazoval proti tomu, že je „postarší muž se špatnou pamětí,“ hovořil o prezidentovi Egypta Abd al-Fattáhovi as-Sísím jako o prezidentovi Mexika.
Trump v říjnu označil Viktora Orbána za prezidenta Turecka, jednou si spletl svou soupeřku v primárkách Nikki Haleyovou s bývalou předsedkyní Kongresu za Demokraty Nancy Pelosiovou.
Biden se svého asi nejhoršího omylu dopustil, když prohlásil, že jeho syn Beau padnul ve válce v Iráku. Beau Biden totiž zemřel až v roce 2015 na rakovinu mozku.
Největším Trumpovým „žbleptem“ pak je jeden z těch nejnovějších: „Joe Biden vyhrál nad Barrackem Husseinem Obamou, slyšel z vás o něm někdo? V kolísavých státech vyhrál, ale ve všech ostatních to projel.“ Není totiž vůbec možné zjistit, o jakých volbách Trump mluvil a koho si přitom s kým spletl.
Čím to vlastně je?
Pro Trumpa je „slovní salát“ typický již dlouho. Jde zřejmě o součást jeho životní strategie. Přívalem emočně zabarvených tvrzení lidi přesvědčuje o své „pravdě“ a elektrizuje davy.
Biden pak o sobě tvrdí, že byl popleta odjakživa, že přeřeknutími a omyly byl známý již od svých 36 let. Teprve v posledních letech lidé jeho chyby spojují s věkem.
Ruku na srdce: všichni se občas spleteme nebo zakopneme. A čím jsme starší, tím spíše se pleteme. Pokud by nás nepřetržitě následovali novináři, zaškobrtnutí by nám nejspíš napočítali dost. Přitom oproti většině z nás americký prezident mnohem častěji absolvuje lékařské prohlídky, při kterých by degenerativní onemocnění špičkovým lékařům Bílého domu nejspíš neuniklo.
Je tedy možné a pravděpodobné, že ve skutečnosti ani jeden z kandidátů netrpí stařeckou demencí. I když tábory jejich odpůrců o tom asi nikdo nepřesvědčí.
Kletba systému dvou stran
Pro ostatní Američany bude často rozhodující, který kandidát jim připadá méně nevhodný. Jeden z nich totiž prostě prezidentem bude, protože už oba prošli primárkami svých stran. Republikáni a demokraté se na postu prezidenta USA střídají od roku 1853. Ačkoliv mají Trump i Biden obrovské tábory odpůrců, žádný ze tří dalších kandidátů nemá šanci na úspěch, takže je tu ani nebudu jmenovat.
Nevyhnutelnost systému dvou stran kdysi skvělé vykreslil seriál Simpsonovi. V epizodě o volbách v roce 1996 občané odhalili, že oba kandidáty velkých stran nahradili mimozemšťané, ale ani to je nepřimělo hlasovat pro nezávislého kandidáta - raději do nejdůležitější funkce planety zvolili mimozemského despotu, protože „neměli na výběr.“
Ve skutečném roce 2024 to bude podobné. Jenom si Američané nejmocnějším mužem planety nezvolí mimozemšťana, ale omylného starce.
A tématem voleb musí být něco jiného.
Použité zdroje:
karikatury Joe Bidena a Donalda Trumpa DonkeyHotey, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons
