Trump neměl šanci, Harrisová ho úplně vykolejila — analýza ješitovy prohry

Trump byl doposud v debatách těžkým soupeřem. Smrtícím mixem zákeřných pomluv, konspiračních teorií a absurdních slibů odrovnal několik kariérních politiků. Přesvědčil Ameriku, že Hillary Clintonová je zločinec. Nebo že politický matador Joe Biden věčně spí. Od méně zkušené Harrisové proto málokdo čekal vítězství.

Jenže středeční debata byla pro Trumpa studenou sprchou. Harrisová řekla, co potřebovala. Vyhnula se nebezpečným tématům. A několika dobře mířenými poznámkami ješitu Donalda Trumpa zcela vykolejila, takže se opakovaně znemožnil před 67 miliony diváků.

Ještě v prvním tématu o ekonomice to vypadalo, že se Trumpa bojí. Téma sice zvládla nad očekávání dobře, ale působila nervózně a defenzivně. Uvolnila se, když ji Trump rozesmál poznámkou, že kopíruje jeho „ekonomickou filosofii.“

A pak přišel obrat jako blesk z čistého nebe.

V úvodním proslovu k tématu migrace označila Trumpa za lháře. Vyzvala diváky, aby se šli sami přesvědčit, že Trump na předvolebních shromážděních mluví zcestně, že tam chodí stále méně lidí a ti odsud odcházejí předčasně, unavení a znudění. Trump vytřeštil oči.

Když po chvíli dostal slovo, ukázalo se, jak moc se Harrisová dotkla jeho ješitnosti. Nedokázal se věnovat tématu. Byl otřesený. Ublíženě obhajoval návštěvnost a zábavnost svých shromáždění. Plýtval drahoceným časem, během kterého měl oslovit 67 milionů diváků. Ale to největší selhání mělo teprve přijít, když se po 40 vteřinách z vyhrazených 2 minut konečně propracoval k migraci.

Prohlásil, že migranti ve Springfieldu v Ohiu jedí místním obyvatelům jejich mazlíčky — kočky a psy. Harrisová, která jej už chvíli pobaveně sledovala, pak propukla v smích. On se pak ještě jednou vrátil ke svým shromážděním. Mluvil o nich, jako by na nich stál osud Ameriky a celého světa.

Další ránu mu hned vzápětí zasadil moderátor. Uvedl, že televize kontaktovala starostu Springfieldu. Ten sdělil, že nemá žádné důvěryhodné zprávy o ubližování domácím mazlíčkům ze strany imigrantů. Trump se s moderátorem pohádal. Tvrdil, že to viděl v televizi.

Na řadě byla Harrisová. „Tomu říkám extrém,“ otevřela svou minutu a pak mluvila o předních republikánech, kteří podpořili její kampaň. A o tom, co si o Trumpovi myslí jeho bývalí úředníci. Dotčený Trump pak zabil další minutu výlevem o proradných spolupracovnících, knihách o sobě a o tom, že dostal nejvíc hlasů ze všech republikánů v historii.

Vypadalo to, že se o migraci mluvit nebude. Moderátor ale téma opustit nechtěl. Položil Trumpovi doplňující otázku, jak hodlá deportovat údajných 15 milionů nelegálních přistěhovalců. Trump se rozohnil na téma stoupající kriminality migrantů a pohádal se s moderátorem o spolehlivost statistik FBI.

Harrisová dostala příležitost k reakci. Využila ji k tomu, aby poukázala na trestněprávní problémy samotného Trumpa. Toho tím vyprovokovala k dalšímu minutovému výlevu.

V dalším segmentu dostala otázku, proč změnila své názory na některá témata. Úplně to obrátila a dvě minuty klidně a dojemně hovořila o svých hodnotách.

Když se pak dostal na řadu Trump, ukázalo se, že se ještě neuklidnil. Jeho chování kontrastovalo s klidem soupeřky. Mluvil nesouvisle a obviňoval Harrisovou ze snahy rozvrátit Ameriku. Mimo jiné prohlásil, že Harrisová chce „operativně měnit pohlaví ilegálním cizincům ve vězení, je radikální levičák!“

Opět jde o tvrzení, která sice imponují Trumpovým skalním přívržencům, na ovlivnitelné voliče však působí jako výplody šílené mysli.

Následovalo téma zdánlivě výbušné: útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Trump zopakoval svoje obvyklé výmluvy o ukradených volbách k údajným hlasům ilegálních imigrantů. Získával pevnou půdu pod nohama, protože tyto řeči už opakoval mnohotisíckrát. Dobře ví, jak na ně která část voličů reaguje.

Harrisová přirozeně řekla, že Trump lže a je hrozba pro demokracii. Působila, že prostě postaví tvrzení proti tvrzení a nechá na voličích, komu budou věřit.

Jenže zdání opět klamalo. Připravovala další geniální úder.

Prohlásila, že Trump si neumí připustit férovou prohru, že státníci se mu smějí a vojevůdci o něm říkají, že je ostuda. Trump přitom sklopil oči.

Ostuda (angl.disgrace) je jeho oblíbená urážka, kterou častuje svoje politické protivníky. Bylo to patrně poprvé, co ji někdo ve vysoké politice použil na něj. A viditelně jej rozhodila.

Opět zapomněl, kde je a co dělá. Začal se bránit, že je přece schopný státník. Obšírně se dovolával přízně „tvrdého a chytrého“ Viktora Orbána. Orbán prý prohlásil, že Trump je nejrespektovanější a nejobávanější osoba. A že to s celým světem jde z kopce, protože Trump už nesedí v Bílém domě. Prý se ho všichni báli. Čína, Severní Korea, Rusko.

I tentokrát vykolejený Trump šlápnul vedle. Přeskakoval mezi tématy a neuvědomil si, že Američané Orbána neznají.

Moderátoři navázali tématem zahraniční politiky a dotázali se Harrisové na situaci v Izraeli a pásmu Gazy. Ona zběžně popsala závažnost loňského útoku Hamasu a intenzivní snahu současné administrativy problém vyřešit. Zopakovala, že Trump je ostuda a problémy by nevyřešil. A že proto si diktátoři přejí, aby se prezidentem stal on.

Trump rozohněně kontroval, že Harrisová nenávidí Židy i Araby. Že se v Americe nesetkala s Netanjahuem. Že ji Putin chce za prezidentku. Že je neschopná. A tak dále.

Tvrzení obou kandidátů se tu zdánlivě dost podobala. Trump spíše prohrál, protože působil rozčileně, neprezidentsky.

První vítězství si tak připsal až v následujícím bodě: v otázce pomoci Ukrajině. Zdůraznil, že jde o evropský problém a měly by se o něj starat především evropské státy NATO. Připomněl, že po jeho nátlaku ony státy zvýšily výdaje na armádu. Dodal, že by válku ukončil v řádu dnů, protože zná Zelenského i Putina a oba jej respektují. A že válka na Ukrajině už stála miliony životů.

Tentokrát trefil do černého a musel zabodovat u Američanů. Ti samozřejmě obtížně chápou důvody obrovské podpory tak vzdálenému státu i nesmyslnost Trumpova slibu ukončit válku v řádu dnů. Nevědí, kolik na Ukrajině zemřelo lidí. Naprosto schvalují Trumpovu odpověď na přímý dotaz moderátora, zda je v zájmu USA, aby Ukrajina vyhrála: „v zájmu USA je, aby válka ihned skončila, aby přestali umírat lidé.“

Harrisová patrně mohla téma Ukrajiny vyhrát, kdyby poukázala, že Trump žádný plán pro Ukrajinu nemá. Nebo, že Zelenský i Putin mají o Trumpovi nevalné mínění. Nebo na to, že Trump kdysi sliboval vyřešit i konflikt na Blízkém východě, ale spíše jej zhoršil.

Ona ale mluvila o tom, že Ukrajina je v právu a Trump ji hodí přes palubu. Tím tento bod defintivně prohrála. Dopustila se stejné chyby, kterou Trump dělal celou debatu: hovořila pouze k voličům, které má jisté.

Situaci napravila hned vzápětí na otázce stažení z Afghánistánu. Odpověď pojala jako chválu Bidenovy vlády. Zdůraznila, že čtyři prezidenti před ním slibovali válku ukončit a neudělali to. A že poprvé v tomto století nikde na světě nebojují američtí vojáci. Pak obvinila Trumpa, že jednal pouze s Talibanem a ne s afghánskou vládou.

Trump opáčil, že hlavě Talibanu vyhrožoval, že díky němu 18 měsíců v Afghánistánu neumírali američtí vojáci a že stažení bylo „nejhorším momentem v historii země.“

Šlo o jeden z jeho nejlepších výkonů v debatě, ale na viceprezidentčina slova o ukončení válek nestačil.

Trump měl vysvětlit, proč je podle něj vůbec k diskuzi rasová identita jeho soupeřky. Trump opáčil, že mu je jedno, co Harrisová je. Byl sice v klidu, ale i tak se choval jako slon v porcelánu a pravděpodobně se mnoha diváků dotkl i předtím, než slovo dostala Harrisová.

Ta pak připomněla jeho rasistickou historii: soudní spory kvůli odmítání černých nájemníků, konspiraci o zemi narození prezidenta Obamy a také desítky let starý případ znásilnění v Central Parku, ve kterém byli z rasových důvodů obviněni černoši a hispánci.

Trump pak obhajoval své tehdejší stanovisko, že obvinění měli být popraveni (i když doplněné o lež, že uznali vinu).

Podporu černošské komunity ztratit nemůže, protože žádnou nemá. Podporu hispánské komunity však dlouhé roky pracně získával. Během debaty navíc mohl zaujmout i miliony hispánců, kteří chtěli původně volit Roberta F. Kennedyho (v srpnu z voleb odstoupil). Neopatrným vyjádřením tedy mohl ztratit i statisíce hispánských hlasů.

S dalším tématem Trump konstatoval, že by chtěl zrušit zákon o dostupné zdravotní péči známý jako Obamacare. Na otázku, jaký má sám plán na řešení zdravotnictví, odpověděl, že má počátky plánu. Z té věty se stal mem a baví se jím půlka Ameriky.

Harrisová poukázala na to, že se Trump během svého mandátu celkem šedesátkrát pokusil Obamacare zrušit. Také připoměla, že bez Obamacare by nárok na zdravotní pojištění neměly například děti s astmatem nebo diabetici. Dodala, že v tomto období se „nám“ podařilo vyjednat snížení cen léků.

Trump ještě obvinil Harrisovou, že chce zrušit soukromé zdravotní pojištění a ponechat pouze obecné. Ona se k tomu však již předtím vyjádřila a tak jeho slova vyzněla naprázdno.

Ve skutečnosti jde o téma, kterému se měl co nejvíce vyhnout a mluvit o něčem jiném. Voliče tu mohl jedině ztratit. Dostupné zdravotnictví totiž chtějí zrušit pouze jeho skalní příznivci. A pro 50 milionů pojištěnců jde o téma naprosto klíčové (číslo zahrnuje děti, milníku Obamacare dosáhla v den debaty) .

Téma, které rozděluje společnost, bylo nebezpečné pro oba kandidáty. Harrisová v odpovědi se klimatické změny dotkla pouze krátce, Trump se jí vyhnul zcela. Místo klimatu oba mluvili především o výrobě elektromobilů.

Harrisová zdůraznila, že v době jejího viceprezidentství ve výrobě aut vzniklo 800 tisíc nových pracovních míst. Trump naopak přišel s tvrzením, že do země se přiváží příliš aut a je tu potřeba on, aby na ně zavedl pořádná cla.

I toto téma jednoznačně vyhrála Harrisová. Statisíce nových pracovních míst si divák připraví snáz, než následky dovozu nebo zavedení cla.

Harrisová pronesla shrnutí svého programu. Zmínila rozjezd ekonomiky díky drobnému podnikání, pomoc seniorům, snížení nákladů na bydlení, udržení nejnebezpečnější armády světa, právo žen rozhodnout o vlastním těle. A pak slíbila, že bude prezidentkou všech Američanů a soustředí se na přítomnost i budoucnost.

Trump se soustředil na kritiku Harrisové. Ptal se, proč svůj program nerealizovala už jako viceprezidentka. Dlouze pak hovořil o hrozném stavu země, které se směje celý svět. Zmínil, že se blíží třetí světová válka a že on obnovil vybavení armády. A že do Ameriky přes hranice proudí zločinci.

Argument, že Harrisová je spoluzodpovědná za stav země, je velice důležitý. Komentátoři se shodují, že jej měl Trump opakovat celou debatu. Ne až na konci. V závěrečné řeči nevyzněl, lidé tu čekali vizi lepší Ameriky.

Podle agentury Reuters 53 % lidí považuje za vítězku Harrisovou a 24 % Trumpa. Mezi voliči demokratů považuje za vítězku Harrisovou 91 % lidí. Mezi republikány ale vidí Trumpa jako vítěze pouze 53 % lidí.

Politologové i sázkové kanceláře posunuli své odhady výsledků voleb o jednotky procent ve prospěch Harrisové. Ve středu by vyhrála volby s 47 % hlasů před Trumpem s 42 %. Před debatou přitom byla čísla vyrovnaná nebo mírně vyhrával Trump.

Trump i jeho skalní přívrženci nyní moderátory označují za spojence Harrisové. Sám Trump se ptá, proč neopravovali také Harrisovou. Mimo Trumpův tábor nicméně tato otázka nezní. Středoví voliči si uvědomují absurditu opravených výmyslů Donalda Trumpa.

Někteří z nich si patrně všimli, že Trump dostal více prostoru. Několikrát se ohrazoval proti tvrzením Harrisové a vydupal si další vyjádření. Harrisová se o reakci pokusila jednou ke konci debaty a to už ji moderátoři odmítli z časových důvodů.

V několika vystoupeních již Trump se svou obvyklou suverénní nabubřelostí tvrdil, že v debatě drtivě vyhrál. Uvádí přitom údajné průzkumy s absurdními výsledky od 70 do 98 %. Jde patrně o údaje z anket v internetové bublině jeho příznivců na síti X.

Zajímavé je, že kdyby úsilí a čas investoval do přípravy místo do výmluv po debatě, mohl snadno vyhrát doopravdy. Pro největšího ješitu na světě je ale důležitější něco jiného než skutečné vítězství: aby všichni věřili, že je ve všem nejlepší a je jejich spasitel.

V debatě měl obrovskou příležitost Kamalu Harrisovou zastavit. Onálepkovat ji a znemožnit, jako to udělal několika politikům před ní. Tu šanci vyplýtval. Ke všemu svým slabým výkonem vyvrátil vlastní tvrzení, že on je silný kandidát a ona je slabá. Kdo nezavíral oči, viděl, že to je úplně naopak.

Viceprezidentka se divákům úspěšně představila jako umírněný kandidát a protiváha Trumpovy nabubřelosti. Skvěle se uvedla u těch skupin voličů, které ji neznaly. Ukázala, jakou by byla prezidentkou.

Pokračuje tedy v dobře připravené cestě do Bílého domu.

Zdroje: Debata prezidentských kandidátů, YouTube. Archiv autora. Harris vs. Trump: Who is leading the polls? Trump vs Kamala DEBATE: Trump loses badly, Vlad Vexler. Where did Donald Trump's pet-eating claims come from? How resounding was Kamala Harris’s debate win? Let’s look at the polls. (Washington Post) Případ běžkyně v Central Parku. Trump's Support Among Latinos Grows, New Poll Shows. Březen 2024, New York Times. How Latino voters view the 2024 presidential election. Obamacare Has Become Even More Popular Over Biden’s Presidency. In Celebration of 10 Years of ACA Marketplaces, the Biden-Harris Administration Releases Historic Enrollment Data. Harris pushes Netanyahu to ease suffering in Gaza: ‚I will not be silent‘ Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 Cultural impact of Taylor Swift.