Článek
Kvůli sociálním médiím, dezinformacím a populismu stojí před branami poslanecké sněmovny hned několik protidemokratických uskupení. Jejich politici se neštítí snad ničeho a letošními volbami jejich vzestup neskončí. Hrozí, že bude dál mizet politická kultura a zemi zachvátí kulturní válka.
Mnoho z nás už došlo k závěru, že kvůli ochraně demokracie musíme změnit volební systém. Často čtu, že hlasovat by měli pouze ti, kdo platí daně. Tak by to rozhodně nešlo.
Ústava jasně říká, že všichni máme právo volit. Žádnou část obyvatelstva nesmíme z voleb vyloučit protože nevydělává nebo protože je manipulovatelná.
Volební právo je také rovné. U urny jsme na tom všichni stejně. Je jedno, jestli se o politiku zajímáte každý den, nebo jestli hlasujete tak, jak vám poradil soused, nebo jestli volební lístek vylosujete. Všechny hlasy mají stejnou hodnotu.
Nevím, jak vy, ale já nevěřím, že to je správné a spravedlivé. Hodnotu hlasu bychom měli odvíjet od toho, jak moc volič volbám rozumí.
Nabízím způsob, jak onu hodnotu hlasu stanovit a přitom zachovat rovnost hlasování. Vypadalo by to následovně.
Poměrně znalostní systém
Spolu s hlasovacími lístky a obálkou volební komise vydá také papír s jednoduchým testem znalosti ústavy. Nepůjde o nic složitého — jen o tři naprosto základní otázky. Těmi komise ověří, zda volič chápe volební proces a fungování státu.
Ve volbách do poslanecké sněmovny půjde třeba o otázky na dělení moci, pravomoci parlamentu, ve volbách do senátu například o funkci horní komory a o počet senátorů. U každé otázky bude na výběr ze tří možností, aby byly odpovědi jednoznačné a šlo je snadno zpracovat spolu s volebním lístkem.
Chybné odpovědi voliče z volebního procesu nevyřadí — nezmění vůbec nic. Správné odpovědi ovšem hodnotu jeho hlasu přiměřeně zvýší — řekněme o jednu třetinu, dohromady až o 100 %. Hlas toho, kdo rozumí fungování státu, tedy bude mít až dvojnásobnou váhu.
Tím snížíme vliv neznalosti voličů na výsledky voleb. Člověk, který chápe funkci a význam jednotlivých demokratických institucí, tak snadno nepodlehne marketingu populistů a politických podnikatelů.
Neuvěří například, že by některý kandidát na prezidenta vyhlásil válku, nebo že by odvolal vládu. Ví, že ani jedno z toho nepatří do pravomocí prezidenta. Neuvěří ani, že Evropská komise není volena. Ví, že ji občané EU volí nepřímo, prostřednictvím svých vlád a europoslanců. Ve volbách do krajů nenaslouchá stranám, které slibují změnit celostátní politiku. Uvědomuje si, že krajská zastupitelstva řeší pouze záležitosti svého regionu.
A tak dále.
Díky tomu volí zodpovědněji, než ten, kdo se ústavou nezabývá.
Rovnost by byla zachována
Na první pohled se může zdát, že rozdíl v hodnotě hlasů by narušil rovnost voličů. Není to tak. A hned vám vysvětlím, proč.
Z práv plyne také odpovědnost a povinnosti. Svobodou projevu nesmíme zasahovat do práv ostatních. O majetek se musíme starat. Volební právo by nemělo být výjimkou. Ten, kdo volí, by měl volit v souladu se svým vědomím a svědomím, tedy nejlépe, jak umí. Je to jeho odpovědnost vůči společnosti.
K co nejlepšímu hlasování je znalost ústavy jednoznačně podmínkou. Je přiměřené od občanů očekávat, že budou chápat principy volebního procesu a fungování institucí, než vhozením lístku do urny vykonají svůj podíl na moci.
Ten nárok je v poměrně znalostním volebním systému na každého občana stejný. Znalost ústavy při hlasování odpověďmi na úplně stejné dotazy prokazují všichni lidé, prezident republiky jako bezdomovec s adresou na úřadě v Horní Dolní. Tím je zachována rovnost volebního práva.
Kdo nezná ústavu a na otázky neodpoví nebo tipuje, o část svého hlasu se připraví sám.
Při třech otázkách po třech možných odpovědích by tipující volič průměrně trefil jednu odpověď. Hodnota takového hlasu by průměrně byla ⅔ maximální hodnoty.
Čemu to prospěje
Poměrně znalostní systém bude kultivovat úplně všechny. Voliče přiměje zajímat se o to, jak vlastně politický systém funguje. Pomůže jim tak pochopit, co je pro stát důležité, co mohou politici dokázat a v čem sprostě lžou.
Politiky znalostní systém přiměje zlepšit program i komunikaci. Pokud totiž nějaká strana půjde do krajských voleb s celostátními tématy, bude riskovat, že osloví pouze voliče ústavy neznalé. Oproti stranám, které se budou ucházet o voliče s rozhledem, tak obdrží méně hodnotné hlasy. Aby překročila klíčovou hranici pěti procent, bude potřebovat více než pět procent voličů — odhadem sedm až osm.
Díky tomu ubude populistů, kteří se snaží rozdělovat společnost — budou se totiž muset přizpůsobit, jinak vymřou. Politický boj pozvolna ztratí rozměr kulturní války. Znovu se stane především diskuzí o programech a idejích.
Můžete namítnout, že populisté se budou bránit, bojovat o svá místa v institucích — třeba tak, že svým přívržencům rozešlou nebo jinak sdělí správné odpovědi. Působí to jako slabina systému, ale ve skutečnosti jde o jeho silnou stránku.
Právě tak totiž populisté, kteří své voliče manipulovali proti systému, začnou skutečné fungování systému vysvětlovat: v prvních minutách voleb rozešlou SMS s informacemi, o čem tyto volby opravdu jsou. Od toho už je jen krůček k tomu, aby na svých mítincích a jarmarcích rozdávali výtisky Ústavy ČR se svým logem a s poučením, že tohle je potřeba našprtat, aby volby vyhráli.
Budou pomáhat vzdělávat voliče. A totéž budou dělat i strany systémové. I to je jedna z výhod poměrně znalostního volebního systému — motivuje lidi i politiky, aby sdíleli osvětu o demokracii.
