Článek
V posledních dnech je Donald Trump stále emotivnější a agresivnější. Rozčiluje se nad mikrofonem, mluví o střílení novinářů nebo své kritičky v Republikánské straně Liz Cheneyové (kvůli tomu čelí vyšetřování v Arizoně). Do noci tweetuje stále nesmyslnější tvrzení a sliby.
Také bohužel stále častěji hovoří o podvodech při předběžném a korenspondenčním hlasování, které přitom sám využil a svým voličům doporučoval. Připravuje si půdu pro zpochybnění voleb, tentokrát promyšleněji než v roce 2020.
Před měsícem, kdy měl v průzkumech komfortní náskok několika procentních bodů, nic takového nedělal. A ještě v červnu, kdy to vypadalo na drtivé vítězství nad Joem Bidenem, byl úplně vysmátý. Jenže to je pryč. Nyní ztrácí sebekontrolu a s ní i další a další voliče.
Zdá se, že interní informace jeho kampaně odpovídají průzkumu YouGov na 55000 voličích z každého státu. Je tak mnohem spolehlivější než běžné průzkumy na pouhých stovkách voličů, které se podle něj mohly dlouhodobě mýlit o jednotky procent ve prospěch Donalda Trumpa. Co to znamená?
Donald Trump podle nich prohrává v klíčových státech Rezavého pásu: Michiganu (46-50), Wisconsinu (47-49) a dokonce i nejdůležitější Pensylvánii (48-49). V ohrožení je však i v Nevadě (50-48), Severní Karolíně (48-49) a Georgii (49-48). Pokud by volby dopadly takto, Harrisová by dosáhla jasného vítězství. Ale to přitom není vše.
Většina volebních průzkumů probíhá pouze na stovkách respondentů. Volební modely postavené třeba i na desítkách takových průzkumů mohou mít velkou statistickou odchylku. Ačkoliv průzkumy působí vyrovnaně, kterýkoli z obou kandidátů by mohl vyhrát s obrovskou převahou.
V dosahu statistické chyby má Harrisová vítězství v Arizoně (48-50), ale dokonce i v dřívějším klíčovém státě Floridě (47-51) nebo tradičně republikánském Texasu (51-46).
Jak je to možné?
Úprava volebních modelů
Trump v roce 2016 překvapivě vyhrál volby z pozice outsidera a v roce 2020 prohrál těsněji, než průzkumy předpokládaly. Pravděpodobně to bylo tím, že část respondentů se styděla přiznat, že Trumpa volí. Agentury pak upravily své modely tak, aby opakovanou odchylku Trumpova výsledku zohlednily. Jenže ona se neopakuje, lidé už se za Trumpa nestydí. Stydlíni se buď osmělili, nebo už ho nevolí.
Druhým faktorem mohou být obavy agentur odchýlit se od obecně udávaných výsledků. Pokud agentura zveřejní výsledek s rozdílem několika procent oproti svojí konkurenci, stane se objektem pochyb. A pokud pak výsledek hlasování dopadne jinak, ztratí navždy důvěru. Naopak ve skupině dalších průzkumníků, kteří udávají stejný výsledek s odchylkou do jednoho procenta je pověst agentury v bezpečí i v případě, že se nakonec předpověď ukáže být mylnou. Je proto velmi pravděpodobné, že agentury významné odchylky upravují.
Vysvětlovalo by to mimo jiné „neuvěřitelně vyrovnané volby,“ o kterých novináři hovoří už několik týdnů. Je totiž extrémně nepravděpodobné, že by šance v klíčových státech byly natolik vyrovnané a v průzkumech natolik podobné po tak dlouhou dobu.
Ženy a senioři
Náhled do pozadí změn preferencí nabízí průzkum uznávané Ann Selzerové v Iowě, který v sobotu večer otřásl debatou o volbách. Zatímco v roce 2022 se tam stal republikán guvernérem s náskokem 19 %, v letech 2016 a 2020 tam Trump vyhrál řádově o 10 % a průzkumy mu tam dávaly převahu 4-7 %, Selzerová předpovídá vítězství Harrisové v Iowě o celá 3 %. Komentátoři se průzkumu zdráhají věřit, ale berou ho jako signál změny trendu. I kdyby se totiž Selzerová mýlila o 5 % v neprospěch Trumpa, Iowa by se zařadila mezi rozhodující státy.
Na americkém venkově Trumpa nadále podporují zejména protestanti (80 %) a také bílí muži, kterým jeho myšlení a rétorika imponuje.
Podle tohoto průzkumu výrazně roste podpora Harrisové u žen, což v Iowě i dalších prorepublikánských státech můžeme považovat za následek radikálně protipotratové politiky, která vede k ohrožení a ztrátám životů těhotných žen. Překvapivější skupinou podporovatelů Harrisové jsou pak senioři, kterým zase vadí Trumpův útok na Kapitol 6. ledna 2021 a další excesy. Nejsilnější podporu pak má Harrisová u průniku obou skupin, tedy u seniorek.
Líbí se mi její politika k reprodukci a právu žen si zvolit zdravotní péči. A taky si myslím, že zachrání demokracii a bude respektovat právní stát.
Podobně mohou uvažovat ženy v dalších státech se silně protipotratovou politikou, kde dochází k posunu podpory ve prospěch Harrisové. Vysvětlovalo by to vývoj v Georgii, Severní Karolíně nebo Texasu.
Portorikánci
Další významnou skupinou, která přechází od Trumpa k Harrisové, jsou Portorikánci. Po nemístných vtipech na Trumpově shromáždění v New Yorku minulý týden se celý ostrovní národ urazil. Přestože obyvatelé ostrova Portoriko nemají ve volbách prezidenta a kongresu hlasovací právo, protože Portoriko není státem ale pouze teritoriem USA, Trumpovi se rasismus jeho podporovatelů vrací na hlasování významné portorické menšiny v několika státech USA, zejména klíčové Pensylvánie, kde Portorikánců žije okolo půl milionu.
Kampaň Kamaly Harrisové trendy využívá
Zatímco Trump je zřetelně deprimovaný a dělá špatná rozhodnutí, Kamala Harrisová poslední dny kampaně perfektně zvládá. Na otázku, zda ženy rozhodnou volby, bez zaváhání odpovídá:
Volby rozhodnou všichni voliči. A já budu prezidentkou všech Američanů bez ohledu na jejich politické přesvědčení.
Přitom však odsuzuje Trumpovy pokusy získat ženy zpět slovy jako: „Budu je chránit, ať chtějí, nebo ne.“ Označuje je za sexistická. A rozjela rozsáhlou kampaň, na které se podílí i Julia Robertsová.
V sérii televizních reklam ženy přichází volit s manželem - voličem Donalda Trumpa, tajně zvolí Harrisovou a pak muži řeknou, že volily správně. Protrumpovští komentátoři se rozčilují, že kampaň se snaží rozdělit rodiny a srovnávají myšlenku tajné volby proti favoritovi manžela s manželskou nevěrou. To je zjevně přehnané a spíše to potvrzuje myšlenku reklamy — tajná volba podle vlastního vědomí a svědomí je právem každého a každé z nás. Zda se Harrisové sázka na ženy v závěru kampaně vyplatila, se přesvědčíme za 2 až 3 dny.
V případě prohry se Trump nevzdá
Trump zpochybnil i poslední volby a zpochybňuje je dál, ačkoliv prohrál 60 žalob o výsledek voleb a kvůli útoku na Kapitol byly odsouzeny stovky jeho příznivců a obvinění čelí i on sám. Tentokrát nemá pro zpochybnění voleb výhodnou pozici hlavy státu, zato má za sebou velké zkušenosti a čtyři roky na přípravu.
Trump se snaží tvrdit, že mu demokrati chtějí „ukrást volby.“ Jde o klasický případ, kdy zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“
Napříč Amerikou pracují ve volebních komisích stovky tisíc lidí. Není náhodou, že se mezi ně v uplynulých letech prosadily tisíce Trumpových příznivců. Tito lidé počítají hlasy, předávají si je a navzájem se kontrolují. Díky tomu je v podstatě nemožné výsledek voleb falšovat. Je ale naopak velmi snadné výsledky účelově odmítnout.
To sice spíše neobstojí před soudem, ale Trumpovi postačí, aby je svému táboru prezentoval jako důkaz volebního podvodu — zvláště v případě, že ke zpochybnění dojde na úrovni státní komise. Zatímco v roce 2020 takovým lidem Trump volal a snažil se je přesvědčit, aby jednali v jeho zájmu, letos už na kroky v jeho prospěch mohou být připraveni.
Docela jistě je taková situace v Georgii, kde Trump činnost volebních komisařů vyzvedl přímo na svém volebním shromáždění. Ti se snažili nastavit procedury tak, aby nestihli sečíst korespondenční hlasy, ale jejich snahu už zablokoval soud.
Trumpovi právníci už ale podali přes 130 žalob, jeho příznivci už zpochybnili tisíce legitimních voličů. To všechno se Trumpovi bude hodit do jeho plánu, jak po volbách zpochybnit hlasy demokratů.
Plán mu patrně nevyjde, přestože o férovosti sčítání hlasů kvůli jeho lžím pochybuje 54 % jeho příznivců. I velká část z nich je ale připravena výsledek přijmout. 14 % voličů, kteří jsou připraveni Trumpův boj proti výsledku voleb podpořit, patrně nebude stačit, protože na rozdíl od roku 2020 Trump není prezidentem a nedrží v rukou moc, kterou by podpořil další povstání.
USA i svět jsou na rozcestí
Zpochybněním výsledků voleb by se Spojené státy vydaly velmi nebezpečným směrem k ještě hlubšímu dělení společnosti. Do světa by vyslaly signál, že nejsilnější ekonomice světa a někdejšímu pionýru svobody se nedaří řešit vlastní problémy.
Výhra Donalda Trumpa by znamenala další omezování práv žen a menšin, rozvrat ekonomiky a právního státu. Byla by vítězstvím populismu, který se vydává za protivníka liberální demokracie. Vedla by k vládě dezinformací s lidmi jako je odpůrce očkování posedlý konspiračními teoriemi Robert F. Kennedy mladší, který by dostal na starost zdravotnictví. Trump dokonce nevyloučil, že by zakázal některá očkování. A takových absurdit má v zásobě ještě mnoho.
Proto doufejme, že jsou signály z nejspolehlivějších průzkumů správné a Harrisová vyhraje přesvědčivě. Pro Trumpa by pak bylo těžší volby zpochybnit. Vítězství Kamaly Harrisové by naší civilizaci velmi prospělo. Do karet jí zatím hraje rekordní volební účast. A také roztěkanost, emoce a stáří Donalda Trumpa, který už není tím lumenem z roku 2016.
