Článek
Alice Springs očima Járy Cimrmana
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás zavedl do malé, malebné osady jménem Alice Springs, která by snad mohla být označena za jakousi oázu uprostřed ničeho. Tato osada, založená původně jako trestanecká kolonie, zůstala po staletí téměř nedotčena civilizačním pokrokem – a to včetně doby, kdy ji svou návštěvou poctil Jára Cimrman. Je smutnou ironií, že budovy, které se za Cimrmanova působení teprve rodily, dnes slouží jako muzea, ovšem o našem velikánovi v nich není ani zmínka. A to přesto, že právě on byl jedním z hlavních hybatelů jejich stavby!
Cimrman zde strávil plných 24 měsíců – dva roky, během nichž se věnoval práci na svých vynálezech v klidu a s vědomím, že mu je nikdo neukradne. Jeho pobyt v této izolované kolonii byl vlastně důsledkem jisté pracovní cesty. Když jej Marconi vyslal do Rio de Janeira, aby natahoval telegrafní dráty, Cimrman zde začal experimentovat s vynálezem, který Marconi ani zdaleka neplánoval – bezdrátovým telegrafem. A kde jinde by tento převratný vynález mohl důkladně otestovat než v australské pustině? První telegrafní stanice, kterou Cimrman v Alice Springs založil, dnes slouží jako muzeum – ovšem, opět musíme podotknout, že o Cimrmanovi ani slovo.
Bezdrátová komunikace se však stala klíčovým pilířem australského vzdělávacího systému. Díky Cimrmanovi se vzdělání dostalo i do těch nejodlehlejších koutů kontinentu, kde děti mohly být vyučovány prostřednictvím rádia. A tak Cimrmanovi vděčíme nejen za technický pokrok, ale i za kulturní povznesení Austrálie.
Letadlo doktora Cimrmana
Austrálie však čelila ještě jedné zásadní překážce: zdravotní péči. Problémem nebylo ani tak to, že by chyběli lékaři, jako spíš nemožnost je dostat k pacientům. A právě zde se Cimrman blýskl svým geniálním nápadem: letadlem na spalovací pohon. Tento vynález umožnil doktorům doslova létat za svými pacienty – služba, která se později stala známou jako „Royal Flying Doctor Service“. Dokonce i samotná královna byla tak nadšena, že službu zaštítila a financovala. Dnes už na místě bývalé základny naleznete jen útulnou kavárnu „Bush Kitchen“, která připomíná, jak drsné časy to tehdy byly.
Alice a Cimrman: Inspirace pro umělce
Než Cimrman z Alice Springs odešel, zanechal tam vzkaz své sousedce Alice, mladé dívce, která ho se zaujetím sledovala při práci. Byla tak fascinovaná jeho vynálezy a teoriemi, že ji Cimrman s úsměvem nazval „Alenkou v říši divů“. Tato epizoda se později stala inspirací pro kapelu Smokie, která o Alici složila píseň. Pravda, jejich interpretace byla poněkud nepřesná, zato Karel Zich s „Alenkou v říši divů“ přiblížil Cimrmanův příběh o něco věrněji.
Setkání s domorodci
Kromě technologických pokroků se Cimrman zapsal i do historie jako jeden z prvních Evropanů, kteří dokázali komunikovat s místními domorodci v jejich vlastním jazyce. Snad mu k tomu dopomohly zkušenosti z Afriky, kde se jej domorodci pokoušeli sníst. Zde v Austrálii mu hrozila smrt spíše od jedovatých hadů a masožravých rostlin, ale to jsou jen drobnosti.
Domorodci kmene Anangu jej fascinovali svou vírou, že sny a realita jsou jedno a totéž. Cimrman jim oplátkou vysvětlil své pojetí světa – že Země není plochá, nýbrž kulatá, a že obíhá kolem Slunce. Jeden z domorodců se pak Cimrmanovi svěřil, že se mu zdálo přesně o těchto věcech. A tak bychom mohli říci, že Cimrman tomuto kmeni symbolicky „nafoukl plochou Zemi do koule“ a pinkl ji spokojeně kolem Slunce.
Dnes v Muzeu Střední Austrálie o Jarovi Cimrmanovi mlčí, ale jeho stopy jsou nesmazatelné – od vzdělávání přes zdravotnictví až po objevování tajemství Uluru. A tak zde, uprostřed australské pustiny, zůstává jeho duch přítomen, byť ne vždy pojmenován.
