Článek
Možná si říkáte, proč je na jednom z náměstí v Oslavanech u Brna socha mnicha. Není to mnich, ale Jára Cimrman v přestrojení, aspoň tak mluví jedna z konspiračních teorií.
Při svých cestách po Evropě a Středozemním moři se Jára Cimrman doslechl o legendě o záhadné Atlantidě, o velmi vyspělém městě plném učenců, bohatství a různých pokladů. Ovšem toto legendární město se dle Platónových spisů kdysi potopilo neznámo kde. Mnoho lovců záhad si na tom vylámalo zuby, možná až na Járu Cimrmana. Ten po zkoumání původních pramenů spočítal, že by se Atlantida měla nacházet někde u Brna, což je také velmi záhadné město.
Všechno to začalo koncem září roku 1898, kdy Jára Cimrman sezval své kamarády pod záminkou oslav dožínek právě do Oslavan u Brna. Přijel například Sigmund Freud a pár dalších spolužáků.
Během dožínek se tato parta kamarádů vydala do podzemí. Protože se Atlantida údajně potopila, sledovali, kudy teče voda, a šli proti proudu. Což se jim moc nedařilo, protože zde byla spousta drobných pramínků, které skončily dříve, než začaly. Jejich mise nezůstala utajená, přidaly se k nim místní děti, které si myslely, že pánové hrají nějakou bojovku. Což se nakonec i stalo, když se jim Sigmund Freud ztratil a museli ho hledat. Našli ho až za dvě hodiny v místním kostele u jeptišek, prý tam byl z výzkumných důvodů.
Stres dospělých, dětí, jeptišek i faráře během této neplánované bojovky, zvláště ke konci, byl natolik velký, že se pro ně na pár nocí stal noční můrou a farář se snažil na celou věc zapomenout. Až do té chvíle, než Jára Cimrman v přestrojení za mnicha párkrát navštívil jeptišky a faráře a pomocí psychoterapie je z tohoto těžkého nervového otřesu dostal. Freud, který byl nejdřív účastníkem bojovky, se stal i svědkem prvních psychoterapií. Ze kterých moc nepochytil, protože jeho psychoterapie se vyvíjely zcela jiným směrem.
Netrvalo ani půl roku a děti se začaly těšit na novou bojovku, která tentokrát byla plánovaná. A zahrnovala i postavu mnicha připomínajícího psychoterapeuta Járu Cimrmana.
Bylo jen otázkou času, kdy se z této historické události stane spíše konspirační teorie, která ovšem jednomu sochaři vnukne nápad postavit sochu Járy Cimrmana v přestrojení za mnicha. Starosta tomu pak dodal korunu, když sochu navrhl postavit na kašnu, aby tím připomněl hledání Atlantidy.
Po zkušenostech s negativními důsledky nechtěné bojovky si Cimrman uvědomil, že je nutné, aby si lidé mohli v bezpečném prostředí s odborným dohledem vyventilovat své noční můry. Návrh rozpracoval na pár stránek. Ještě přidal svůj recept na boloňské špagety, které přizpůsobil situaci a místu, a pojmenoval je jako „Creepy pasta“. Na realizaci nápadu se bohužel nedostalo kvůli nedostatku financí, ale papír s receptem se naštěstí zachoval a byl po více než 120 letech objeven. A právě tento recept se stal základem pro knižní trilogii „13 děsivých těstovin“. Nakonec to byl impuls společně s Cimrmanovým nápadem na vytvoření bezpečného prostoru k ventilování nočních můr k tomu, aby byl založen festival CreepyCon, prosycený tématem záhad, creepypast, nočních můr, městských i jiných legend, pověstí a hororu. Cimrman chtěl původně lidi zbavit nočních můr, dosáhl však pravého opaku, když vznikl CreepyCon, kde se naštěstí lidé baví i tím, že se občas bojí.
