Článek
Úvod - Výroční zpráva České národní banky za rok 2024
Než se začnu věnovat globálnímu ekonomickému výhledu ČNB, považuji za vhodné stručně shrnout klíčové body z výroční zprávy ČNB za rok 2024 a jarní makroekonomickou prognózu z května 2025. Z výroční zprávy (1) ČNB vyplývá, že rok 2024 byl obdobím stabilizace po předchozích letech vysoké inflace. V letech 2022 a 2023 inflace dosahovala až 14 % v důsledku války na Ukrajině, narušených dodávek energií a růstu cen potravin. V roce 2024 inflace klesla na 2,5 % a přiblížila se cílové úrovni 2 %. Základní úroková sazba (2T repo) byla po většinu roku na úrovni 7 %, ke konci roku však klesla na 6,25 %, což naznačuje postupné uvolňování měnové politiky. Bankovní sektor zůstal podle zprávy zdravý, stabilní a kapitálově silný. Díky přísnějším pravidlům pro poskytování hypoték z minulých let (zejména ukazatele LTV, DTI a DSTI) nedocházelo k poskytování rizikových úvěrů, což snižovalo hrozbu platební neschopnosti domácností i riziko vzniku tzv. „dluhové bubliny“. Z hlediska hospodaření ČNB byl rok 2024 přelomový – devizové operace a správa rezerv přinesly výnos ve výši 140 mld. EUR. Přesto byl hospodářský výsledek záporný: ztráta činila -50,1 mld. Kč, což je však výrazné zlepšení oproti roku 2023, kdy činila -411,9 mld. Kč. Vzhledem k primárnímu cíli ČNB – stabilizaci cen a měnové politiky – není jejím cílem tvorba zisku. Na mezinárodní úrovni se ČNB podílela na jednáních s Evropskou centrální bankou o zavedení digitálního eura a o tzv. zeleném financování, tj. podpoře finančních produktů a investic, které přispívají k ochraně životního prostředí a boji proti klimatické změně.
Jarní makroekonomická prognóza ČNB - jaro 2025
Květnová prognóza (2) potvrzuje návrat inflace ke 2 %, což je pozitivní jak pro domácnosti, tak pro firmy – posiluje se kupní síla, snižuje se ekonomická nejistota a podporují se spotřeba a investice. Úrokové sazby dále klesají, což zlevňuje úvěry a zvyšuje dostupnost financování pro firmy i občany. Hrubý domácí produkt (HDP) roste o 2 %, nezaměstnanost zůstává nízká a dochází k růstu mezd. Mírné posilování koruny vede ke zlevnění dovozu, i když může ztížit vývoz.
Globální ekonomický výhled - duben 2025
Z aktuálního globálního ekonomického výhledu (3) z dubna 2025 vyplývá spíše opatrný vývoj, ovlivňovaný řadou rizik, zejména geopolitických. Mezi hlavní faktory nejistoty patří obchodní politika Spojených států, kde hrozí eskalace stávajících sporů a zavádění nových cel. Tyto kroky zvyšují nejistotu na trzích a mohou negativně ovlivnit mezinárodní obchod. Dalším prvkem nestability je oslabování amerického dolaru. Přestože tento trend pokračuje, začátkem dubna došlo na finančních trzích k prudkým výprodejům, což svědčí o nervozitě investorů. K tomu se přidává i vývoj v oblasti komodit a průmyslové výroby – například pokles zásob na londýnské burze kovů (LME) či zhoršující se situace ve zpracovatelském průmyslu signalizují možné zpomalení globální průmyslové aktivity.
Navzdory těmto rizikům některé regiony – například Spojené státy, Evropská unie, Vietnam nebo Indonésie – vykazují známky oživení. Celkový globální růst však zůstává pod tlakem výše uvedených faktorů a jeho další vývoj je obtížně předvídatelný, mimo jiné i kvůli obtížně čitelným, populisticky laděným rozhodnutím prezidenta USA.
Kromě uvedených ekonomických faktorů hrají důležitou roli také geopolitická rizika. Válka na Ukrajině nadále významně ovlivňuje ceny plynu a energií. Napjatá situace na Blízkém východě – zejména mezi Íránem, Izraelem, Jemenem a v oblasti Rudého moře – komplikuje lodní dopravu přes Suezský průplav a zvyšuje náklady na dovoz klíčových komodit, včetně ropy. Rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu přináší riziko konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy, což by mělo zásadní dopady na globální obchod i investiční prostředí.
Dopady těchto globálních výkyvů na Českou republiku jsou zcela zásadní. Česká ekonomika je malá, otevřená a silně exportně orientovaná – přibližně 80 % HDP tvoří vývoz, a to zejména do zemí EU, především Německa. Vývoj v zahraničí tak má přímý vliv na českou výrobu, zaměstnanost, investice i spotřebitelskou důvěru. Pro českou ekonomiku je tedy pozitivní zprávou oživení v eurozóně, nižší inflace ve světě i stabilizace cen energií, které zlepšují podmínky pro podniky. Naopak negativně může působit růst nákladů na dopravu a energie, který zatěžuje firmy i spotřebitele. Geopolitické napětí na Ukrajině a v Rudém moři přispívá k celkové globální nejistotě a může vést k odkládání investičních rozhodnutí. Zároveň klesající poptávka z Číny ovlivňuje ceny surovin, čímž tlumí světový růst.
Z těchto důvodů je pro Českou národní banku důležité udržet opatrný a vyvážený přístup v měnové politice. I když některé regiony vykazují známky oživení, rizika přetrvávají a mohou se kdykoliv výrazně promítnout do domácího trhu.
Vzhledem k současné globální situaci je tedy klíčové sledovat jak signály ekonomického oživení, tak přetrvávající rizika. Pro malou otevřenou ekonomiku, jakou je ta česká, bude zásadní, jak rychle se stabilizuje vnější prostředí – a zda převáží příležitosti, nebo hrozby.
Seznam použité literatury:
1 Výroční zpráva ČNB za rok 2024; https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/o_cnb/.galleries/hospodareni/vyrocni_zpravy/download/vyrocni_zprava_2024.pdf
2 Prognóza ČNB - jaro 2025; https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/prognoza/.
3 Globální ekonomický výhled - duben 2025; https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/menova-politika/.galleries/gev/gev_2025/gev_2025_04.pdf.
