Článek
Poslední říjnový den roku 1979 se zkřížily cesty dvou amerických fenoménů. Prvním byl Tom Snyder, televizní hvězda, který už šest let uváděl noční pořad Tomorrow with Tom Snyder, kde s cigaretou v ruce konverzoval se svými hosty. Na rozdíl od klasických talk show byl Snyderův program komornější, bez publika a zaměřený na vzájemnou výměnu názorů. Druhým aktérem se stali Kiss, v té době jedna z nejúspěšnějších světových kapel s miliony prodaných nahrávek a bombastickými koncerty. Pozvání přišlo velmi příhodně na Halloween, do jehož atmosféry čtveřice se svým make-upem a kostýmy příhodně pasovala. Pokládala to za velkou příležitost vystoupit ve sledované show s miliónovým diváctvem.
Vidina účinkování v tak populárním pořadu je ale zároveň znervózňovala a kytaristu Ace Frehleyho přímo děsila. Navzdory image rockového bouřliváka bojoval první roky v Kiss s nízkým sebevědomím a své písně jako Cold Gin, Parasite nebo Getaway nechával zpívat zkušenější kolegy Genea Simmonse a Petera Crisse. Při představě vystoupení u Snydera sevřela Frehleyho znovu nervozita, takže při cestě autem do studia do sebe obrátil láhev vodky. Během příprav a líčení se v šatně objevil jejich manažer Bill Aucoin s lahví šampaňského, které také neodolal. Z už řádně zpitého Frehleyho veškeré obavy opadly a na pohovku proti známému moderátorovi usedl vyrovnaný, a jak sám vzpomínal „připravený na všechno“.
Tom Snyder se obvykle na hosty příliš nepřipravoval a dostával jen stručné informace. V nich mimo jiné stálo, že bude mít štěstí, když z Frehleyho vůbec dostane slovo. Že bude všechno jinak, zjistil hned v úvodu, kdy jednotlivé členy kapely představoval. O basákovi Simmonsovi nešikovně řekl, že je „bass player“ (bass v angličtině vedle baskytary označuje i druh ryby), na což Frehley zareagoval poznámkou, že on sám je trout player (trout znamená pstruh) a doprovodil to výbuchem smíchu. Když se pak začal podruhé smát během líčení začátků Kiss, zeptal se dílem překvapený a dílem pobavený Snyder, zda už kapela Frehleyho výrazný smích nahrála.
Jako zkušený moderátor rychle odhadl situaci a pokračoval ve zpovídání odvázaného kytaristy. Frehley přidával jednu hlášku za druhou, někdy vtipnou někdy méně, všechny ale doprovázel nakažlivým smíchem. Vedle něj sedící Peter Criss se společně se Snyderem srdečně bavili, zatímco frontman Paul Stanley se tvářil rozpačitě a v obličeji Genea Simmonse se zračila čím dál zřetelnější nelibost s tím, jaký směr rozhovor nabral. Několikrát se ho pokusil dostat zpět pod kontrolu, čehož si moderátor všiml a označil ho za matku skupiny. Frehley to doplnil poznámkou „matka představená“ a dalším záchvatem smíchu. V závěru dostal i samotného Snydera. Když Stanley líčil, jak vídávají ve frontách před koncerty lidi všech věkových skupin, vypálil, že kdyby hráli koncert v Bombaji, stály by ve frontě i krávy. V ten moment se i profesionální Snyder začal společně s ním neovladatelně smát.
Z pohledu marketingu Kiss nebylo toto vystoupení úspěch ale spíš pohroma, zároveň se však stalo jedním z nejznámějších rozhovorů jak Kiss, tak Toma Snydera. Samotný Ace Frehley jako neřízená střela poháněná alkoholem zaúřadoval ještě při několika dalších příležitostech, například když měli Kiss představit nového bubeníka nebo během interview z doby Music from the Elder. Krátce na to se ze sestavy poroučel i on. Kiss tak přišli nejen o jeho eskapády ale i o jistou dávku sebereflexe, protože to byl právě Frehley, který prohlásil: „Co bychom byli bez fanoušků? Jen čtyři klauni s make-upem.“
