Bingo na TV Nova: Podvod za 27 milionů korun v přímém přenosu

Představte si situaci: sedíte před televizí, v ruce držíte stírací los za dvacet korun a čekáte, jestli právě vy budete tím šťastlivcem, který si odnese milion. Takto to vypadalo v polovině devadesátých let, kdy televizní hra Bingo lákala celé Česko. Slogan „Bez Binga se nedá žít, tiket Binga musíš mít!“ znal téměř každý. Jen málokdo ale tušil, že právě tahle populární soutěž byla zneužita k podvodu, který připravil pořadatele o desítky milionů korun.

Rok 1994 znamenal zásadní proměnu české televizní scény. TV Nova začala vysílat a divákům nabídla úplně nový typ zábavy. Jedním z nejpopulárnějších pořadů se stalo Bingo. Princip byl jednoduchý: koupili jste si stírací los s logem Novy, a pokud jste na něm našli symbol obrazovky, obdrželi jste pozvánku do barrandovského studia. Tam vás čekalo otevírání tajemných skříněk s výhrami od několika tisíc až po milionové částky. Technickou stránku doplňkové hry Nová šance měl na starosti tehdy devatenáctiletý Pavel Fantyš. Tento mladý programátor navrhl počítačový systém, který měl náhodně vybírat výherní čísla. Právě tady se ale začal celý podvod rodit.

Fantyš společně s Romanem Hejdou vymysleli podvodný systém, který na první pohled působil jednoduše. Nejdříve nakoupili velké množství stíracích losů. Poté Fantyš využil svůj přístup k počítačovému programu a upravil ho tak, aby během losování vybíral pouze ta čísla, která si předem zajistili. „V operačním systému jsou pomocné soubory, programy. Já jeden z nich upravil, že v sobě měl deset vybraných čísel losů, a když hlavní program běžel, tak ten pomocný program, který běžel na pozadí, zasáhl do losování,“ popsal později u soudu svůj postup Fantyš.

Pozměněný kód byl uložen na disketě, kterou Fantyš před losováním vložil do počítače. Po vypnutí se upravený program z paměti automaticky smazal, takže po sobě nezanechal žádnou viditelnou stopu. Do studia pak organizátoři posílali nastrčené osoby, jimž tvrdili, že zastupují skutečné výherce, kteří se z nějakého důvodu nemohli soutěže zúčastnit. Tito figuranti předem věděli, kolik mají vyhrát i kterou skříňku otevřít. Za účast dostávali pět až patnáct tisíc korun, zatímco zbytek výhry končil u pachatelů. Není zcela jasné, do jaké míry si uvědomovali, že se podílejí na podvodu. Někteří mohli věřit, že skutečně jen přebírají výhru za někoho jiného. Jiní naopak přesně věděli, co se děje.

Výběr nastrčených výherců zajišťoval Roman Hejda spolu s několika pomocníky. Zpočátku vybírali především příbuzné a známé, na které se mohli spolehnout. Později ale začali oslovovat i náhodné kolemjdoucí. Jednou z takto vytipovaných osob byla starší paní, které slíbili pět tisíc korun za to, že v televizi vyzvedne výhru. Paní skutečně usedla ve studiu, její tiket byl vylosován jako výherní a mohla přistoupit k otevírání skříněk. Odnesla si padesát tisíc, ale 45 tisíc z této částky musela odevzdat. Když rodina po odvysílání epizody zjistila, že babička „vyhrála“, sešli se u ní s gratulacemi. Paní jim však popsala, jak celá situace probíhala, a přiznala, že obdržela jen zlomek výhry. Rodina to nenechala být a vše oznámila policii.

Něco bylo podezřelé už delší dobu, ale nikdo si jednotlivé indicie nedokázal spojit. Moderátor Jan Rosák si začal všímat, že se výherci chovají neobvykle. Místo radosti z vysokých výher působili odtažitě, jako by je výsledek nijak nepřekvapil. Podezření vzbudila také skutečnost, že všechny výherní losy pocházely z jednoho balíku a byly prodány na jednom místě, přesto jejich držitelé byli z různých koutů republiky. To neuniklo ani zástupci kanadské firmy, která pro Bingo zajišťovala organizaci a technické zázemí.

Situace se vyhrotila, když do barrandovského studia dorazil anonymní výhružný dopis. Pisatel v něm tvrdil, že pokud se ve čtvrtek večer na obrazovce objeví znělka Binga, studio vyletí do povětří. Hrozba byla natolik vážná, že bezpečnostní opatření byla zpřísněna na maximum. Jan Rosák tehdy dostal osobního ochránce, který ho doprovázel nejen do studia, ale i domů. Strážce trávil noci v zaparkovaném autě před jeho domem a byl připraven okamžitě zasáhnout. Tímto ochráncem byl tehdy ještě neznámý herec Hynek Čermák.

Na podzim 1995 přinesly Lidové noviny článek o podezření z manipulací v soutěži. Ministerstvo financí v reakci okamžitě zrušilo doplňkovou hru Nová šance. Následující losování už probíhala pod přísným dohledem policie.

V devadesátých letech navíc chyběly jasné kontrolní mechanismy. Komerční televize byla novinkou, diváci věřili obrazovce a samotný formát přímého přenosu působil natolik věrohodně, že si jen málokdo dokázal připustit, že by mohlo jít o podvod. Případem se začala zabývat Služba pro odhalování korupce. Proběhla utajená porada a vznikl speciální tým, který začal celou záležitost rozplétat. Vyšetřovatelé detailně analyzovali záznamy odvysílaných pořadů, porovnávali chování výherců, sledovali jejich vazby, prostředí, ve kterém se pohybovali, i jejich kontakty. Postupně se jim podařilo rozkrýt síť osob zapojených do podvodu.

Celková škoda způsobená podvodem byla vyčíslena na 27 milionů korun, což by dnes odpovídalo přibližně 80 milionům. Z hlediska rozsahu i způsobu provedení bylo zřejmé, že šlo o promyšlený a dobře zorganizovaný podvod. Pavel Fantyš měl v té době vlastní firmu Syntex Technologies se sídlem na adrese Bartolomějská 13, kde se později ukázaly souvislosti i s dalšími podezřelými aktivitami. Fantyš a Roman Hejda byli nakonec označeni jako hlavní pachatelé. Ředitel firmy TV Bingo Karel Havlíček skončil v roce 1996 ve vazbě kvůli zpronevěře, což v očích veřejnosti jen posílilo dojem, že nejde o ojedinělé pochybení, ale o širší selhání celého systému. Tím ale příběh zdaleka neskončil. Soudy a vyšetřování pokračovaly ještě řadu let.

Krátce po zahájení vyšetřování se Fantyš beze stopy vytratil a celé roky ho nikdo nedokázal vypátrat. Až později se zpětně ukázalo, že pobýval v Německu, Kanadě, a nakonec ve Spojených státech. Celkem 22 let unikal české justici, než ho v roce 2017 dopadli specialisté z Odboru cíleného pátrání, přezdívaní Lovci lebek. Fantyš byl zatčen v New Yorku a v srpnu téhož roku vydán zpět do České republiky. V prosinci stanul před pražským městským soudem. K činu se přiznal, ale tvrdil, že podvod vymyslel Roman Hejda a on ho pouze technicky provedl jako výzvu, aby si ověřil, že to zvládne. Peníze prý nepotřeboval, měl vlastní podnikání, a dokonce uvedl, že žádné peníze z podvodu nedostal. Soud ho nemohl v novém řízení potrestat přísněji než dříve, kdy mu byl uložen pětiletý trest. Tentokrát proto odešel s trestem tři a půl roku. Soudkyně přihlédla zejména k tomu, že se Fantyš k činu přiznal. Pravomocné rozsudky padly až v roce 2005. Všichni obžalovaní odešli od soudu s podmíněnými tresty, výjimkou byl pouze Pavel Fantyš, který jako jediný dostal nepodmíněný trest v délce pěti let. Roman Hejda byl dopaden už v roce 2001 na Slovensku a také odešel s podmínkou.

Odhalení aféry výrazně poškodilo pověst televize Nova. Po zásahu policie se sledovanost Binga propadla o 60 procent a Nova tak přišla o jeden ze svých nejúspěšnějších pořadů. V březnu 1996 byla soutěž definitivně ukončena. Pokus o její obnovení pod názvem Nové Bingo už nikdy nedosáhl původní sledovanosti a brzy skončil. Jan Rosák, který soutěž moderoval, nic netušil a zpráva o podvodu ho šokovala. Vyšetřovatelé později vzpomínali na výslechy moderátora Rosáka i tehdejšího ředitele televize Vladimíra Železného. Zvlášť ze strany televize Nova zaznívala ostrá kritika a podle svědectví padla i slova o tom, že policisté budou „svlečeni z uniformy“, protože prý zničili nejlepší televizní soutěž všech dob se sledovaností tří milionů diváků.

Případ Binga se stal prvním známým počítačovým podvodem v České republice a ukázal, jak snadno lze zmanipulovat i na první pohled důvěryhodný systém. Vyšetřovatelé později zmiňovali i situaci, kdy zadrželi jednoho z figurantů a ten se po příjezdu na policejní stanici zeptal: „A co mám dělat s tou pistolí?“ Vytáhl legálně drženou zbraň, kterou měl při zatčení u sebe, a policisté se nestačili divit, že si jí vůbec nevšimli. Televizní Bingo tak zůstalo v paměti nejen jako populární soutěž, ale především jako jeden z největších mediálních skandálů v novodobé historii. A také jako připomínka, že ne všechno, co vidíme na obrazovce, musí být nutně pravda.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz | tn.nova.cz | radiozurnal.rozhlas.cz | prahain.cz | video na YouTube (Skryté Příběhy - Největší televizní podvod v Česku!)