Jiří Lír byl hvězdou malých rolí. Přežil těžkou nehodu, ale nakonec podlehl bolestivé nemoci

Jiří Lír se narodil 19. června 1923 v Pelhřimově. Jeho otec byl akademický malíř a vyučoval na místním gymnáziu, kde později studoval i Jiří. Právě tam, ve školní lavici vedle Lubomíra Lipského, se poprvé přiblížil divadlu. S Lipským a Otomarem Krejčou pak hráli v ochotnickém spolku Rieger. Když nacisté školu v roce 1941 uzavřeli, rozhodl se, že u divadla zůstane. Odešel do Prahy, kde se učil herectví pod vedením režiséra Aleše Podhorského, a poté pokračoval ve studiu na Státní konzervatoři, kde zůstal dva roky. Do roku 1945 vystupoval v Divadle Urania a zároveň působil v putovním souboru Nová česká scéna.

Když Lubomír Lipský po válce se svým bratrem Oldřichem zakládal Divadlo satiry, na Líra se pochopitelně nezapomnělo. V tomto souboru se setkal s budoucími hvězdami české komedie: Milošem Kopeckým, Stellou Zázvorkovou nebo Karlem Effou. Zatímco v divadle hrál i velké role, ve filmu se prosadil jako někdo, kdo dokázal i pár vět proměnit v postavu, kterou si diváci zapamatovali. Režiséři si ho rychle oblíbili pro jeho přirozené nadání a schopnost oživit i sebemenší roli.

„V malé roli se herec nemůže zdržovat rozehráváním. Musí to vypálit, aby každý věděl, o co jde. Hned. V malé roli si nemůžete říkat: ‚Já to ukážu pak.‘ Žádné pak už není,“ vysvětloval Lír svůj přístup k herectví. Na filmovém plátně byl k vidění opravdu často. Objevil se ve zhruba 180 snímcích a ztvárnil nespočet vedlejších postav. Hrál krejčí, sluhy, číšníky, policisty i různé pány z různých společenských vrstev. Poprvé se objevil ve filmu v roce 1950 jako úředník ve snímku Posel úsvitu. Hlavní roli dostal jen jednou, a to v hudební komedii Strašná žena z roku 1965.

Diváci si ho spojí s řadou nezapomenutelných postav z českých komedií. Mezi ty nejvýraznější patří Gugenheim z filmu Pane, vy jste vdova!, klidný a důsledný číšník z Což takhle dát si špenát nebo úzkostlivý výčepní Rambousek z Vesničko má středisková. Nejčastěji ho obsazovali Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem a také Václav Vorlíček. Pravidelně s ním točili i Oldřich Lipský, Petr Schulhoff a Zdeněk Podskalský. Jeho suchý humor a kamenný výraz z něj udělaly nepřehlédnutelného herce, který si dokázal získat pozornost i v těch nejmenších rolích.

Honorář za natáčecí den tehdy činil zhruba tisíc korun, a protože Lír byl na place často, po finanční stránce si tak nemohl stěžovat. Trápilo ho ale, že mu režiséři nikdy nedali větší příležitost. Podle dcery Kateřiny se s tím těžko smiřoval, ale nakonec to přijal jako součást své herecké dráhy.

V roce 1977 se Lírův život obrátil vzhůru nohama. Během cesty z Olomouce seděl na zadních sedadlech vozu, který v serpentinách u Moravské Třebové narazil do protijedoucího auta. „Po opuštění vozu předním sklem jsem ještě třicet metrů brzdil obličejem po mokré vozovce. Můj spánek byl nahrazen bezvědomím,“ popsal později nehodu ve svých memoárech s příznačným názvem Ve vedlejší roli Jiří Lír. Náraz mu způsobil prasklinu lebky, která sahala až k mozkovému centru.

V nemocnici ho pravidelně navštěvoval jeho přítel Vladimír Menšík. Lír později s humorem vzpomínal, jak moc mu jeho přítomnost pomáhala, a žertoval, že by Menšíka měli předepisovat na recept, protože by uzdravil kdekoho. Ze zranění se nakonec zotavil natolik, že se mohl vrátit k běžnému životu.

Kromě herectví se Lír celý život věnoval také malování. Výtvarný talent zdědil po otci a později se stal aktivním členem spolku Herci malují. Svým obrazům říkal „omaly“ a lidé si je rychle oblíbili. Nabízel i neobvyklou službu: když někomu namaloval obraz ze svatby a manželství se časem rozpadlo, bezplatně upravil postavu ženicha na psa. S kreslením začínal už při studiích, kdy přispíval do studentského časopisu. Silně ho ovlivnil Jiří Šlitr, který u sebe neustále nosil skicák a inspiroval Líra k tomu, aby malování bral stejně vážně jako herectví.

S manželkou, herečkou Drahomírou Fialkovou, měl dceru Kateřinu, která se také stala herečkou. Ta se později provdala za herce a hudebníka Ondřeje Havelku, s nímž měla syna Vojtěcha. Manželství skončilo poté, co se Havelka sblížil s režisérkou Alicí Kovácsovou, která mimochodem patřila mezi bývalé partnerky Karla Gotta. V devadesátých letech začaly Jiřího Líra trápit silné bolesti. Lékařské vyšetření přineslo krutou diagnózu – rakovina kostí. Jde o jedno z nejbolestivějších onemocnění, které často zůstává dlouho nerozpoznané. Bolest a otoky bývají nejhorší v noci a nemoc nejčastěji zasahuje delší kosti nohou, zejména v oblasti kolen a kyčlí.

V těžkých chvílích mu společnost dělal toulavý černý pes, který se u nich jednoho dne objevil a herec se ho ujal. Dcera Kateřina později vzpomínala: „Když potom pejsek zemřel, následoval ho za necelý rok.“ Nemoc rychle postupovala a naděje na uzdravení už téměř neexistovala. Jiří Lír zemřel 20. srpna 1995 v Praze ve věku 72 let. Jeho tvář patří k těm, bez nichž si zlatou éru domácí komedie jen těžko představíme. Jiří Lír bavil diváky nenápadným, ale nezaměnitelným herectvím. Letos v červnu by oslavil 102 let.

Zdroj: cs.wikipedia.org | csfd.cz | idnes.cz | extra.cz | zeny.iprima.cz | lifee.cz