Článek
Dnes je to 84 let od narození jedné z nejkrásnějších polských hereček. Apolonia „Pola“ Raksa se narodila 14. dubna 1941 v Lidě, v tehdejším polském Nowogródském vojvodství (dnes Bělorusko). Málokdo tušil, že z ní vyroste žena, o níž budou muži snít napříč celým východním blokem a která se stane ikonou 60. a 70. let.
Když rozhodne náhoda
Pola vyrůstala v těžkých válečných časech. Když jí byly dva roky, rodiče museli utéct před Němci z okupovaného území do Lesnice. Po válce se usadili ve Vratislavi a Pola začala studovat polskou filologii na místní univerzitě. Možná by skutečně celý život učila polštinu a byla by jen platonickou láskou svých studentů, kdyby se jednoho dne nevydala do kavárny. Právě tam si její krásy všiml reportér týdeníku Cesta kolem světa, který městem jen projížděl. Přesvědčil mladou studentku, aby se nechala vyfotit pro časopis jako Dívka týdne. Když se objevila na titulní stránce, zaujala režisérku Marii Kaniewskou. Ta právě hledala obsazení pro svou dobrodružnou komedii Satan ze sedmé třídy a nabídla neznámé devatenáctileté blondýnce roli Wandy.
Film z roku 1960 se stal nebývalým hitem. Trhal rekordy návštěvnosti a do tehdy neznámé Poly se zamiloval snad každý dospívající kluk v Polsku. Grzegorz Markowski z kapely Perfect o tom později dokonce napsal píseň: „Za tvář Poli Raksy by se každý nechal zabít,“ zpíval v písni Autobiografia. Bogdan Olewicz, autor textu této písně, vzpomínal na premiéru filmu: „Šli jsme na toho Šatana celá třída do kina Praha, tehdy to byla ještě čistě chlapecká třída. A bylo po všem. Polovina třídy se okamžitě zamilovala. Za chvíli se na tržišti Różyckého objevila zrcátka s její fotografií.“ Po úspěchu prvního filmu se Pola rozhodla změnit životní plány. Zanechala studia polské filologie a přihlásila se na hereckou školu v Lodži, kterou dokončila v roce 1964.
Po promoci získala angažmá nejprve v lodžském divadle, později ve Varšavě. Objevila se ve filmech jako Rukopis nalezený v Zaragoze od Wojciecha Jerzego Hase nebo Popely od Andrzeje Wajdy. V roce 1966 přišla nabídka, která jí změnila život. Režisér Konrad Nałęcki ji oslovil s rolí v novém televizním seriálu Čtyři z tanku a pes. Měla hrát ruskou zdravotnici Marusji přezdívanou Ogoniok, do které se zamiluje polský velitel tanku Janek. Pola dlouho zvažovala, jestli roli přijmout. Obávala se, že polští diváci špatně přijmou, když dívka, která nakonec získá srdce jejich oblíbeného hrdiny, bude Ruska. V době politické závislosti na Sovětském svazu to byla skutečně choulostivá věc. Nakonec ale roli přijala.
Pola Raksa a Małgorzata Niemirska při natáčení filmu Čtyři z tanku a pes
Seriál Čtyři z tanku a pes vysílaný v letech 1966 až 1970 se stal fenoménem. Díky skvělému obsazení a charismatickým postavám si získal srdce diváků nejen v Polsku, ale i v dalších zemích východního bloku, včetně tehdejšího Československa. Pola se navzdory svým obavám stala miláčkem publika. Krásná Marusja s rusými vlasy v uniformě zdravotnice okouzlila muže všech věků. To, co jí pomohlo na začátku kariéry, se však postupně stalo jejím prokletím. Pola uvízla ve škatulce krásných a prostých ženských postav, které sloužily jen jako partnerky mužských hrdinů. Sama ji později označila jako roli „první naivní“. Toužila zahrát si ženy různých charakterů, věřila, že by je dokázala ztvárnit, ale takové role nedostávala.
Krása jako prokletí
Když v jednom z dílů detektivního seriálu Kapitán Sova na stopě zahrála vražedkyni, diváci její roli nepřijali. Svou milovanou Marusju si nedokázali představit jako zápornou postavu. V soukromí na tom Pola byla ještě hůř. Jako dvaadvacetiletá se při natáčení seznámila s režisérem a scénáristou Andrzejem Kostenkem. V roce 1964 se vzali a o tři roky později se jim narodil syn Marcin. Manželství však bylo od začátku problematické. Kostenko žárlil a Polu výrazně omezoval v práci. Paradoxně ji sám podváděl, dokonce i když byla těhotná.
Jak se později ukázalo, při jedné ze zahraničních cest se Kostenko zapletl s hotelovou pokojskou, která se později objevila v nevěstinci v Amsterdamu. Když se o tom Pola dozvěděla, byla v šoku. Manželství s Kostenkem okamžitě ukončila. Navazování nových vztahů pro ni pak nebylo vůbec snadné. Jak sama později uvedla, veřejnost ji stále spojovala s Jankem, tedy s hercem Januszem Gajosem, který tuto postavu hrál. V 80. letech prožila krátký vášnivý románek s hercem Bogusławem Lindou, ale ten byl příliš velký bohém a milovník žen. Po roce skončil i vztah s režisérem Markem Piwowskim.
Po neúspěších v osobním životě se Pola v polovině 90. let zcela stáhla z veřejného života. Přerušila kontakty s lidmi z hereckého prostředí a odmítala rozhovory. Usídlila se v malém domku v Legionově nedaleko Varšavy. Naposledy se na veřejnosti objevila v roce 1995 během koncertu skupiny Perfect. Hudebníci ji přemluvili, aby během písně Autobiografia vystoupila na pódium. Dostala obrovskou kytici a publikum spontánně začalo zpívat Nepokojné deště ze seriálu Čtyři z tanku a pes. Po tomto emotivním okamžiku se definitivně stáhla do ústraní.
Začala psát o módě a navrhovat oblečení. Složila odbornou zkoušku a získala oficiální status módní návrhářky. Podle přátel tam konečně našla klid, který jí filmová sláva nikdy nepřinesla. Dnes žije v ústraní a o svůj soukromý život pečlivě dbá. V Polsku si ji dodnes připomínají jako krásnou Marusji. Jak sama kdysi řekla: „V životě vyhrávají ti, kteří k sobě dokážou mít nadhled. Neberou se moc vážně.“
Zdroje: en.wikipedia.org | dotyk.cz | lifestyle.lelum.pl | polskieradio24.pl | kinobox.cz
