Matematický genius s nejvyšším IQ. Zemřel chudý a osamělý ve 46 letech

William James Sidis přišel na svět 1. dubna 1898 v Bostonu jako syn vzdělaných ukrajinských přistěhovalců. Jeho otec Boris byl uznávaný psychiatr, matka Sarah vystudovala medicínu. Rodiče u Williama odmala podporovali jeho nadšený přístup k učení, i když jejich metody byly později kritizovány.

Už jako batole budil pozornost svými schopnostmi. V pouhých 18 měsících dokázal číst The New York Times. V osmi letech si sám osvojil osm jazyků (latinu, řečtinu, francouzštinu, ruštinu, němčinu, hebrejštinu, turečtinu a arménštinu). Jako sedmiletý vytvořil vlastní jazyk „Vendergood“, který měl propracovanou gramatiku a používal dvanáctkovou soustavu.

Lidé dodnes spekulují o výši jeho IQ. Jeho sestra Helena po jeho smrti tvrdila, že se pohybovalo mezi 250 a 300 body, zatímco Einstein měl IQ kolem 160. Je ale třeba dodat, že Helena a její matka měly tendenci přehánět. V devíti letech byl William přijat na Harvard, ale studovat mohl až od jedenácti, protože škola nejprve odmítla zapsat tak mladé dítě.

Ve dvanácti letech přednášel v Harvardském matematickém klubu o čtyřrozměrných tělesech. Jeho přednáška udělala na odborníky velký dojem. Norbert Wiener, sám dětský génius a pozdější průkopník kybernetiky, o ní napsal: „Přednáška by dělala čest studentovi prvního nebo druhého ročníku v jakémkoliv věku. Byla to úžasná práce, kterou dokázalo vytvořit velmi nadané dítě úplně samo.“

Profesor Daniel F. Comstock z MIT ho přirovnal k největšímu matematickému géniovi: „Ze všech zázračných dětí v dějinách se dá Sidis srovnat jen s Karlem Friedrichem Gaussem. Myslím, že mladý Sidis bude vynikajícím matematikem v oblasti astronomie.“

V šestnácti letech William s vyznamenáním dokončil studia. Krátce po promoci řekl novinářům: „Chci žít dokonalý život. Jediný způsob, jak žít dokonalý život, je žít v ústraní. Vždycky jsem nesnášel davy lidí.“ Prohlásil také, že se nikdy neožení, později se však během postgraduálního studia zamiloval do Marthy Foleyové.

Navzdory své genialitě se William potýkal s řadou nepříjemností. Mezi spolužáky nezapadl a byl často šikanován. Po incidentu, kdy mu skupina studentů fyzicky vyhrožovala, mu rodiče zajistili místo na univerzitě v Houstonu. Tady v sedmnácti letech učil matematiku a napsal učebnici v řečtině.

Po necelém roce ale znechucen odešel a vrátil se na východní pobřeží. Později řekl: „Nikdy jsem nevěděl, proč mi tu práci vůbec dali, nejsem moc dobrý učitel. Neodešel jsem, byl jsem požádán, abych odešel.“ V září 1916 se zapsal na Harvardskou právnickou fakultu, ale ani tam nevydržel dlouho.

V roce 1919 se zúčastnil socialistického průvodu v Bostonu, který přerostl v násilnosti. Policie ho zatkla a soudce mu udělil 18 měsíců vězení za pobuřování. U soudu William prohlásil, že je socialista a odmítá narukovat do války. Jeho otec ale domluvil, že místo vězení půjde do rodinného sanatoria, kde se ho pak rodiče snažili převychovat a dokonce mu hrozili, že skončí v blázinci.

Po návratu na východní pobřeží v roce 1921 se William snažil žít mimo pozornost médií. Živil se pouze nenápadnými, podřadnými zaměstnáními, kde mohl zůstat v anonymitě. S rodiči se přestal stýkat. Do Massachusetts se mohl vrátit až po několika letech, protože mu tam stále hrozil trest.

V soukromí se věnoval svým zvláštním koníčkům. Sbíral jízdenky z tramvají a psal o nich pojednání. Pod různými pseudonymy napsal několik knih. V roce 1925 vydal knihu „The Animate and the Inanimate“, kde rozebíral vznik života a vesmíru. Přišel s teorií, že v některých částech vesmíru funguje druhý zákon termodynamiky obráceně. Jenže tehdy jeho knihu nikdo nečetl, a tak upadla v zapomnění. Když ji ale v roce 1979 někdo náhodou objevil, jeho bývalý spolužák Fuller napsal: „Představte si mé nadšení, když mi ukázali tuhle kopii Sidisovy knihy z roku 1925, ve které jasně předpovídá černou díru.“

V roce 1937 o něm časopis The New Yorker napsal článek, který ho popsal jako podivína žijícího v pochybné čtvrti. William se naštval a časopis zažaloval. Soud ale rozhodl, že se jako veřejně známá osoba musí smířit s vyšší mírou mediální pozornosti. Nakonec dostal odškodné 3000 dolarů.

William James Sidis zemřel 17. července 1944 v Bostonu na mozkové krvácení. Bylo mu pouhých 46 let. Zemřel chudý, osamělý a téměř zapomenutý. Podle některých zdrojů mu byla diagnostikována schizofrenie, dnešní odborníci se však domnívají, že mohl trpět autismem.

Zdroje: en.wikipedia.org| lifee.cz| dotyk.cz | stoplusjednicka.cz