Článek
Rodačka z Karviné se k herectví dostala díky mamince, která hrála ochotnické divadlo. První zkušenost před kamerou získala už ve třinácti letech, kdy dostala dětskou roli v německém snímku Modrá hodina.
„Vůně filmových líčidel a zvuk kamery mě natolik okouzlily, že jsem už neuvažovala o jiném povolání a chtěla jsem se stát herečkou,“ vzpomíná Eva na své začátky.
Zlomový okamžik přišel v roce 1985, kdy šestnáctiletou studentku ostravské konzervatoře objevil slovenský režisér Dušan Rapoš. Hledal hlavní představitelku do svého filmu Fontána pre Zuzanu. Eva o tom vypráví s úsměvem: „Dušan si mě našel na konzervatoři. Tehdy jsem neměla ani tušení, o jaký snímek půjde, a už vůbec jsem nevěděla, že je Dušan režisér. Myslela jsem si, že je to nějaký asistent, co lanaří holky na nějaké role.“
Film Fontána pre Zuzanu vystřelil mladou herečku mezi československé hvězdy. Následovala role krásné maturantky Hanky v oblíbeném seriálu Chlapci a chlapi, kde si zahrála po boku Martina Zounara. Diváci si ji oblíbili také jako Píšťalku ve třetím dílu Kleinova básnického cyklu „Jak básníkům chutná život“. Zahrála si i Elvíru v pohádkových příbězích o Kačence a strašidlech.
Osudová láska
Natáčení Fontány pre Zuzanu bylo pro Evu osudové nejen profesně. Mezi ní a režisérem Dušanem Rapošem, který byl o šestnáct let starší, přeskočila jiskra.
„Zamilovala jsem se na první pohled,“ přiznala později Eva. Jejich vztahu tehdy mnoho lidí nevěřilo a dokonce se šuškalo, že Eva může za rozpad Rapošova manželství. Sama to ale odmítá: „Nikdy bych nedopustila, abych někomu rozvrátila manželství a rozbila rodinu. Když jsme si s Dušanem začali, byl už rozvedený.“
V roce 2000 se po dlouhém vztahu v Las Vegas vzali a o rok později se jim narodila dcera Tara, v roce 2004 pak přibyla ještě Rita. Eva oceňuje svou maminku, která jejich lásce fandila od začátku: „Když se na to podívám z pohledu matky, nebyla bych asi nejšťastnější, kdyby si moje dospívající dcera přivedla o šestnáct let staršího muže se dvěma dětmi. Ale maminka mi věřila a věřila i jemu.“
I po čtyřiceti letech od prvního setkání tvoří s Rapošem šťastný pár. Jak sama říká, recept na spokojené manželství je jednoduchý: pohoda, láska a vzájemná blízkost. „Když pak přišly na svět naše děti, tak nás to ještě více spojilo a musím říct, že jsem stále zamilovanější. Panuje mezi námi absolutní důvěra a asi právě ta je základním kamenem našeho pěkného vztahu.“
Od reflektorů k terapeutickému křeslu
S příchodem dětí Eva postupně ubírala herecké aktivity. Ale nezahálela. Během mateřské dovolené vystudovala psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a získala doktorát. Postupně se této profesi začala věnovat naplno.
„Průběžně jsem pořád trochu pracovala, namlouvala jsem třeba reklamy, psala jsem, také jsem dostávala tantiémy za různé filmy . Měla jsem tedy i svůj příjem,“ připomíná, že se herectví nevzdala úplně najednou.
Nabídky ale spíše odmítala, zejména ty, které by znamenaly delší odloučení od rodiny. „Jednu takovou jsem dostala i z Prahy, šlo o dlouhý seriál. Děti byly ale ještě malé a bývala bych se musela do Prahy na delší dobu asi i přestěhovat.“
Dnes se Eva naplno věnuje psychologické praxi v Havířově. Specializuje se na partnerské vztahy, léčbu depresí a úzkostí. Velkou část její práce tvoří také hypnóza. „Mou specializací je hypnóza, ta mě hodně baví. Hypnóza může otevřít další dveře v léčbě, když už se terapie nikam nevyvíjí.“
Během své praxe pracovala i s lidmi závislými na drogách v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Tato zkušenost jí pomohla lépe pochopit složitost odvykání od návykových látek. Nyní se zaměřuje především na práci s traumaty a pomáhá jak dospělým, tak dětem. Používá při tom metody, které jsou v Evropě stále poměrně vzácné.
Návrat před kameru
I když se Eva věnuje především psychologii, občas se vrátí i k herectví. Naposledy si zahrála v roce 2020 ve filmu svého manžela Dušana Rapoše „Ženská pomsta“. Na tomto snímku se podílela i jako spoluautorka scénáře. Film sice u diváků nezaznamenal velký úspěch, Eva to ale bere s nadhledem.
I po letech ve světě hereckých legend ji lidé na ulici stále poznávají. „Vesměs jsou to hezké reakce. Jak Píšťalka z Básníků, tak Fontána byly pěkné role. Nejsem typ člověka, kterého by štvalo, že se s ním chce někdo vyfotit, naopak mi to připadá milé,“ říká s úsměvem.
Eva Vejmělková si udržuje svůj šarm a krásu i ve věku 56 let. Její recept? „Nedělám nic zvláštního, jen se snažím být v dobré náladě a užívat si života.“
