V devíti ji unesli indiáni. Po 24 letech běloši Cynthii „zachránili“ a připravili o všechno

V květnu 1836 zuřil v západním Texasu nemilosrdný boj o území. Právě tehdy se navždy změnil život devítileté Cynthie Ann Parkerové. Skupina Komančů přepadla pevnost rodiny Parkerů, zabila při útoku asi deset mužů a žen a několik dětí, včetně Cynthie, odvlekli do divočiny. Parkerovi patřili mezi nejodvážnější osadníky, kteří se rozhodli usadit se na území hluboko v komančské zemi. Kočovní indiáni se svého území nechtěli vzdát bez boje.

Zatímco některé unesené děti se později dostaly domů díky výkupnému, Cynthia u indiánů zůstala. Adoptovala ji komančská rodina a dívka se plně přizpůsobila jejich životu. Přijala indiánské jméno Naduah a stala se jednou z nich. Naučila se jejich zvykům, oblékala se jako oni a časem téměř přestala mluvit anglicky. Po několika letech mezi Komanči se provdala za náčelníka Peta Noconu. Měli spolu tři děti: syny Quanaha a Pecose a dceru Topsannah, indiánským jménem Květ prérie. Manželství bylo podle všeho šťastné. Z historických pramenů víme, že si Peta z lásky k ní nikdy nevzal jinou ženu, což bylo u komančských náčelníků nevídané.

V prosinci 1860 se vše změnilo. Skupina texaských jezdců (Texas Rangers) přepadla tábor Komančů na řece Pease. Vedl je Lawrence Sullivan Ross a útok byl odplatou za nájezdy indiánů na usedlosti osadníků. Během přepadení Rangers zabili téměř všechny přítomné indiány, hlavně ženy a děti.

Z těch několika, kdo útok přežili, vojáky zaujala žena s nápadně modrýma očima a světlými vlasy, celá od bláta a potřísněná bizoní krví. Když se k ní Ross přiblížil, zoufale volala „Americano! Americano!“ Podle některých svědectví si dokonce roztrhla oděv, aby ukázala svou bílou pleť. Rangerům při pohledu na její jemné rysy a modré oči po chvíli došlo, že před sebou mají bělošku, a přestali na ni mířit. V kostrbaté angličtině jim řekla, kdo je. Její slova odpovídala záznamům z roku 1836. Byla to skutečně ona - Cynthia Ann Parkerová, unesená při krvavém přepadení pevnosti Parker o čtvrt století dříve.

Cynthia držela v náručí svou malou dceru Topsannah a zoufale naříkala nad tělem jednoho z padlých bojovníků. Později se ukázalo, že šlo o syna jiné bílé ženy, kterou kdysi také unesli. Před svou smrtí požádala Cynthii, aby se o chlapce postarala jako o vlastního. Cynthii spolu s dcerou násilně odvezli ke strýci Isaacu Parkerovi. Na její případ reagovala i texaská vláda, jež jí roku 1861 poskytla jako formu odškodnění pozemek o rozloze asi 4 400 akrů a roční důchod 100 dolarů na pět let. To jí ale nemohlo vynahradit ztrátu rodiny.

Mezi bělochy se Cynthia nikdy necítila jako doma. Opakovaně se pokoušela utéct zpět ke Komančům a k synům, kteří v době útoku nebyli přítomní a dál zůstali u svého kmene. Pokaždé ji ale dostihli a přivedli zpět. Stala se v podstatě zajatkyní vlastní rodiny.

Musela se začít oblékat jako běloška a znovu se naučila anglicky. V hloubi duše ale zůstala Komančkou. Právě v době, kdy se snažila přizpůsobit novému životu, přišla další rána. V roce 1864 zemřela její dcera Topsannah na zápal plic. Se smrtí dcery ztratila i poslední pouto ke komančskému životu. Přestala jíst a pít a upadla do hluboké deprese. V domě své sestry Orleny pak v březnu 1871 zemřela, zlomená zármutkem, který v sobě nosila až do konce. Bylo jí kolem 44 let. Cynthia žila čtyřiadvacet let mezi Komanči a zbytek života strávila mezi lidmi, ke kterým už nepatřila.

Její syn Quanah Parker se mezitím stal posledním významným náčelníkem Komančů. Po konečné porážce indiánů se dokázal přizpůsobit životu v rezervaci. Nosil obleky západního střihu, ale vlasy si nikdy ostříhat nenechal. Stal se známou osobností své doby, podobně jako apačský náčelník Geronimo.

Quanah na svou matku nikdy nezapomněl. V roce 1910 nechal její ostatky převézt na hřbitov Post Oak Mission Cemetery poblíž městečka Cache v Oklahomě. Když o rok později zemřel, pochovali ho vedle ní. V roce 1957 jejich těla přemístili na hřbitov Fort Sill v Oklahomě, kde o osm let později našla místo posledního odpočinku i Topsannah.

Tragický příběh Cynthie Ann Parkerové později přitáhl pozornost mnoha umělců. Příběh dívky unesené indiány, která se s nimi sžila natolik, že už nedokázala žít mezi bělochy, se objevil v mnoha filmech a knihách. Scenárista Michael Blake uvedl, že postava Stojící s pěstí ve slavném filmu Tanec s vlky z roku 1990 byla inspirována právě Cynthiiným životem.

Zdroje: en.wikipedia.org | ranchingheritage.org | echo24.cz | epochaplus.cz