Interpretace Koránu - rozdělení a číslování

Co jsou ta čísla 18:86? 18 je číslo súry (kapitoly) Koránu. A 86 je číslo verše v rámci té súry. „Verš 1:1“ a „Korán 1:1“ znamená totéž.

Každá súra je rozdělená na verše. Je lepší říkat „súra“, než „kapitola“, protože u kapitoly se předpokládá, že se bude držet jednoho tématu, ale Korán v rámci jedné súry skáče od jednoho tématu k jinému, takže súra je spíš takový balík textů. A když se podíváte na konkrétní název súry, např. súra „Kráva“ (=súra 2), tak byste mohli čekat, že to bude celé o krávě, ale ve skutečnosti kráva je tam zmíněna jen okrajově ve verších 2:67-2:71, v krátkém příběhu. Ten název súry je často jen slovo, které se v té súře náhodou objevilo. Kromě čísla súry a názvu súry se taky používá název súry v arabštině. V případě Krávy, to bude súra al-Baqara. Tohle je trochu těžká pilulka na spolknutí, ale někteří autoři prostě napíšou, že mluví o verši 191 ze súry al-Baqara a pokud nevíte její číslo, tak holt budete muset googlit „sura baqara“ a dohledat si její číslo. A bonusová pilule je, že těch názvů v arabštině pro jednu súru může být víc. Třeba súra Baqara jich má 4 a podle některých 6. Jinak súra (سورة) je v množném čísle suar (سور), ale já bych říkal česky „súry“ - nevidím důvod přizpůsobovat se arabské gramatice. Stejně tak „hadís“ v množném čísle - je podle mě nejelpší říkat „hadísy“. Myslím, že cílem by mělo být, aby čtenář co nejlíp pochopil, o čem je řeč a ne aby byl zmatený, nebo aby se arabizoval.

Jen pro úplnost, aby se neřeklo, že jsem to neřekl, tak kromě dělení na súry lze korán rozdělit i na 30 džuzů (1 džuz), které jsou narozdíl od súr podobně dlouhé. Myslím, že pokud nechcete přečíst Korán za 30 dnů (třeba v Ramadánu), tak to nebudete potřebovat. A dále je asi povinnost zmínit, že súry se dělí na mekkánské a medínské. Protože Mohamed byl údajně první v Mekce a pak migroval do Medíny a něco bylo zjeveno v jednom městě a něco v druhém. Já však tohle nemám rád, protože islámští učenci se neshodují na tom, co bylo zjeveno v Mekce a co bylo v Medíně a navíc některé súry začaly v Mekce a v Medíně pak byly doplňované.

Pojmenování „verš“ není úplně přesné, protože tohle slovo se typicky používá u básní a Korán se sice občas v arabštině rýmuje (např. v súře 112), ale občas taky ne (např. v súře 3), takže ne vždycky je to verš, ale já bych používal to slovo „verš“. V arabštině se tomu verši říká „ája“ (آية), v množném čísle „áját“ (آيات), ale to je ještě problematičtější, protože to slovo má další významy (např. "znamení").

Nejkratší „verše“ jsou dvou-písmenkové, například verš 20:1 zní v arabštině:

Je to písmenko tá (ط) a za ním je písmenko há (ه). Význam muslimové neznají a můžou leda odhadovat. Prostě to tam je a to je celý.

Naopak nejdelší „verš“ je 2:282, který je už srozumitelný. Bohužel mimo jiné říká, že svědectví muže je rovno svědectví dvou žen:

Dnešní kanonizovaný Korán má 114 súr a každá súra má jednotky až stovky veršů. Nejkratší súra je 108, která má jen 3 verše a nejdelší súra je al-Baqara (2), která má 286 veršů. Ty delší súry jsou spíš na začátku a ty kratší spíš na konci, ale podle délky to úplně přesně seřazené není. Seřazení súr i veršů je chaotické a důvody pro chaotické řazení jsou nejasné. Já myslím, že Korán prostě není zachovaný a při kanonizaci prostě naskládali za sebe co se dalo. Zatímco muslimové mají tendenci věřit tomu, že bůh to chtěl seřadit přesně tak jak je to seřazené teď. A i kdyby nám to řazení nedávalo smysl, tak bůh je chytřejší, než my, takže on asi má pro to nějaký moudrý důvod, který my neznáme.

Podle historie, kterou napsali sunnité stovky let po Mohamedově smrti, probíhalo zjevování Koránu Mohamedovi po dobu 23 let, postupně během jeho života, od jeho 40 let. Verše tedy postupně přibývaly. Ale v dnešním kanonizovaném Koránu nejsou súry uspořádané podle času zjevení (chronologicky) a ani verše (byť tam jsou skupiny na sebe navazujících veršů).

Na základě historie zapsané stovky let po Mohamedově smrti se někteří snažili přeskládat Korán podle jeho historického pořadí (např. Hrbkův překlad v knižní podobě to tak má), ale různí zkoumatelé přišli s jinými chronologickými řazeními (v těch historických zápisech taky bývá seznam názorů), takže já bych to uzavřel tak, že původní pořadí je prostě ztraceno na smetišti dějin. Proto jsem smířený s dnešním chaotickým řazením.

Jelikož neznáme chronologické pořadí ve kterém byly súry „seslány“, nemůžeme je teologicky očíslovat. Číslování není součástí božího zjevení. A nemáme ani hadísy, kde by Mohamed řekl „Tohle je súra číslo 6 a tohle je súra číslo 9“. Číslování súr přišlo později, až po kanonizaci, kdy byly súry člověkem (bez božího vedení) naskládané za sebe. A i o celkovém počtu súr by se dalo pochybovat. Dneska už je ustáleno říkat, že je v Koránu 114 súr, ale zaprvé tu máme hadís (Tirmidhi 3086), který říká, že není jasné jestli náhodou súra 9 není jen pokračováním súry 8. Pokud by súra 9 byla zamýšlena jako pokračování súry 8, tak by bylo celkem jen 113 súr. A druhý problém je, že Mohamedův společník Ibn Mas'ud neměl ve své verzi Koránu súry 1,113 a 114 a podle některých reportů nesouhlasil s tím, že ony vůbec jsou součástí Koránu, což teď muslimové popírají, ale je to issue, které existuje.

U veršů je stejný problém. Není žádný hadís, kde by Mohamed řekl „tohle je verš číslo 1 a tohle verš číslo 2“. Číslování veršů je otázkou interpretace. Proto se islámští učenci neshodují na celkovém počtu veršů v Koránu. Viděl jsem na mnoha místech někoho tvrdit nějaké číslo, nicméně každý říká jiné. Některé navržené jsou:

Prostě někdo má pocit, že něco jsou dva verše a jiný má spíš pocit, že je to jeden dlouhý verš a pak jim vychází jiný počet veršů.

Také to souvisí s tím, že v arabském Koránu není interpunkce, takže ani není jasné kde jedna věta končí a druhá začíná. A opět, někdo může mít pocit, že ta další věta je něco nového a jiný může mít pocit, že to je pokračování té předchozí a ty interpretace jsou pak početné a rozdílné. Interpunkce (tečky, čárky, vykřičník, otazník) jsou součástí moderní arabštiny teprve pár stovek let, importem ze Západu.

Na druhou stranu, v Koránu je něco jako interpunkce - tzv. stop signs (aka waqf), které se týkají recitace a říkají kde v textu může recitátor začít recitovat, kde může udělat přestávku a kdy naopak nemůže zastavit, protože by to změnilo význam. Ale i tato „interpunkce“ byla přidána do Koránu později a je opět otázkou interpretace.

Zároveň je otázkou interpretace, jestli tzv. basmala (v podstatě verš 1:1, kterým ale začíná každá súra kromě 9.) je součástí zjevení nebo je to jen oddělovač, který tam muslimové přidali. U první súry se to většinou počítá jako první verš, ale u druhé súry se basmala většinou píše nad súru a nepočítá se jako verš. Ale proč ne? Jestli to tam Aláh chce, tak ať je to verš a pokud to tam nechce, tak proč to tam je?

Muslimové mají několik typů důkazů pro pravdivost islámu. Tady uvedu jejich základní rozdělení:

Numerické zázraky spočívají v tom, že muslimští badatelé počítají súry, verše, slova a písmena v Koránu všemi možnými způsoby a když jim výjde nějaká zajímavá náhoda, tak to publikují jako „numerický zázrak“. Můžete si pogooglit numerical miracles in the Quran. Je to něco ve stylu „železo bylo zmíněno ve 3. verši a je tam 5 slov a 3+5=8 a když to podělíme a vynásobíme, tak nám výjde protonové číslo železa - ZÁZRAK“.

Ten argument je slabota sám o sobě, ale myslím, že s ohledem na to, co jsem psal výše, že číslování není vlastně ani od boha dané, tak takové „důkazy“ jsou vlastně úplně mimo. Jelikož jsem zatím řešil jen číslování súr a veršů, tak jen pro úplnost dodávám, že jelikož existuje více variant arabského Koránu, tak ani počet slov není pevně daný (např. ve verši 57:24 má Hafs slovíčko navíc a Warsh ho tam nemá). A počítat písmenka taky nejde, už jenom kvůli těm variantám, ale jsou tam i další věci ohledně zápisu arabštiny, ale to bych chtěl probrat příště.

A sranda je, že lze vymyslet i anti-zázraky. Třeba pokud je ten počet veršů fakt 6666, tak to může být interpretováno jako symbol Satana. Stejně tak ten počet súr 114 - to se dá přeskládat jako 114, 141 a 411 a součet je 666.

Takže tady ty „zázraky“ jsou dvojsečné, nemluvě o tom, že to žádné zázraky nejsou.