Článek
V minulém článku jsem probral potíže s tím, že máme desítky variant arabského textu Koránu a můžeme jen odhadovat jak vypadal původní Mohamedův Korán. Podle mě Mohamedův Korán nikdy neexistoval jako jeden uspořádaný celek, protože ve verši 2:106 se píše, že pokud Alláh dá zapomenout nějaké verše, tak později sešle lepší. Tedy to, co se nejspíš dělo je to, že Mohamed sám zapomínal co zjevil a když si nemohl vzpomenout, tak zjevil něco dalšího a nemělo to prostě formát ucelené knihy, ale byly to takové útržky, které příležitostně vypadávají z paměti.
Ale kromě počtu variant toho samotného textu je ještě potřeba zvážit počet variant výkladu toho textu. A to je snad ještě důležitější, protože v konečném důsledku, účelem textu je předat informace. Pokud text podává vágní, nejednoznačné informace, tak to je prakticky to samé jako by přišlo více textových variant. Prostě nevíme co původní autor zamýšlel.
Kolik tedy existuje interpretací Koránu? Dochovaly se nám tzv. tafsíry, což jsou výklady Koránu, které muslimové napsali. Na webu altafsir.com je v arabštině dostupných asi 100 tafsírů. A když přidáme obskurnější arabské tafsíry plus cizojazyčné, tak to budou stovky tafsírů určitě. Podle fatwy na webu islamweb.net je autorem nejstaršího tafsíru al-Farrá, který žil na přelomu 8. a 9. století. Tedy on nemohl ani vidět Mohameda (který žil na přelomu 6. a 7. století). Mám tedy věřit takovému pozdnímu výkladu? On nemohl zajít za Mohamedem, aby si ověřil jestli to správně pochopil. A ty další tafsíry samozřejmě čerpaly, v tom lepším případě z těch starších tafsírů, v horším případě si přidávaly další věci ze svojí fantazie. To je zjevné u nových tafsírů, které se snaží napasovat vágní koránské verše na moderní vědu.
Neexistuje jeden tafsír na kterém by se všichni muslimové shodli. Podle mě by bylo nejlepší, kdyby se nám Alláh zjevil a vysvětlil celý Korán. Bohužel, Alláh preferuje být neviditelný a nijak se neprojevovat. Druhá nejlepší možnost by byla, kdyby Mohamed napsal tafsír. On bohužel ale nenapsal ani Korán, natož tafsír. Třetí nejlepší možnost je, kdyby tafsír napsali Mohamedovi společníci, ale tady už nastává problém, protože není jasné kdo jsou ti správní společníci. Když budete „studovat islám“, tak určitě narazíte na to, jak je v islámu 5 pilířů a jak jsou Mohamedovi společníci věrní a spolehliví.. ale tohle všechno je pouze názor mainstreamového sunnitského islámu. Podle šítů byla většina Mohamedových společníků pokrytci, kterým šlo jenom o moc a věrohodná je pouze Mohamedova rodina. Když pak na základě hadísů od Mohamedových společníků postavíte tafsír, tak sunnité ho příjmou, ale šítové odmítnou.
Mám pocit, že většina lidí pořád nechápe, že hadísy jsou sektářská propaganda. Podívejte se na tento sunnitský sahíh (="věrohodný") hadís (z 9. století):
Vyprávěl nám Sulejmán ibn Harb, že vyprávěl Hammád, od Ajjůba, od Abú Uthmána, od Abú Músá, že prorok vešel do zahrady a přikázal mi střežit její bránu. Poté přišel muž a požádal o povolení vejít. Prorok řekl: „Nech ho vejít a řekni mu, že půjde do nebe“ A hle! Byl to Abú Bakr. Poté přišel Umar a prorok řekl „Nech ho vejít a řekni mu, že půjde do nebe“. Poté přišel Uthmán a prorok řekl: „Nech ho vejít a řekni mu, že půjde do nebe“.
Připomínám, že podle sunnitů Mohamed neurčil jasně kdo bude chalífa po jeho smrti a muslimové si po Mohamedově smrti zvolili za nového vůdce Abú Bakra. Poté byl podle sunnitů právoplatným chalífou Umar a poté Uthmán a poté Alí.
Zatímco podle šítů Mohamed jmenoval Alího, ale Abu Bakr, Umar a Uthmán jsou uzurpátoři a pokrytci, kteří se dostali k moci neprávem. A v tom sunnitském hadísu jde vidět jak se sunnité snaží naznačit tu sérii 1. Abú Bakr, 2. Umar, 3. Uthmán, hezky v tom pořadí o kterém Mohamed nemohl vědět. Dává jim jakési povolení a zároveň informuje, že půjdou do nebe (nejsou to tedy pokrytci, kteří by šli za své pokrytectví do pekla). A jakousi „shodou okolností“, na Alího se v tom hadísu nedostalo. A hadísů v tomto stylu mají sunnité hodně. Mohamed tam sice neříká explicitně, že tohle jsou budoucí chalífové, ale nepřímo k tomu směřuje všechno. Třeba v Sahíh al-Bukhárí 5879 se píše, že prorok měl prsten, který po něm nosil Abú Bakr, poté Umar a poté Uthmán a pak to spadlo do studny, což je skrytý hejt na Alího. Sunnité oficiálně proti Alímu nic nemají, ale z některých těch jejich textů to tak nevypadá. Zatímco pro sunnity je nejdůležitější sbírka hadísů Sahíh al-Bukhárí, šítové na tu sbírku kašlou. A šítové mají jako nejdůležitější sbírku hadísů al-Káfí, která vznikla až na přelomu 9. a 10. století a samozřejmě, že sunnité na tu knihu kašlou.
Sunnité a šítové mají odlišné varianty historie a věří jiným lidem a jiní lidi říkají jiné věci o Koránu. Šítové i sunnité nacházejí v Koránu i náznaky toho jestli má být prvním chalífou Abú Bakr nebo Alí, i když explicitně to tam není (upřímně, není to tam vůbec). A ty sunnitské a šítské hadísy jsou navíc trochu namíchané a jde u jedné sekty najít texty, které vypadají, že podporují druhou sektu a oni se pak dívají vzájemně do svých sbírek a dokazují, že „vidíte, i vaše texty říkají, že my máme pravdu“. Takže je v tom docela chaos. A od nemuslimů zdroje ani nemáme, máme pouze tady ty zaujaté sektářské texty od muslimů. A sunnité i šítové se dále dělí na další sub-skupiny, které se opět liší ve svých názorech na interpretaci Koránu. Občas i jeden tafsír uvede třeba 5 názorů na daný verš. Mimochodem ty různé protichůdné názory jsou občas vloženy do úst jednomu Mohamedovu spolenčíkovi, což se dá interpretovat tak, že pozdní muslimové, aby zrelevantnili své interpretace, tak to prostě dali do pusy nějakému Mohamedovu spolenčníkovi, který to ve skutečnosti nikdy neřek. Typicky je to Ibn Abbás, protože podle hadísů (např. Ibn Majah 166) Mohamed požádal Aláha, aby dal Ibn Abbásovi znalost interpretace Koránu. Tedy pokud se na tuto prorokovu prosbu Aláh nevykváknul, tak by měl mít Ibn Abbás všechny interpretace správně. Což je teď problém vzhledem k tomu, že Ibn Abbás je ten kdo si myslí, že „nún“ ve verši 68:1 je velryba, která nese placatou Zemi na svých zádech.
Já jsem kritik islámu a hadísy poskytují pro kritiku islámu skvělou munici. Ale kritika na základě hadísů je kritikou mýtického islámu (který vznikl dávno po Mohamedovi) a ne historického islámu (takový jaký byl v době Mohameda). Z doby Mohameda prostě nemáme spolehlivé informace. Tedy hadísy jsou relevantní pouze pro pochopení toho, čemu muslimové věří a ne pro pochopení toho, co se doopravdy stalo. Já jsem smířený s tím, že historický Mohamed je ztracený a nepotřebuji věřit hadísům a to ani těm, které Mohameda ukazují v negativním světle. I ten hadís o tom, že Aiši bylo 6 je možná fejk. Šítové nesnáší Aišu. Podle nich byla pokrytec a dokonce ona zabila Mohameda a Mohamed to celou dobu o ní věděl. A možná, že sunnité, aby dokázali, že Aiša byla úžasná a že byla Mohamedova oblíbená manželka, tak aby vyzdvihli její panenství, tak řekli, že jí bylo 6. V dnešní době je panenství bezvýznamné a pedofilie velký problém, ale v té době nebyla pedofilie takový velký problém a naopak panenství mělo zásadní význam pro hodnotu ženy na trhu. Tak proč tam neprdnout, že jí bylo 6, aby bylo jasné, že byla nová a nepoužitá?
Ale stejně tak se nedá vyloučit možnost, že sunnité mají pravdu, že jí bylo 6 a že šítové mají pravdu, že ona skrytě nenáviděla Mohameda a že já mám pravdu, když řeknu že ta vražda byla finální pomstou za zneužití? Kdo ví.
Závěr
I kdyby byl Korán zachovalý jako jeden text (což není), nezachoval se nám jednoznačný význam. A otázkou je jestli vůbec některý z těch významů, které byly zmíněny v 9. a 10. století je správný. Je ve světě sporů mezi sektami důležitější říct v hadísech pravdu tak jak byla (i kdyby se to nehodilo) anebo namastit to do těch hadísů tak, aby to mělo efekt?
