Interpretace Koránu - Varianty

Co se týče variant Koránu, tak je potřeba dát dohromady tyhle věci:

Ne, že by to šlo.

Existují desítky variant kompletního textu Koránu. Máme kompletní text Koránu, kterému se říká Hafs. Pak máme kompletní text Koránu, kterému se říká Warsh. A Hafs se liší od Warsh. A kromě Hafs a Warsh jsou ještě desítky dalších variant.

Qirá'át (قراءات), v jednotném čísle qirá'a (قراءة), je muslimský pojem, který znamená „čtení/recitace“. Tento pojem se snaží naznačit, že jedna qirá'a je jeden způsob jak recitovat Korán. Tedy Hafs a Warsh jsou různé způsoby jak recitovat jeden a ten samý text. Což je lež. Mezi Hafs a Warsh jsou rozdíly, které občas mění význam textu. A občas je tam i slovíčko navíc / chybějící (např. هو v 57:24). Takže to není způsob jak číst ten samý text, ale je to rozdíl v textu.

Sunnitské dogma (podle hadísů napsaných stovky let po Mohamedově smrti) je, že Aláh seslal všechny ty varianty. Ale ty varianty se často liší v diakritice, která se v rukopisech nepíše. Hafs i Warsh třeba ve verši 3:146 mají slovo قتل, ale jeden tam má قُتِل a druhý قَٰتَلَ. Qátala (قَٰتَلَ) je „bojoval“ a qutila (قُتِل ) je „byl zabit“. Je to rozdíl ve významu. A tím, že se to liší v diakritice, která se v rukopisech nepsala, tak to naznačuje, že oni prostě vzali ten rukopis a snažili se tam doplnit dikaritiku podle svojeho názoru. A nejde tedy o to, že by Mohamed hlásal obě varianty. Mohamed pravděpodobně hlásal něco, co zapsali nejednoznačným textem a pak, kromě rozdílů mezi rukopisy, i v rámci jednoho slova v rámci jednoho rukopisu je prostor pro interpretaci, protože tam chybí stěžejní diakritika, která mění význam slov.

Další apologetické výmluvy jsou, že ty varianty se vzájemně významově doplňují, což neplatí pro většinu rozdílů a navíc ty varianty jsou i v citacích toho, co někdo řekl a tam by měla být jen jedna varianta. A to, že oba významy do kontextu „sedí“ jen potvrzuje to, že je jsou to odhady. Když do toho kontextu sedí víc interpretací (třeba „bojoval“ i „byl zabit“, protože bojoval a byl zabit zároveň), no tak zřejmě to bylo nejednoznačné a někdo to vzal tak a někdo jiný to vzal jinak. Ale, že by Mohamed řekl oboje a shodou okolností byly obě varianty napsané stejným nejednoznačným způsobem je interpretace přitažená za vlasy.

A co je to vlastně Hafs? Hafs (حفص) je týpek z 8. století, který recitoval Korán. Přitom Mohamed žil na přelomu 6. a 7 .století. A varianta Hafs je aktuálně (od roku 1924) ta nejvíce kanonizovaná varianta Koránu. Takže je to varianta od nějakého týpka, který Mohameda v životě neviděl.

Kromě toho, v „hadísové vědě“, která kontroluje vypravěče (A řekl, že B řekl, že C řekl..), Hafs je považovaný za nevěrohodného. Ale prý to nevadí, protože on byl expert na Korán a ne na hadísy…

Ty různé qirá'át jsou to, co máme dnes k dispozici a není úplně jasné kolik jich celkem je. Počet kanonizovaných qirá'át se postupně snižoval 14, 10, 7, ale jsou jich jinak desítky a pokud nás zajímá historický Korán a ne nějaké kanonizované dogma, tak bychom měli sledovat všechny varianty.

Ale další věc je pojem „ahruf“ (أحرف), který se vyskytl v hadísech, což jsou nespolehlivé texty o Mohamedovi, napsané dávno po jeho smrti. Otázkou je, jestli je to vůbec relevantní. Já myslím, že ani moc ne. Podle tady těch pohádek z 9. století, Mohamed, aby vysvětlil proč existuje více variant Koránu, tak řekl, že Aláh seslal Korán v sedmero ahruf. Víme, že je 7 ahruf, ale není jasné co je to „ahruf“ a hlavně nemáme jejich seznam. Nevíme co je harf (حرف) první a druhý a třetí a čtvrtý a pátý a šestý a sedmý. Někteří učenci říkají, že ahruf jsou způsoby recitace, jiní říkají, že jsou to arabské dialekty.. takže nevíme co je to ahruf, ale hlavně, že je jich 7!

Z tohohle těžko něco vyvodit. Leda to, že muslimové potřebovali nějak vyřešit problém, že mají rozdílné varianty Koránu a aby to vyřešili, aby se nehádali, tak řekli, že Mohamed řekl, že Aláh seslal všechny varianty. Existuje třeba hadís, kde Mohamed říká dvěma muslimům, kteří se lišili v jejich variantách Koránu: „Oba to máte správně, tak se nehádejte.“ A tohle snižuje pravděpodobnost zachovalosti Koránu, protože pokud to muslimové brali tak, že rozdíly jsou oukej, no tak to je to, co dalo prostor „Aláhem neseslaným“ variantám, aby se rozšířily a přitom se tvářily jako jedny z těch „seslaných“. Nikdo nemohl popřít falešnou variantu, protože Aláh jich seslal plno a jak můžeš vědět, že ta zmanipulovaná verze, kterou slyšíš, není jedna z nich?

V těch nespolehlivých hadísech zároveň máme příběhy o tom, jak byl Korán zapsaný. Podle hadísu (Sahíh al-Bukhárí 4686), Umar měl obavu, že Korán bude zapomenut a tak nařídil chalífovi Abú Bakrovi, aby dal Korán dohromady do textové formy. Abú Bakr to nechtěl dělat, protože Mohamed sám to neudělal. Pak se nechal překecat a nařídil komusi, aby dal Korán dohromady a ten s tím měl velké problémy, protože prostě jeden velký Korán nikde zapsaný nebyl. Jestli by vám přišlo lepší, aby Mohamed sám potvrdil jednu jedinou, správnou, kanonickou variantu, na kterou by se všichni muslimové mohli chodit dívat do muzea, tak máte smůlu. Po Mohamedově smrti, z jakéhosi negramotného a válečného chaosu se k nám dostaly desítky variant, plus pozdní příběhy o 7 ahruf a o pozdní a problematické kompilaci Koránu do jedné knihy.

Další hadísová záležitost jsou útržkové varianty, které lze nalézt v hadísech a v tafsírech (vysvětlení Koránu). Někdy se tam prostě píše „někdo tuhle část říkal jinak“ a není to kompletní Korán, ale jen varianta jedné části Koránu. A tyhle varianty občas nesouhlasí s těmi qirá'át, které dochované jsou. Co s tím teď? Nevím.

A bude hůř. Rukopis, který vznikl na žádost prvního chalífy Abú Bakra, nikde není. Možná to souvisí s tím, že ty hadísy, které o tom vypráví ani nejsou historické. Každopádně podle dalších příběhů, třetí chalífa Uthmán už zase kanonizoval Korán a nechal spálit všechny falešné varianty Koránu. To, co mělo být vyřešeno už v době Mohameda a nebylo a pak to mělo být vyřešeno v době Abú Bakra a nebylo, tak teď řeší Uthmán, podle pozdních příběhů, které ani nemusí být pravdivé. A Uthmán nechal vyrobit kanonizovanou variantu Koránu, která je fuč. Takže zas nemáme nic, jenom pozdní příběhy o tom, že to existovalo.

U toho Uthmánova rukopisu (pokud teda existoval) je zase otázkou jak to souvisí s ahruf a s qirá'át? Ten jeho rukopis je jako jeden harf? A proč by měl být kanonizovaný jen jeden harf když Aláh jich seslal 7? Pokud se vzájemně doplňují, tak nebudeme mít kompletní Aláhovo zjevení, takže by bylo lepší zachovat všechny ahruf. A kde se vzaly desítky qirá'át z jednoho kanonizovaného rukopisu? Nemyslím si, že tento chaos půjde vyřešit. Já teda mám řešení, ale jakékoliv řešení navrhnete, tak je to vždycky jen jedna z možností, protože pevná data prostě nejsou k dispozici. Ani nevíme kolik variant existovalo a už jsou zcela ztraceny a jestli ta původní varianta není mezi těmi ztracenými.

Někteří muslimové (ne všichni) mají tendenci věřit, že negramotové, když zrovna neválčili, tak byli schopní si uložit celý Korán do paměti jak na harddisk a poté jej bez chyby reprodukovali. Což nevysvětluje proč se jim to tak rozjelo do tolika variant. A proč dnešní memorizátoři Koránu používají text pro kontrolu, když stačí si to poslechnout v orální podobě a je to hned na mozkovém harddisku. Faktem je, že mozek je nekvalitní úložiště a děje se v něm hodně věcí a když mu dáte něco na vstup, tak výstup bude nevyzpytatelný, zatímco když něco napíšete na papír, tak i za tisíc let, ten papír bude na výstupu dávat pořád to samé.

Máme částečné rukopisy i ze 7. století. Byť co jsem slyšel, tak datujeme pouze ten papír a ten inkoust nedatujeme, protože bychom ho museli seškrábat, čímž by se to znehodnotilo, tedy potenciálně je to nový text na starém papíře. Ale dejme tomu, že jsou to rukopisy ze 7. století. Tyto rukopisy jsou anonymní a jsou v nich varianty, které se občas vymykají našim qirá'át. A další problém je v tom, že ty rukopisy, které skvěle souhlasí s dnešním Koránem, jsou plné oprav. A otázkou je, jestli tam opravdu byly hrubky, které byly opraveny podle správného Koránu. Anebo jestli v tom rukopisu byl původní Korán, který byl ale poté upraven podle kanonizovaného Koránu, který původní nebyl.

A na závěr bych dodal, že existují varianty i v rámci jedné varianty Koránu. V dnešním kanonizovaném Hafs Koránu (v Uthmani skriptu) je třeba jméno Abrahám psáno dvěma způsoby. Většinou se to píše jako إبرهيم, ale v súře 2 se to slovo soustavně, patnáctkrát vyskytuje ve formě إبرهم - jedno písmenko tam chybí. Muslimové si můžou namlouvat, že to tak Aláh má schválně, ale Aláh ani Mohamed to nezapisovali. Ty texty s těma hrubkama mají na starost ti anonymové, kteří ty rukopisy psali.