Článek
„Síra“ (سيرة) je v kontextu islámu Mohamedova biografie a nejedná se o ten chemický prvek v češtině zvaný „síra“. Mimochodem ten chemický prvek „síra“ se arabsky řekne كِبْرِيت (kibrít). Tedy úplně jinak.
Síra je podobná hadísům, protože hadísy i síra mluví o Mohamedově životě. A síra i hadísy jsou většinou z 9. století, což je asi tak 200 let po Mohamedově smrti a proto se to nedá brát moc vážně.
Hadísy jsou brané vážněji než síra, protože hadísy jsou krátká vyprávění, kterým předchází řetězec vypravěčů (A řekl, že B řekl, že … že Mohamed řekl) - což má zajistit větší pravděpodobnost, že to opravdu sahá o 200 let dozadu (byť vymyslet falešný ocásek jmen je docela triviální záležitost). Jednotlivá vyprávění mají tedy různé řetězce vypravěčů a někteří islámští učenci určili, kteří vypravěči jsou věrohodní a ti učenci vytvořili velkou „hadísovou vědu“, která určuje které hadísy jsou věrohodné a které méně nebo třeba vůbec. Tedy každý hadís má nálepku, např. sahíh (صحيح), která znamená, že hadís je plně věrohodný. Samozřejmě, že různí učenci dávají různé nálepky a tady ta pavěda se nedá brát moc vážně, ale je to nejspíš o něco lepší, než síra, což je prostě knížka, která vypráví dlouhý příběh o Mohamedově životě a s „isnády“ (=řetězci vypravěčů) se moc neštve. Ze síry je ale mnohem snadnější pochopit tu posloupnost událostí. Hadísy nejsou uspořádané chronologicky a skáčou od tématu k tématu a od události k události a nevíte co čemu předcházelo.
Hadísy jsou podobné Koránu v tom, že Korán taky skáče od tématu k tématu a jsou to jen takové malé útržky z Mohamedova života bez chronologického uspořádání. V podstatě dalo by se říct, že síra je to jediné co se dá číst, protože to je normální knížka, která popisuje posloupnost událostí. A nejsou to útržky vytržené z kontextu. Síra je ten kontext pro Koránské verše i pro ty útržkové vyprávění v hadísech.
A nebo není? Jelikož Korán předchází síře i hadísům asi tak o 200 let, tak asi bude lepší to vnímat tak, že síra a hadísy jsou texty vykonstruované kolem Koránu. To bohužel znamená, že my prostě pro Korán nemáme kontext a tím pádem si nemůžeme být jistí jeho významem. Já rozlišuji historický a mýtický islám. Historický islám je to, co bylo ztraceno, protože to nebylo zaznamenáno. A mýtický islám je to, co bylo o době historického islámu napsáno o mnoho let později. A historický islám je spíš pro sekulární zvědavce, zatímco mýtický islám je to, čemu věří muslimové. Historický islám nemá vliv na lidstvo, ale mýtický islám má velký vliv na lidstvo. Mýtický islám samozřejmě není jen jeden, protože sunnité a šítové mají každý trochu jiné pohádky. Ale jelikož sunnité tvoří většinu, tak dává největší smysl se zaměřit na jejich verzi.
Nejstarší síra, kterou máme je od Ibn Hišáma (9. století), který to údajně měl od al-Bakká'ího (obskurní osoba), který to údajně měl od Ibn Isháqa (8. století). Proto se někdy jako autor uvádí Ibn Isháq, i když Ibn Hišám otevřeně řekl, že v díle dělal úpravy. Každopádně i kdybychom měli kopii od Ibn Isháqa (což nemáme), tak pořád se jedná o 8. století, zatímco Mohamed žil na přelomu 6. a 7. století. Pokud vůbec existoval, ale spíš jo.
Kromě termínů „síra“ a „hadísy“ existuje ještě jeden abstraktnější a méně hmatatelný pojem „sunna“ (سنة). Sunnitští muslimové říkají, že islám = Korán + sunna. Korán je ta svatá knížka s řečí Aláha a sunna je to, co dělal Mohamed (kterého Korán 33:21 označil za vzor chování). A to, co dělal Mohamed zjistíme z hadísů (i ze síry, ta ale není tak věrohodná). A je to zavádějící, protože třeba šítové, byť si neříkají „sunnité“, tak nezavrhují Mohamedovy tradice. A když se řekne sunna a chcete se dobrat k něčemu konkrétnímu, tak stejně šáhnete nejspíš po hadísech, tak proč se nebavíme rovnou o hadísech? A já ani nesouhlasím s tím, že jsou to tradice historického Mohameda. Prostě jsou hadísy a síra a basta.
Síra
Mohamed se narodil v Mekce. Mekka je město které leží v dnešní Saúdské Arábii. Korán 3:96 zároveň používá podivný název „Bekka“ a muslimové říkají, že to je taky Mekka. Mně na tomhle něco smrdí, ale nebudu se pročichávat, stejně bych skončil jen u spekulace. Nevěřím tomu, že Mekka a Bekka je totéž, ale nechme to plavat.
Mekka tenkrát byla samosprávné město. Nepatřila pod nějaký větší stát. Mekka byla podle muslimů údajně velmi důležité město, jakási mezinárodní křižovatka, ale okolní národy si toho nějak nevšimly a na svých mapách ho neměly.
V Mekce byla svatyně zvaná Kába (كعبة), kterou využívali polyteisté (lidé kteří věří ve více bohů). Kába je ta velká černá kostka, ke které se muslimové modlí dnes. Takže to vypadá, že Mohamed prostě vzal tu polyteistickou tradici a udělal z ní monoteistickou. Zároveň islám, aby se napasoval na židovsko-křesťanské tradice, tvrdí, že Kábu postavil prorok Adam.. a Abrahám.. a bylo to pro židy hrozně důležité místo… všechno jsou to bláboly, protože v Bibli o tom nic není. Kába byla prostě polyteistická svatyně.
Údajně ti polyteisté tenkrát kolem té svatyně obíhali nazí. Takže islám vzal tu jejich tradici, akorát se na to oblíkli. Mimochodem ty nahaté polyteistky byly docela pokrokové, jelikož říkaly (dle Sahíh Muslim 3028) v podstatě, že to, že jsou nahaté, neznamená, že muži mají povoleno. Možná, že v té době byli za chování mužů zodpovědní muži? Ale zpět k Mohamedovi, který vše změnil se svojí armádou.
Podle síry tak nějak všichni čekali, že přijde prorok a předpovídali to jak křesťané, tak židé, tak věštci atd. Na Mohameda prostě čekal celý svět. Mezitím ve skutečnosti křesťané čekali na druhý příchod Ježíše, což zřejmě Mohamed nebyl a židé stále čekali na příchod mesiáše, a jejich podmínky pro mesiáše nesplnil ani Ježíš ani Mohamed.
Mohamed se narodil v tzv. „roce Slona“. Nevíme který to byl rok. Někdy se říká, že možná 570. Každopádně je to na konci 6. století. „Rok Slona“ to byl proto, že v té době, jeden křesťan zvaný Abraha chtěl zničit Kábu a měl na to připraveny útočné slony, ale nepovedlo se mu to, protože Aláh na ty slony poslal ptáčky, kteří na ty slony házeli kamínky a z těch slonů se tím pádem stala rozšlapaná sláma. Jestli vám to přijde jako blbost, tak vás budu muset informovat, že o tom je celá súra v Koránu. Jedná se o súru 105. Je to tedy boží slovo a svatá pravda.
Na začátku Mohamedovy biografie se hnedka dočteme jaké měl Mohamed předky. Od Adama (kterého stvořil bůh) až k Mohamedovi. Mohamed měl celkem 49 předků. Mohamed je tedy 50. generace lidí na zemi. Pokud chcete tomuhle věřit a tím pádem i na to, že Země je stará 6000 let, tak přeji hodně štěstí. Rovnou si můžete přidat, že Země je placatá a na hřbetu velryby Nún a budete to mít kompletní. A pokud máte radši vědu, tak je otázkou jestli po tomhle rodokmenu má cenu vůbec číst zbytek té biografie? Pokud tu informaci o Mohamedově předcích si někdo vytáhl kdoví odkud, tak možná, že zbytek toho příběhu je ze stejného zdroje?
Mohamed se narodil do té nejlepší, nejvznešenější a nejváženější rodiny, ale zároveň to byl velmi chudý člověk. Dává to nějaký smysl? No leda ten, že vypravěč se chtěl zavděčit jak bohatým, tak chudým posluchačům. Mohamedovi rychle umřel otec i matka a nakonec se o něj staral strýc Abú Tálib. (Mimochodem abú/abí/abá znamená „otec“. A ibn/bin znamená „syn“.)
V té biografii jsou pro historii před islámem velké skoky a Mohamed tam moc nemluví. Tak nějak všechno nasvědčuje, že bude prorok, ale on na to nějak nereaguje a pak když se stane prorokem, tak je hrozně překvapený. Před islámem je důležité to, že si vzal za ženu starší ženu Khadídžu, která byla bohatá a předtím ho zaměstnávala. Opět ukázka toho, jak byly ženy „utlačované“ předtím, než je spasil islám.
Pak, už v 7. století, když bylo Mohamedovi asi 40 let, tak šel tradičně do hory, do které už předtím chodíval, aby tam sám ve tmě přemýšlel. A najednou to konečně přišlo. Přišel anděl a řekl mu: „Čti!“ a Mohamed řekl buď „A co mám číst?“ nebo „Já neumím číst!“ - záleží na zdroji (ما أقرأ nebo ما أنا بقارئ) a na překladu. Každopádně v obou případech ten anděl říká blbost. Buď po něm chce aby četl a přitom mu nic nedal na čtení anebo po něm chce aby četl a přitom on neumí číst. Ještě teda je možnost, že اقرأ (iqra) znamená „Recituj!“ a ne „Čti!“ a v tom případě říká Mohamedovi, že má recitovat a přitom Mohamed nemá co recitovat, takže takový překlad taky není žádná spása. A podle islámu andělé nemají vlastní vůli a říkají pouze to co chce bůh, aby řekli. Takže „Čti!“ je od boha. A je to i v Koránu v súře 96, která se občas považuje za první seslanou.
Anděl ignoroval Mohamedovu odpověď a říká zase"Čti!" a takhle na něj opakovaně naléhá. A tohle je docela typické pro hadísy. Podobným způsobem se i muslimové ptali Mohameda. Někdo se zeptal Mohameda, Mohamed neodpověděl, pak se ho zeptal podruhé, Mohamed neodpověděl, pak mu to nedalo a zeptal se ho potřetí a konečně Mohamed odpověděl svoje moudro. A tohle je podle mě literární forma, která má v posluchačích vybudovat napětí. A jelikož je to docela nepřirozené, aby se to stalo v realitě, ale zároveň je to velmi přirozené dát do vyprávění, protože vypravěč chce zaujmout, tak já nevěřím tomu, že ten příběh o prvním zjevení má oporu v realitě.
Poté Mohamed polekaný spěchá domů k manželce, ta ho pošle za křesťanem, který potvrdí, že Mohamed je prorok. Sice mezi tím Mohamed má strach, že by to mohlo být od Satana a někteří křesťani to dnes používají jako argument (že Korán je od Satana), ale já myslím, že tahle část příběhu tam byla dána jenom jako možnost, která byla vyvrácena tím, že křesťan potvrdil, že Mohamed je prorok. Tedy cílem nebylo Mohameda zpochybnit, ale potvrdit tím, že potenciální zdroj Satan byl zvážen a vyloučen. Tedy já nevěřím ani historicitě té části kde si Mohamed údajně myslel, že to je od Satana. Hledat v síře křesťanské či sekulární pochopení Mohameda podle mě nebude moc úspěšné. Pokud by síra byla faktická, tak by Mohamed opravdu byl prorok, protože tam všechny příběhy nasvědčují tomu, že on byl prorok. A on tam dělá i zázraky a předpovídá úspěšně budoucnost, takže je to fakt prorok. Já nevím proč se někteří kritici islámu tak pevně drží té síry, když platnost síry by dokázala, že Mohamed byl opravdu prorok. Ani muslimové tu síru neberou vážně. A vím, že Bill Warner přepsal síru tak, že odebral nadpřirozené prvky a nechal jenom politickou část příběhu, což dává nějaký smysl pro pochopení politického efektu mýtického Mohameda, ale co se týče historického Mohameda, tak mi přijde absurdní, aby pouze ty nadpřirozené části byly výmysly a ten zbytek pravda.
Zavržení síry a hadísů dává prostor i pro reformaci islámu, protože jakmile zmizí doplňkové texty ke Koránu, tak ten Korán je tak vágní, že si ho lze přizpůsobit podle potřeby. Ne, že bych byl fanoušek reformace. Korán je prostě výplod své doby a nikdo by neměl věřit tomu, že to je od boha, ať už s reformací nebo bez.
No a tohle byl teda začátek Koránu a zjevování Koránu pokračovalo postupně ještě 23 let, než Mohamed zemřel. Tedy od té doby zjevoval verše příležitostně, když se mu to zrovna hodilo. Muslimové se nijak netají tím, že koránské verše byly odpovědí na situace v Mohamedově životě. Existuje i kniha „Důvody zjevení“ (Asbáb al-Nuzúl), která uvádí historické důvody proč byly verše seslány. Ale je to i v síře a v tafsírech (které citují hadísy). Dočteme se i příběhy o tom jak Mohamedovi společníci občas zatlačili na Mohameda aby něco „zjevil“ a on se jim podvolil a zjevil to co chtěli. Třeba hidžáb nebyl Mohamedův nápad. Umar chtěl, aby byl seslán příkaz nosit hidžáb a proto pokřikoval na Mohamedovy manželky když šly ven kadit, že je poznává. Mohameda to donutilo zjevit příkaz nosit hidžáb (Sahíh al-Bukhárí 6240).
Období mezi prvním zjevením a Mohamedovou smrtí se dělí na mekkánskou a medínskou část. Mohamed byl první asi 10 let utlačovaný polyteistama v rodné Mekce a pak utekl do Medíny, kde se rychle stal šéfem a odkud začal postupně utlačovat celou Arábii (a i Mekku nakonec dobyl). Mě moc nesedí to, že Mohamed uteče do cizího města a oni ho tam přijmou za šéfa. Jedno islámské vysvětlení je, že v Medíně se hádali polyteisté a židé a chtěli někoho nestranného - nevím proč by dvě strany, kde obě chtějí moc, by daly moc někomu třetímu a tedy se vzdaly obě. Další vysvětlení je, že židé říkali polyteistům, že jednoho dne příjde prorok a on jim nějak pomůže je zabít a tak polyteisté přijali Mohameda dřív, aby na židy vyzráli. Zvláštní.
V mekkánském období se stupňoval útlak muslimů a v medínském období se stupňoval útlak nemuslimů. Proto islámský kalendář začíná až tou emigrací (=hidžrou). Protože teprve v Medíně začala ta válečná sranda. Podle tradiční interpretace byla hidžra migrace z místa, kde neplatí šaría do místa, kde platí šaría. V Mekce nemohli muslimové praktikovat co jim bůh nařídil, protože byli utlačovaní. Naopak Medína byla městem, kde mohli praktikovat islám naplno. Korán 4:97 říká muslimům, kteří fňukají, že jsou utlačovaní: „Cožpak není Aláhova země dostatečně prostorná?“ - tento verš byl seslán ohledně muslimů, kteří zůstali v polyteistické Mekce a neemigrovali do Medíny a byli Mohamedovou armádou zabiti a po smrti šli do pekla (viz tafsír al-Jalalayn). A proto, pokud to budeme vztahovat na dnešní svět, tak pokud by měli muslimové následovat sunnu, tak by měli emigrovat ze Západních zemí do zemí islámských (a případně poté Západ vojensky napadnout). To by byla hidžra. Podstatou hidžry není jít z islámské země do země nevěřících, být tam utlačovaný jejich zákony, platit tam poníženě daně a čekat, že možná vysoká porodnost dobyde tu zem - to by bylo něco jako reverzní hidžra z Medíny zpátky do Mekky. To není to, co Mohamed a jeho skupina dělali. Oni šli do islámské Medíny, tam se konsolidovali a nakonec z Medíny káfirskou Mekku napadli a udělali z ní islámské město. Ale já nejsem velký fanoušek vyhánění muslimů ze Západu, protože pokud se ze Západu stane „oblast nevěřících“, no tak bude jednoduché sem hodit atomovky. Ale dokud to bude tak namíchané a chaotické, že se nedá efektivně zaútočit a radikálové budou soustavně odkrajovaní, tak situace možná časem vyšumí a zbyde funny súfí islám.
V síře existuje i malé světýlko naděje pro umírněnou interpretaci islámu v rámci platnosti síry a pro mírumilovnou emigraci do nemuslimských zemí. V mekkánském období (před hidžrou do Medíny) proběhla taková menší hidžra části muslimů do Etiopie, kde byl křesťanský král a Mohamed muslimům řekl, že ten král je oukej a že ho tedy mají poslouchat. A tohle je model kde muslimové neplánovali to tam převzít, ale brali to tak, že ten král je oukej navzdory tomu, že není muslim. A tohle je model, který kdyby muslimové přijali, tak by mohli na Západě žít podřízení Západním zákonům (navzdory tomu, že Aláhovy zákony jsou podle Aláha lepší). Ale ta hidžra do Etiopie je taková specifická zvláštnost a ta hidžra do Medíny je ta velká věc a určitě by Mohamed preferoval Medínu před Etiopií. Mohamed sám do té Etiopie ani nešel. Takže tohle bylo spíš takové světýlko, které zhaslo.
V Medíně už to bylo o přepadávání karavnů a dobývání ostatních arabských měst a „sjednocení“ silou a vyhnání všech co měli jiný názor. Často se v těch příbězích vyskytuje, že ti ostatní byli zlí a byli to podrazáci, takže si to zasloužili. Ale historii píše vítěz, že jo. A po Mohamedově smrti muslimové dále expandovali do všech směrů a je zvláštní, že ti zlí podrazáci byli shodou okolností ve všech směrech.
V době čtvrtého chalífy už byly občanské války, kde se muslimové zabíjeli mezi sebou. Tady ta historie krátce po Mohamedově smrti je docela relevantní, protože tady jsou kořeny rozdělení muslimů na šíty a sunnity. Pro sunnity jsou Mohamedovi společníci (kteří se v boji o moc zabíjeli mezi sebou) vzory chování, protože podle hadísů (např. Sahíh al-Bukhárí 6429) Mohamed prohlásil, že první 3 generace muslimů jsou nejlepší lidé co kdy byli. Sunnité hluboce respektují třetího chalífu Uthmána, kterého muslimové zabili, protože ho považovali za zkorumpovaného. Zatímco šítové hluboce respektují čtvrtého (pro šíty prvního) chalífu Alího (protože byl z Mohamedovy rodiny), kterého zase zabili jiní muslimové, protože ho považovali za zkorumpovaného.
Tak to by byl takový základní přehled. Samozřejmě, že je to vše protkané takovými menšími událostmi (jako Mohamedova noční cesta), kterých je plno a které se vztahují třeba jen k pár veršům v Koránu.
Na závěr bych chtěl zdůraznit dvě věci. Zaprvé, s Koránem mohlo být manipulováno ještě desítky let a se sírou (&hadísy) stovky let po Mohamedově smrti. Zaujatí muslimové měli spoustu času na to, aby odfiltrovali to, co se nehodí a přidali to, co se hodí a upravili vše podle potřeby. Takže koukat na ty texty teďka jako nevěřící a snažit se najít v Mohamedově biografii, že nebyl prorok je docela blbá hra, protože její pravidla jsou postavené proti vám. Dokazovat v rámci síry, že Mohamed není prorok, to je jak hrát šachy, kde dáš figurku na hodně šikmou šachovnici a cílem je aby nesjela dolů. Ani bych se nesnažil „pochopit Mohameda“ ze síry. I v těch hadísech jsou kontradikce, co na tom je k chápání? Jediné co je potřeba pochopit je, že různí lidi dávali Mohamedovi do pusy to, co se jim hodilo, stejně tak jako Mohamed dával Aláhovi do pusy to, co se mu hodilo.
Zadruhé, Mohamedův život (síra) až tak moc relevantní není, protože velká část Koránu je čistě teologická a netýká se Mohamedova života. Přesněji řečeno, načerpal inspiraci primárně od židů v jeho okolí, ale jsou to prostě teologická témata. To, že bůh je všemocný a že po smrti pošle nevěřící do pekla a příběhy o Mojžíšovi a Abrahámovi, to nejsou věci, které by přímo souvisely s Mohamedovým životem. Tohle jsou prostě věci, které Mohamed načerpal z okolních náboženství a šupnul je do Koránu. A slovo „mohamed“ je v Koránu zmíněno jen 4× a doslova znamená „oslavovaný“ a potenciálně můžou být zdrojem před-islámské texty např. o Ježíšovi (který je v křesťanství oslavovaný=mohamed). Takže možná, že některé „Aláhovy odpovědi na situace v Mohamedově životě“ ve skutečnosti mají úplně jiný kontext.
