S tebou mě baví svět - pohled zpět do zákulisí

Tři přátelé – dirigent Michal Adámek (Václav Postránecký), zvukař Pepa Bednář (Pavel Nový) a lékař Albert Horák (Julius Satínský) – se chystají už po deváté na zimní „pánskou jízdu“.Tentokrát se však jejich manželky – Kateřina (Jana Šulcová), Dáša (Eliška Balzerová) a Gábina (Zdena Studénková) – vzbouří: manželé musí vzít s sebou děti. A tak pánové odjíždějí se šesti dětmi, z nichž nejstarší je osmiletý Bertík a nejmladší je Mates, který je nemluvně. Otcové si ve vlaku rozdělí úkoly: Albert se bude starat o děti, Pepa o kuchyni a Michal o pořádek. Jsou přesvědčeni, že všechno zvládnou snadno a lépe než jejich ženy.

Ale pánové se přepočítali, moc se jim nedaří a večer únavou sotva stojí na nohou. Manželky Kateřina a Dáša si zatím dopřávají návštěvu vinárny, mysliveckého bálu, módní přehlídky. Gábina se svou hudební skupinou vystupuje v podhorském beskydském hotelu, kam za ní v noci její manžel tajně sjíždí na lyžích. V matkách postupně sílí obavy o děti, a proto se rozhodnou odjet na „inspekci“. Pro muže je jejich příjezd katastrofou.

Komedie S tebou mě baví svět vyhrála už před drahnou dobou anketu veselohry století. Některé to rozčílilo, třeba režiséra Zdeňka Trošku, který se vzácně shodl s kritiky svých filmů, že tento film rozhodně není veselohrou století. Jak se ale v kuloárech povídá, Zdeňka Trošku rozčílí kdeco, zejména pokud někam přijede a cenu si odnese někdo jiný. U komedie platí naprosto jiný metr, než u dramatu. To co někomu přijde k popukání, u jiného vzbudí jen mírné pousmání nebo v horším případě vůbec nic.

S tebou mě baví svět i na stránkách Národního filmového archivu dodnes vzbuzuje vášně, třeba tímto tvrzením: ,,Vyprávění vycházející z nestárnoucího motivu „války pohlaví“ mimoděk podává zprávu o nízké úrovni ženské emancipace v Československu na počátku osmdesátých let“. Je naprosto bez debat, že bez tohoto filmu by nevznikly filmy jako Ženy v běhu, Bezva ženská na krku, Bajkeři, Špunti na vodě, Ženy v pokušení a dnes již možná i desítky prefabrikátů na stejné téma. A i komunističtí kritici chválu na tento film rozhodně nepěli, když nešetřili obraty jako ,,nevkusná, podbízivá, pouťová show“. A přitom je to základ oblíbeného českého fenoménu „taťka tripu“, kdy samotní mužové se svými, nebo někdy dokonce i vypůjčenými, ratolestmi odjíždí na rekreaci, kde dětem připravují akční program a večer bohatýrsky zapíjí úspěšný den pivem a rumem.

S tebou mě baví svět je pro mě odjakživa filmem z alternativní reality, která je na hony vzdálena skutečnosti. Jenže právě to je přesně ta ingredience, kterou diváci na tomto filmu ocenili zdaleka nejvíce, a kterou dodnes v tomto druhu únikového filmu vyhledávají. Snímek není žádnou sžíravou sondou do tuhé normalizace, kritickým názorem na postavení žen a mužů ve společnosti, ale docela normální komedií, kterou můj kolega ze Zábřehu na Moravě filmový historik, pedagog a lektor Pavel Taussig výstižně označil za dílko „věčně zelené“ a divácky oblíbené.

Námět filmu Marie Poledňáková, která tímto filmem na stříbrném plátně debutovala (její úspěšné rodinné komedie s Tomášem Holým, Janou Preissovou a Františkem Němcem vznikly pro Československou televizi), odposlechla na večírku, kde se skupinka pánů bavila o zimní výpravě. A pánové údajně nevynechali ani rozhovor dvou dětí v kadibudce, který v mnoha rodinách dodnes vyvolává oprávněný smích.

Film se z velké části odehrává v Beskydech, ale točilo se v Krkonoších. Režisérka zakázala hercům při natáčení popíjet a vždy je i kontrolovala, jestli nemají nějakou láhev. Oni to vyřešili tak, že cpali alkohol dětem do batůžku. Překvapením také bylo, když Julius Satinský v průběhu natáčení odhalil, že neumí lyžovat, ačkoli režisérku ujišťoval předtím Václav Postránecký, že Satinský je členem Horské služby. To sice byl, ale lyžovat neuměl. Místo něj se tak na lyžích proháněl vycpaný známý barrandovský produkční Balzer.

Režisérka vybírala šestici dětí na konkurzu, kterého se zúčastnilo hned šest tisíc dětí! Kdyby tušily, že budou vstávat každý natáčecí den na horách v 5 ráno a stráví hromadu času v mrazu, tak by se tam asi tolik nehrnuly. Jelikož jsem působil jako koordinátor komparsu na jednom americkém filmu natáčeném na Barrandově, tak jsem viděl z první ruky některé a nebojím se toho, krkavčí rodiče, kteří své ratolesti honí po konkurzech a mají z toho solidní výdělek. Jedna taková matka roku pak po natáčecím dni v bývalém sovětském vojenském prostoru u Milevska odpovídala synkovi na otázku: „A kam pojedeme teda na tu dovolenou, maminko?“ „No ty pojedeš k babičce a maminka pojede k moři, protože si mi na to dneska vydělal synku. Jsi hodný chlapec.“

S filmem je spjatá píseň Sladké mámení, která ve filmu několikrát zazní a stala se šlágrem nejen v Československu, ale třeba i v sousedním Polsku. Ve filmu zazní opakovaně především první dvě sloky a třetí zazní až v pozdější části filmu. Tento neduh byl upraven remasterovanou verzí až v roce 2001. Od té doby se píseň vysílá v celém znění.

V mém dětství se i přes časté reprízy v televizi tento film u nás nepouštěl. Můj táta film upřímně nesnášel, ostatně jako většinu české komediální produkce, a tak jsem jej viděl poprvé u sousedů na videu z kraje devadesátých let. Pikantérií bylo, že se mě máma na tento film ptala, zda mi přišel zábavný a když jsem jí řekl, že jsem se u něj několikrát zasmál, tak si jej pustila a pak se na něj dívala pravidelně v televizních reprízách. Podotýkám, že sama. Táta ten film nesnáší dodnes.

Z dnešního úhlu pohledu mě na tom filmu baví zobrazení životní úrovně střední vrstvy v Československu. Stejně jako v nedávných Vlnách se ve filmu často smaží starý chleba na topinky, vaří brambory na loupačku a pokud se dělá honosná večeře, když se žena vrací z koncertního turné, tak jí manžel k jejímu uctění udělá cmundu. Není divu, že bylo Československo přeborníkem v operacích žlučníků a na koupalištích se to ještě před lety hemžilo pupkatými plavci s otisky chirurgických řezů, jak kdyby Československo válčilo se samuraji.

A přitom recenzenti v Rudém právu psali, že snímek ukazuje atraktivní, luxusní a bezstarostný život hrdinů (moderní pražské byty, lyžování na horách, drahé chaty). Označovali to za propagaci „maloměšťáctví“ a konzumního způsobu života, který neodpovídal socialistické realitě dělnické třídy.

Opačného názoru bylo 2 558 000 platících diváků, kteří film do konce roku 1989 navštívili v kinech po celém Československu. Do kin se film znovu podíval v obnovené premiéře v roce 2019 a stále je v nabídce hlavních televizních stanic a streamovacích služeb.

TVŮRCI, HERCI A FORMÁTY:

S tebou mě baví svět

1983, režie a scénář: Marie Poledňáková, kamera: Petr Polák, střih: Miroslav Hájek, hudba: Václav Zahradník, kostýmy: Libuše Pražáková, Petra Barochová, hrají: Václav Postránecký, Pavel Nový, Julius Satínský, Jana Šulcová, Eliška Balzerová, Zdena Studénková, Květa Fialová

82 minut, 35 mm, 1.37:1, barevný

SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY: