Článek
Skupinka chudých mexických vesničanů čelí stále drsnějším vpádům bandolera Calvery (Eli Wallach) a jeho nohsledům. Jelikož se sami bránit neumí, rozhodnou se najmout si drsného chlapíka Chrise (Yul Brynner), aby jim s padouchy pomohl. Chris dá dohromady skupinu sympatických pistolníků, kteří za laciný peníz jdou bránit čest a spravedlnost na druhou stranu hranic. Nutno dodat, že to je asi tak jediné, co kdy tihle pánové udělali správně.
V roce 1956 měl v art kinech v New Yorku premiéru snímek japonského režiséra Akira Kurosawy Sedm samurajů. Film sice nevidělo mnoho diváků, ale jedním z nich byl velmi ambiciózní režisér John Sturges, který tvrdil, že jde každou látku předělat na western, dokonce i My Fair Lady.
Sedm statečných byla jedna z prvních vlaštovek společnosti The Mirisch Brothers, pro kterou točili režisérské hvězdy Billy Wilder nebo Robert Wise a John Sturges se jim chtěl samozřejmě vyrovnat. Film distribuovala společnost United Artists, která se ale nikterak nepodílela na financování filmu a její jedinou podmínkou bylo, že hlavní roli ztvární Yul Brynner. Firma Mirischů byla v zábavním průmyslu už v té době pojem, přestože se nezabývala produkcí filmů, ale dodáváním popcornu a čokolády do amerických kin a podílníkem v ní byl také pražský producent Josef Auerbach. Ten se do amerického zábavního průmyslu dostal po opuštění Československa a nástupu Hitlera k moci. V Československu byl pan někdo, šéfoval Slaviafilmu a kromě prodeje filmů stál za produkcí komedie Ducháček to zařídí nebo evropského hitu Extáze režiséra Gustava Machatého.
Natáčení filmu se od počátku komplikovalo kvůli ohromné nevraživosti mezi hereckými představiteli. Yul Brynner byl zavedenou hvězdnou hereckou stálicí a mladý Steve McQueen do toho pořádně šlapal v televizním seriálu Wanted Dead or Alive. Televizní produkce ho odmítla propůjčit filmařům na natáčení, takže McQueen způsobil dopravní nehodu ve vypůjčeném autě a odvolal veškeré televizní závazky. S režisérem se navíc kamarádil, takže v tomto filmu vycítil velkou šanci pro svůj průlom na stříbrné plátno.
Film se dával dohromady za pochodu a začalo se točit bez dokončeného scénáře. Herci, které si Sturges vybíral do filmu vycítili, že režisér vládne pevnou rukou a má všech pět pohromadě, a to není úplně zvykem v této branži, mezi sebou začali soupeřit. Některé jejich kousky se staly legendární. Brynner byl o trochu menší než McQueen, takže si pro jeden záběr nachystal pod sebe na kamerovou značku hromádku z písku, aby vypadal vyšší. McQueen mu pak pokaždé, když šel okolo, trochu ukopl. Pánové se mezi sebou měli také špičkovat, kdo je z nich lepší střelec a kdo umí rychleji vystřelit více ran. Jízlivosti a šarvátky na place se dostaly do tisku a režisér požádal McQueena, zda by jejich rozbroje raději nedementoval. Ten odvětil, že v žádném případě a naopak se nabídl, že by dal třeba Brynnerovi přes držku. Sturges ho už raději dále nepobízel a místo toho si s ním raději chodil pokecat nad skleničku. Největším potížistou celého natáčení byl Charles Bronson, ten se údajně neshodl absolutně s nikým.
Mimo najaté pistolníky ztvárněné skutečně mezinárodním obsazením (Brynner byl z Vladivostoku, Bronson z ruské komunity imigrantů, Horst Buchholz Němec, Brad Dexter Srb) se tak vlastně pohyboval jen legendární newyorský primárně divadelní herec a vyznavač Stanislavského metody herectví Eli Wallach (padouch Calvera), kterého režisér obklopil pár ostrými chlápky přímo z Mexika. Ti mu a jeho ženě pak dělali dokonce ochranku při natáčení. Paradoxně jediný vážný incident se stal, když filmaři omylem způsobili nedostatek vody v místní prádelně nedaleko místa natáčení a skuteční vesničané si to s nimi přišli vyřídit s mačetami a sprškami nadávek. Na to pistolníky zjevně nepotřebovali.
Kritici směrem k filmu nešetřili výtkami. Srovnávali ho trochu nespravedlivě s Kurosawovým majstrštykem. V Sunday Times napsali, že to sice není tak dobré jako Sedm samurajů, ale film nenechá diváka chladným a dojímá. Magazín Variety však film doslova vychválil slovy „fantastický, bouřlivý western, řízný a plný staromódní obětavosti.“ Kurosawa byl americkým westernem tak nadšený, že režisérovi Sturgesovi daroval svůj obřadní meč.
Distributor zvolil pro uvedení taktiku masového nasazení v co nejvyšším počtu kin. A vyplatilo se. Film vydělal v době prvotního uvedení více než pětinásobek svého rozpočtu.
Po československé premiéře 21. srpna 1964 se před kiny tvořily nekonečné fronty. Pro tehdejší diváky šlo o vzácný záblesk „západního“ dobrodružství a jeden z vůbec prvních westernů v distribuční nabídce. V kinech se film promítal v původním znění s titulky. Přesto lidé chodili na film opakovaně, zejména kvůli přitažlivosti hlavních herců Yula Brynnera a Stevea McQueena.
Oficiální režimní filmoví kritici měli k westernu odtažitý vztah. Vyčítali mu schematičnost, glorifikaci násilí a americký individualismus. Kritici, kteří uznávali uměleckou kinematografii, film neustále srovnávali s původní japonskou předlohou Sedm samurajů (1954) od Akiry Kurosawy. Hollywoodský volný remake označovali za sice řemeslně skvěle zvládnutý a zábavný, ale myšlenkově „mělčí“ než originál. I přes ideologické výhrady musela kritika uznat genialitu hudby Elmera Bernsteina a perfektní typové obsazení jednotlivých pistolníků
V československých kinech film vidělo neuvěřitelných 6 078 542 diváků. Některé historické prameny navíc uvádějí, že po započítání pozdějších obnovených premiér a tradičně plných letních kin toto číslo přesáhlo 9 milionů.
Československá televize film toužila uvést také. Z pro mě záhadného důvodu nejprve vznikl slovenský dabing v roce 1966 a diváci psali do televize, že by chtěli film vidět i v češtině. V roce 1968 vznikl dabing v brněnském studiu, pro jehož účely bylo angažováno i nově vzniklé hudební těleso, které v jednadvaceti členech nahrálo do filmu hudbu Elmera Bernsteina. Televize totiž neměla k dispozici ani pásy s ruchy a dokonce ani s filmovou hudbou! Tato „legrace“ vyšla státní kasu na 225 000 korun! Tehdy! Tato verze se vysílala i dvakrát po listopadu 89, než jí ve Filmovém studiu Barrandov v divizi dabing roku 1994 definitivně nahradil zkušený Zdenek Sirový, jenž do hlavních rolí obsadil Pavla Soukupa, Jiřího Bartošku a Václava Postráneckého. Tato verze dabingu je dodnes nejrozšířenější, přestože ještě v roce 2006 natočila vlastní dabing ČT pod vedením Elmara Klose ml. Já si pamatuji, že jsem film viděl poprvé v televizi těsně po revoluci, a to v originálním znění s titulky - tedy s původní hudbou a ruchy a ohromně na mě zapůsobil jak hrdina Yul Brynner, tak hlavní padouch Eli Wallach.
Sedm statečných je bez nadsázky skvěle odvedenou zábavou a kromě dobrodružství, humoru a v rámci žánru skvělých hereckých výkonů je třeba vychválit špičkovou hudbu Elmera Bernsteina, která i po letech má pořádný „drive“.
TVŮRCI, HERCI, FORMÁT A OCENĚNÍ
The Magnificent Seven, USA 1960, produkce: John Sturges, Walter Mirisch, Lou Morheim, režie: John Sturges, scénář: William Roberts na motivy filmu Sedm samurajů Akira Kurosawy, kamera: Charles Lang, střih: Ferris Webster, hudba: Elmer Bernstein, kostýmy: Burt Henrikson, hrají: Yul Brynner, Steve McQueen, Eli Wallach, Robert Vaughn, Charles Bronson, James Coburn, Horst Buchholz
128 minut, 2.35:1, 35 mm, barevný
nominace na Oskara – nejlepší hudba, 2013 – vybráno do Amerického ochranného fondu
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
GELDER, Peter van. Z filmu do filmu: Co ještě nevíte o Hollywoodu: 60 nejúspěšnějších filmů světa. Praha: Egem, 1993. ISBN 80-85395-36-3.
Kolektiv autorů. Kronika filmu. Praha: Fortuna Print, 1995. ISBN 80-85873-39-7.
profil filmu na imdb.com
profil filmu na ceskatelevize.cz
profil filmu na csfd.cz
Kinomaniak.cz - Sedm statečných - Tržby a návštěvnost
Sedm statečných v Československé a České televizi, In: Martin Bouda a Robert Hron, Archiv a programové fondy, Česká televize 2022 (dostupné na: HP management)
SOUVISEJÍCÍ WESTERNOVÉ KLASIKY zde na Filmové klasiky:
