Setkání v červenci: Tomáš Holý mohl mít za mámu francouzskou megastar

Student Jakub Hejna (Oldřich Kaiser) rupnul z angličtiny a léto musí trávit na doučování v romantickém zámečku provozovaným Cestovní kanceláří mladých (CKM), kde se to jen hemží natvrdlými studenty a učitelkami. Bohužel i angličtinářkou Klárou (Daniela Kolářová), tedy tou, která nechala rupnout právě jeho. Ta na léto přijela se svým synkem Davidem (Tomáš Holý) v naději, že si užije při práci i trochu letní dovolené. To ještě ani jeden z nich netuší, že z jejich setkání v červenci vzejde něco víc, než jen setkání u čerstvě natočené malinovky nad anglickou konverzací.

Film Setkání v červenci měl už v roce 1976 zpracovaný literární scénář Otou Hofmanem a Karlem Kachyňou podle původní literární povídky Oty Hofmana, ale rovněž technický scénář napsaný samotným režisérem Karlem Kachyňou. Je docela zajímavé si připomenout, kolik poradních hlasů se vynořilo, než byl scénář schválen nejen k realizaci, ale především do tzv. pitchingu, tedy procesu obhajoby autora, jež ho opravňuje vůbec dílo předložit schvalovací komisi na Barrandově.

Řediteli studia Fáberovi se scénář sice docela líbil, ale podstatně méně ho zaujal styl psaní samotného Oty Hofmana, kterému sice neupíral literární kultivovanost, ale vyčítal mu banality, klišé a kýčovité situace. Také mu vadilo nedostatečné vylíčení cizinců v CKM.

Zřejmě i z těchto důvodů byly na dílo vypracovány tři posudky, které film hodnotily z úhlu filmového scénáře, kvality literárního textu a politické angažovanosti, ale hodnotila se i možná kontroverze stereotypů: blbá učitelka a sex o prázdninách, ve kterých lektoři spokojeně konstatovali, že učitelka nakonec z dramatického oblouku příběhu vybruslí natolik, že divák na konci zjistí, že až tak blbá vlastně úplně není a ostře sledovaný sex o prázdninách je spíš cudný, než lascivní. Film nakonec nebyl podroben kritice usnesení Ideově-umělecké rady FSB, ale ta se v drtivé většině látek pro děti a mládež k tématům nevyjadřovala. To ovšem neznamená, že by na absenci ideového hodnocení politruky po schválení filmu Dr. Purš na Barrandově neupozornil štiplavou poznámkou v oficiálním dopise šéfovi Fáberovi.

Film měl být být původně realizovaný ve francouzské koprodukci a k roli byla oslovena francouzská hvězda Marlene Jobert, se kterou se v Paříži seznámil Jiří Menzel a nadchl jí pro Československý film. Jobert pak souhlasila se schůzkou s Otou Hofmanem, který rozhodně měl kouzlo osobnosti.

Na hlavní ženskou roli byl vypsán konkurz, kterého se zúčastnilo pět hereček. Režisér Kachyňa dal vybrat již obsazenému Tomáši Holému a zeptal se ho, jakou z nich by chtěl za maminku. Neomylně sáhl pro fotografii Daniely Kolářové. Oldřich Kaiser u pana režiséra Kachyni nebyl žádným nováčkem, ale s Danielou Kolářovou se do natáčení příliš neznali, ačkoli tehdy spolu působili na stejné divadelní scéně Divadla na Vinohradech. Věkový rozdíl mezi učitelkou a jejím žákem byl devět let.

Film provázely producentské potíže, protože těsně po začátku natáčení onemocněl vedoucí produkce Vejřík, za něhož pak převzal vedení Miloš Stejskal, který tak současně natáčel film Čekání na déšť. Vzhledem k tomu, že Stejskal zvládnul natočení obou filmů bez viditelných potíží, bylo rozhodnuto, že pokud se budou realizovat najednou projekty zkušených režisérů, lze výrazně zeštíhlit standardní barrandovskou producentskou strukturu. Nejvíce se ovšem řešila vytíženost barrandovských taxíků, které zjevně nestíhaly. Mimochodem na oba filmy byl vyčleněn rozpočet 6,9 milionu korun, což odpovídá dobovému standardu rozpočtu dvou standardních celovečeráků.

Kostýmní výtvarnicí na filmu byla Eliška Kachyňová – Nová, tedy režisérova dcera a mimochodem studentka legendární Ester Krumbachové, která nahradila původně plánovanou Irenu Greifovou, jež onemocněla. Mimochodem Eliška Kachyňová měla původně dělat kostýmní výtvarnici jen k filmu Čekání na déšť.

Natáčelo se na zámku Roztěž u Kutné Hory a jelikož v jeho okolí rostlo v létě hodně hub, kuchaři je připravovali na mnoho způsobů a servírovali je štábu. Karel Kachyňa později řekl, že po tomhle natáčení nevzal pokrm z hub do úst po několik let. Ostatně ono celé natáčení bylo poměrně divoké, jelikož se na něm sešlo velké množství mladých lidí, a to jak před, tak za kamerou. Scény táboráků ve filmu se tak pravidelně protahovaly do časných ranních hodin.

Setkání v červenci se stávalo diváckým hitem postupně, a to zejména častým reprízováním na všech českých a slovenských televizních stanicích, kdy jej objevuje již několikátá generace diváků. 16. října 1978 pak šéf dramaturgické skupiny Kalina navrhl vyplatit mimořádné odměny Otu Hofmanovi, Karlu Kachyňovi a dramaturgovi Janu Otčenáškovi za mimořádný divácký ohlas doma i v zahraničí a zařadit film do I. kategorie, tedy nejvyššího interního ocenění FSB, kterého obvykle dosáhly pouze politicky angažované filmy.

Když jsem v roce 2018 produkoval akci Ota Hofman 90 pro nezbedného syna Oty Hofmana, jehož lumpárny se staly základem pro tento film, uvedl pan Milan Fridrych tento film mimořádně na ČT1 v prime timeu, kde dosáhl po 22 letech více než milionové sledovanosti!

TVŮRCI A ÚDAJE O FILMU:

1978, režie: Karel Kachyňa, scénář: Ota Hofman a Karel Kachyňa (literární), Karel Kachyňa (technický) podle námětu Oty Hofmana, kamera: Jan Čuřík, hudba: Zdeněk Liška, střih: Miroslav Hájek, hrají: Daniela Kolářová, Oldřich Kaiser, Tomáš Holý, Svatopluk Matyáš, Vlasta Fabiánová, Emma Černá, Roman Čada

82 minut, 1.66:1, 35 mm, barevný

MFF Panama - Cena za nejlepší film

SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:

SLANINA, Ondřej. Poutník světem fantazie. Praha: Charon media, 2018. ISBN 978-80-903173-5-2. (Monografie o životě a scenáristické tvorbě Oty Hofmana)

Archiv Filmového studia Barrandov (FSB) – produkční složka celovečerního hraného filmu Setkání v červenci (1978), fondy Barrandov Studia a.s. (obsahuje schvalovací protokoly, korespondenci ohledně nerealizované československo-francouzské koprodukce a obsazení Marlène Jobert).