Článek
Možná bych se taky mohl posunout trochu dál, říkal jsem si. Na prsa jsem odborník, jak může moje žena potvrdit, ale kraul jsem nikdy nezkoušel.
V době internetové není nic problém. Na youtube jsem našel spoustu návodů. Mávat nohama, otáčet se ze strany na stranu, mít správně ruce, to nevypadá až tak složitě… Když jsem to ale pak zkoušel v praxi, tak jsem se tam svíjel jak přejetej pes a na konci bazénu jsem už nestíhal s dechem. Motala se mi hlava jak po flašce rumu a měl jsem všechno tak rozmazané, že mi přišly sexy i ty staré tlusté báby, co se tam chodí procházet. Co v té vodě je? Dal jsem si přece jen pár loků…
Nechtěl jsem se před těmi starými krasavicemi a profi plavci dál ztrapňovat, tak jsem dalších pokusů radši zanechal.
Když jsem se pak doma svěřil se svými úspěchy, žena mi nabídla, že si mohu dát zdarma jednu plaveckou lekci jako náhradu za dětský kurz, který holky nestihly vyplavat. Představil jsme si, jak se tam plácám s plavací destičkou mezi prvňáčky a úplně se mi do toho nechtělo. Uklidnila mě, že mají i lekce pro dospělé, takže bych mohl jít tam. Chvíli jsem zvažoval, co je lepší. Jestli být mezi dětmi za machra, nebo mezi dospělými za lempla. Sebevědomí nakonec přece jen zvítězilo a kývl jsem na dospěláckou variantu. Žádný učený přece do vody nespadl.
Strach jsem tedy ale měl, to zas jo. Poslední plavecké kurzy jsem absolvoval na prvním stupni základky, a ještě si živě pamatuji, jaká jsem z toho měl traumata. A to jsem přitom už plavat uměl. Instruktor byl nějaký sadistický starý Slovák, který nás furt nutil skákat, potápět se a kdo se vynořil moc brzo, toho praštil dřevěnou tyčí. Skončilo to dokonce tak, že mi doma museli napsat na zbytek kurzů omluvenku. Jedinou pozitivní vzpomínku ze školního plavání tak mám na smaženku z místního bufetu.
V Den D jsem hrdě předstoupil před instruktora, který učí i mé děti. Naštěstí jsem si nedávno koupil boxerkové plavky, abych vypadal jako sportovec, a ne jako beach boy Mitch z Pobřežní hlídky, takže jsem si připadal trochu důstojněji. „Ahoj, já jsem Roman,“ představil se a přátelsky mi podal ruku. Stejně jsem ale nedůvěřivě po očku koukal, jestli taky někde nemá schovanou tyč, kterou mě pak bude mlátit.
Začali jsme pár bazény prsou, za která jsem byl pochválen. Legjob, handjob i blowjob byly prý ukázkové, takže jsme přešli rovnou na kraul. Tam už práce nohou, rukou i dýchání značně pokulhávalo, pokud to mohu říct takto eufemisticky. Až když jsem dostal na nohy ploutve, tak jsem získal trochu lepší pocit, že se netopím jen na místě, ale mírně se u toho i pohybuji. Roman si mě natočil na mobil a když jsem to viděl, tak jsem jen doufal, že to nedá na internet a nebude mě tím chtít vydírat. Nohy jsem měl v kotníku zlámané, jako kdybych skočil ze čtvrtého patra, ruce se bezradně plácaly a zoufale jsem lapal po vzduchu jako kapr na suchu. Manželka se mi z dálky bezostyšně smála a podezřívám ji, že mě do toho uvrtala schválně, aby zranila mé mužské ego.
Pokaždé mi bylo sděleno, co přesně dělám špatně a já pak na konci dalšího bazénu věděl, že jsem ho přeplaval úplně stejně blbě jako předtím. Jen jsem se na Romana chechtal a on mě ze břehu sledoval lítostivým pohledem jako nějaké štěňátko. „Ty se trápíš, viď?“ povídá mi soucitně. Být na jeho místě, tak si jdu už dávno od uklízečky půjčit smeták a řežu takové lemply hlava nehlava.
Musím říct, že těch padesát minut uteklo jako voda a ke konci jsem měl i pocit malinkého zlepšení. Roman se mě snažil povzbudit, že to nebylo tak hrozné, ale já mu rozumím. Kdyby mi řekl, že jsem beznadějný případ, tak si u něj těžko někdy zaplatím další lekci, že jo.
Jak to bude s dalším učením je teď na mně. Mám furt plavat tak, jak to dobře umím, nebo zainvestovat do něčeho, co vlastně k životu nijak zvlášť nepotřebuji? Není to taky určitý druh masochismu platit si za něco, při čem se cítím jako bezcenná špína? Na druhou stranu mám celkem rád výzvy a děti vždy vedu k tomu, aby se nevzdávaly hned při prvním neúspěchu. Životní pojištění mám, takže stačí už jen sepsat pro jistotu závěť a mohl bych v tom topení možná pokračovat.
