Hlavní obsah
Umění a zábava

Jak jsem si našel chlapa, který mně dělá dobře

Foto: Fomas

Nedávno na mě na facebooku vyskočil nějaký inzerát ze seznamky, tak jsem ze zvědavosti nakoukl, co se od mých mladých let, kdy jsem také podobně hledal tu pravou, změnilo.

Článek

Tenkrát ještě nebyly žádné sociální sítě, jen obyčejné inzeráty, často bez fotky, a hlavně bez komentářů. Ty mě zajímaly nejvíc. Je potřeba se stále vzdělávat. Člověk nikdy neví, kdy se mu to bude zase hodit. Nejspíš si to myslí i Zuckerberg, protože mně od té doby skoro nic jiného než seznamky neukazuje. To se musí brát vážně. Asi z těch dat sebraných v naší domácnosti ví, že mě chce žena opustit a dává mně najevo, že se na to mám připravit. Vrhl jsem se tedy do studií naplno.

Zde je stručné shrnutí mého výzkumu:

  1. Textu v inzerátech není třeba přikládat nějakou větší váhu. Je úplně jedno, že v něm mladá holka z jižních Čech hledá někoho z okolí kolem třiceti let. Když si věříte, tak vůbec nevadí, že je vám pětapade a jste z Havířova. Až vás pozná, tak přece pochopí, že správný chlap musí uzrát. Na věku a počtu zubů láska nestojí.
  2. Je dobré umět hned na začátku pěkně zalichotit. Třeba „tebe bych si dal“, nebo „si moc krásná napyš“. To je dokonalý načínák. A jestli na něj dotyčná nezabere, tak si vás nezaslouží.
  3. Nebojte se neúspěchu. Zkusit se má všechno a všechny. Může se stát, že třeba ten inzerát s fotkou loňské Miss bude falešný, ale co když je to fakt ona? Byla by blbost jí neodepsat. To by pak frajeři v hospodě čuměli…
  4. Jak jsem pochopil z vyjádření některých dam, tak se najdou i pánové, kteří neplýtvají slovy a rovnou posílají do soukromé zprávy svého dickobraza. Ten asi mluví za vše. Úspěšnost této metody bude nejspíš záležet na stavu konkrétního exempláře. Každopádně jsem si jistý, že z toho bude každá žena nadšena.
  5. Velkou hrozbou jsou inzeráty jiných chlapů. Co kdyby si ty ženské vybraly místo vás někoho z nich? Tomu je třeba zabránit a pořádně tu samčí konkurenci shodit. Z těchto důvodů mají mužské inzeráty více komentářů od chlapů než od žen. Vysmát se nechá každému. Za vzhled, špatný pravopis, nebo za to, že hledá někoho na internetu a neumí si ho najít v normálním životě. No a pokaždé se ještě nechá přihodit urážka, že jeho máma neumí péct makové buchty.

Základy fungování na seznamce v roce 2025 mám tedy, jak vidíte, zmáknuté. Dřív, než jsem ale stihl nějaké dámě odepsat, tak facebook už pustil do světa, že očumuju a jsem tím pádem asi k dispozici. Od té doby mám plný mail zajímavých nabídek od žen, které si začaly dělat naděje. Perou se o mě a ani jim nevadí, že jsem se ještě nestihl rozvést. To teda zvedne starému chlapovi sebevědomí.

Ivavalašská píše, že narazila na pár mých fotek u našeho společného známého a musí říct, že jsem jí padl do oka a nemůže mě dostat z hlavy. Prý bydlí v Česku, a to byste nevěřili, pracuje také v účetnictví jako moje žena! Dokonce stejně jako já ráda vyráží na túry s foťákem. To je ale náhoda, co? Holka se stejnými zájmy, to je hezké…

Odkud toho ale ty ženské o mně tolik ví? Třeba Eliška_praha mě má přečteného úplně dokonale. „Vím, že jsi silný chlap… ale i ti nejsilnější potřebují někoho, kdo je opravdu chápe.“ Má samozřejmě pravdu. Proč tak skvělým chlapům jako jsem já nikdo nerozumí?

Ladislava_cze to zkouší pro změnu zostra: „Fomas, byla jsi sama… teď tě čeká tvrdá jízda až do rána (ikona kapiček a ohýnku)“. To je taky lákavé. Ale nebyla by lepší Andrea_plzeňačka2, která nabízí noc, kdy se vše dovolí? A co teprve Karolínauška003ka! – Nevinná… jen na první pohled (ikona rtů a opět ohýnek). Kterou si mám ale vybrat?

Než jsem to stihl rozlousknout, stalo se něco, co jsem fakt nečekal. Do mého života vstoupil bez klepání někdo nový.

Už dva roky mě trápily problémy s bederní páteří nebo hýžďovým svalem. (Nikdo pořádně nevěděl, co to je.) Obíhal jsem doktory, rehabilitace, poctivě cvičil, ale stále bez výrazného zlepšení.

Jak to tak bývá, pod svícnem je největší tma. Zoufalý jsem se nakonec zkusil objednat na masáže, které dělají hned u nás přes ulici.

Vždycky jsem si myslel, že nemůže být nic lepšího, než když na vás sáhne nějaká pěkná mladá fyzioterapeutka, ale to jsem se mýlil. Teď jsem poznal muže, který dokáže zázraky a nemusel se ze mě ani stát křesťan. On měl kdysi ten starý pán na stopu fakt pravdu, když mi říkal, ať se nebráním, že chlap nejlíp ví, jak to potřebuješ. A já blbec ho neposlouchal.

Hned po první masáži jsem věděl, že za Hektorem přijdu znovu. (Jméno jsem v rámci zachování anonymity změnil.) Ten borec fakt umí. Na stole tedy se mnou prováděl trochu drsnější praktiky a někdy to i bolelo, ale hlavní jsou výsledky, které fakt má. Chodí prý k němu i Helenka Vondráčková, což znamená, že musí být dobrý, když dokáže rozhýbat i takovou starou mumii.

Od té doby ho navštěvuji pravidelně každý týden. Pokaždé se ptá, jak se mám a na konci mě uhání, kdy se uvidíme příště. Ty začátky vztahů jsou tak hezké… Se ženou jsme spolu dvacet tři let, takže určitě chápete, jak člověka poblázní, když se o něj začne zajímat někdo nový. Kdy se naposledy o vás takhle staral váš dlouholetý partner? A kdy vám udělal masáž?

Máme už z toho takový malý rituál. V televizi běží Komisař Rex, já si lehnu a přesně vím, co bude následovat. Spousta oleje. Jeho namakané pracky začnou zpracovávat mou levou hýždí, pak levou část zad, aby potom to samé zopakovaly na pravé polovině těla. Pak si umyje ruce a ucítím na sobě jemný cákanec. To znamená, že nastal čas na aplikaci podtlakových pomůcek. Po nich si jde dát vysílený mistr ven cigáro a já jen ležím, relaxuji a poslouchám, jak Rex zase bravurně vyřešil nějakou vraždu.

Domů odcházím uvolněný a se zády plnými kulatých cucfleků. Snad si jich žena nevšimne, protože nevím, jak bych jí to vysvětloval. Dokážu si celkem živě představit, jak je nepříjemné zjistit, že nejste jediný. Trochu totiž žárlím na další Hektorovy kunčafty. V noci kvůli tomu špatně spím a trápí mě, jestli třeba Helenka nebyla lepší než já?

Říkám si, jestli to mám ale zapotřebí. Stejně mě nejspíš doopravdy nemiluje. Za tu dobu mě ani jednou nevzal do kina nebo na večeři a vypadá to, že mu jde o jedno. Naše setkání vždy končí slovy „bude to za devět set“.

Bolest zad, peníze i pobláznění mě pomalu začínají opouštět. Asi mu brzy dám vale a budu doufat, že se Zuckerberg spletl a manželka se mnou ještě chvíli vydrží.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz