Jeden Čech má z neúspěchu olympioniků radost, uhádnete kdo?

Olympijské hry jsou událostí, kterou sledují miliony lidí po celém světě. Většina z nich pak pochopitelně fandí právě sportovcům své země, aby posbírali medailí co nejvíce. Přesto se napříč zeměmi najdou tací, kteří z medailových úspěchů svých krajanů svým způsobem radost nemají. Uhádnete, kdo by to mohl být z České republiky? Tady jsou dvě nápovědy.

Existuje totiž někdo se specifickým zájem na tom, aby naši sportovci nepřivezli žádné medaile. Začněme ale predikcemi. Před zahájením letošních olympijských her se očekávalo, že naši sportovci přivezou deset cenných kovů. Tři zlaté, dvě stříbrné a pět bronzových medailí. Už dnes víme, že se tato predikce nenaplnila. Medailově se totiž nedařilo třeba vodnímu slalomářovi Prskavcovi, střelci Liptákovi, ani tenisovým deblistkám Křejčíkové a Siniakové. Všichni byli totiž dle analýzy společnosti Gracenote Sports adepty právě na zlaté medaile.

Zpět k nápovědě. Za každou získanou „placku“ přitom každému ze sportovců náleží poměrně slušná odměna. Pro zlatého medailistu je to částka 2 400 000 korun, stříbrný sportovec si odnese částku 1 800 000 korun, a bronz je ohodnocen částkou 1 200 000 korun. Pokud by se tedy výše zmíněné prognózy naplnily (což už v tuto chvíli není možné), odnesli by si sportovci víc než 16 milionů korun. Více jsem o odměňování psal v článku níže. První nápověda, komu by tedy nižší počet medailí mohl udělat radost, je úzce spojena právě s finančním odměňováním našich sportovců.

K druhé a zároveň k poslední nápovědě si pomůžu částečně fotkou. Jde o jednoho z lidí na fotografii, který by za ušetření peněz mohl (a snad i měl) být rád ze všech nejvíce. Má totiž něco společného s hospodařením. Jeho cílem je tak často co nejvíce ušetřit. Je zároveň zodpovědný i za finance, které proudí z našich výplat směrem ke státu. Už víte, o koho jde?

Správná odpověď je – Zbyněk Stanjura. Český politik a současný ministr financí. Z nákladového a pracovního úhlu pohledu tak musí mít radost za každý ušetřený milion, který je možné použít třeba užitečněji na jiném místě. Co se týče jeho osobního pohledu, ten samozřejmě neznám. Přesto ale dokáži odhadnout, že ho každá česká medaile potěší stejně tak, jako potěší i nás ostatní. Na webu MFČR ve vlastním životopise totiž uvádí, že si nejlépe „odpočne u sportu“ a můžeme ho potkat „na in-line bruslích a na kole“. Z toho se dá tedy vydedukovat, že osobní vztah pana ministra ke sportu bude přeci jen velmi kladný. Z poloviny se tak jedná o křivdu, za kterou se tímto na dálku omlouvám.

A tak když vezeme v potaz, že jenom v červenci byl schodek státního rozpočtu více než 192 miliard korun, můžeme být klidní, že pár milionů na odměnách olympionikům (navíc jednorázově za pár let) jistě černé spaní českým ekonomům ani politikům nepřinese. A tady si troufnu tvrdit, že se mnou bude nakonec souhlasit i pan ministr Stanjura.

Zdroje: