Článek
V předchozím článku jsem zmiňoval několik zajímavých příhod, ve kterých jsem přistihl ať už sebe nebo druhé při podvádění. Při nákupu v Lidlu, obchodování s dálničními známkami nebo třeba při placení poplatků za vlastního psa. Po uveřejnění tohoto „prvního dílu“ jsem od vás čtenářů dostal spoustu podnětů, s jakými malými podvůdky se naopak setkáváte vy. Využil jsem proto některé z nich k sepsání pokračování.
Asi nejhorší na tom všem je pro mě fakt, že při tomto nečestném jednání si aktéři často ani neuvědomují, že dělají něco špatně. Už si na to totiž zvykli. V tomto článku proto nabízím dalších sedm situací, kde si často můžeme pomoci drobným podvodem, ale naše morálka nezaznamená, že se děje něco nesprávného.
1. Lístek nepotřebuji
S tímto „přestupkem“ se můžeme často setkat třeba u kadeřníka a dalších podobných profesí poskytujících služby. Zákazník je obsloužen a při placení procedí větu: „Lístek nepotřebuji.“ Potom už záleží vlastně jen na samotném kadeřníkovi nebo jiném poskytovateli služeb, jak s tímto naloží. Zákazník tím totiž může ve své podstatě říkat: „Hele, berte to tak, jako že jste mě obsloužil načerno, nikde to není evidované, já s tím problém nemám, protože jste mě zase skvěle ostříhal a nemusíte to tedy nijak daňově řešit. Já jsem s tím v pohodě.“ Chci jen upozornit, že profesi kadeřníka jsem zvolil jen jako příklad.
2. Parkoviště není pro mě
Víte, že některá placená parkoviště obchodních center (např. zde) mají v provozním řádu definováno, že parkoviště je zjednodušeně řečeno možno použít jen za účelem návštěvy daného centra? Kdo všechno z nás je využívá jen jako strategické místo pro parkování, speciálně pokud jsou první hodiny zdarma a chceme si prohlédnout např. jen dané město a návštěva obchodního centra není v plánu?
3. Vědomostní soutěže s telefonem v ruce
Čas od času se zúčastním nějakých vědomostních soutěží. Baví mě se porovnat s druhými v oblasti všeobecného přehledu. Nejčastěji je to v rámci hry hospodský kvíz. Jednoduchá vědomostní soutěž. Jakékoliv pomůcky, taháky jsou zakázány. Přiznám se ale, že jsem málokdy zažil tuhle soutěž bez toho, že bych viděl nějakého soutěžícího tajně hledat správnou odpověď v mobilu.
4. Polévka na gymplu zdarma
Malý exkurz do středoškolských let. My, co jsme chodili na obědy, jsme se museli prokazovat předplacenou kartou u kuchařek. Po přiložení karty k terminálu nám vydaly ten správný oběd. Polévka byla ale pro nás vždy zadarmo. Víte kolik mých spolužáků, kteří si obědy neplatili, na ni „zadarmo“ pravidelně chodilo? Žádný? Ale kdepak.
5. Samoobslužné pokladny
Rozmach samoobslužných pokladen byl celkem očekávatelně následován pokusem některých lidí nelegálně ušetřit na nákupu. Kupujete si pistácie, ale na váze označíte zboží, které je několikanásobně levnější? Nebo využijete toho, že piva různých značek váží stejně, ale jedno je levnější než druhé? Nebo jen jednoduše nenamarkujete všechno zboží?
6. Použité oblečení s cedulkou
Přiznám se, že s tímto jednáním jsem se nikdy nesetkal, ale pár z vás se mi o tomto drobném podvodu zmínilo. Dle zákona č. 89/2012 Sb. je možné zakoupené zboží vrátit bez udání důvodu. Samozřejmě, že nepoužité. To víme všichni. Některé z vás se mi ale přiznaly, že si několikrát objednaly oblečení nebo boty jen na jednu společenskou událost. Neustřihly jste cedulku a po skončení akce zboží vyčistily stylem, aby vypadalo „jako nové“. Zboží je poté vráceno a nikdo nepozná, že bylo nošeno.
7. Neoprávněné stání na místech pro rodiče s dětmi
Poslední bod se týká parkovacího stání na místech určené pro maminky s kočárky, případně pro maminky a rodiče s dětmi. Toto je bohužel fenomén, se kterým se setkávám snad denně. Řidiči se tváří, jako by opravdu v autě měli dítě a blokují místa těm, kteří uvítají s dětmi širší parkovací prostor a bližší vzdálenost k danému obchodu.
