Článek
Je to už hodně dávno, odhadují to na čtyřicet let, kdy jsem tuto odpověď na svou otázku dostala, ale vybavilo se mi to jako první, když se ke mně dostala informace, že Alain Delon, ikona a idol několika generací žen, už tady s námi není. Jako bych ztratila důvod se každý den učesat a trochu se namalovat. Ona věta vyslovená kdysi krásnou manekýnkou, jak se před lety říkalo modelkám, se ve mně uhnízdila a od té doby jsem ji mnohokrát použila při různých příležitostech.
Ne snad, že bych věnovala svému zevnějšku nějakou zásadní pozornost, nicméně ani já se nechtěla vystavovat riziku, že bych potkala Delona a byla nenamalovaná, neučesaná a neupravená. Nikdy jsem nevyšla ven, aniž bych se předem nepodívala do zrcadla a aspoň letmo se nepřizdobila. A zrovna den předtím, než se rozšířila zpráva o jeho odchodu, jsem šla vyhodit krabici od tiskárny, kterou jsem si koupila, a právě kvůli němu si vzala hezčí tričko.
Je to zvláštní, jak dovedou někteří lidé na druhé působit. Přírodě se občas podaří vytvořit neuvěřitelně působivý artefakt coby lidskou bytost. Není to jenom o kráse, ta sama o sobě nestačí, musí ji doplňovat určitá přidaná hodnota, která nemá přesné pojmenování, ale všichni vědí, oč se jedná. Někdo tomu říká charisma, další kouzlo osobnosti, nebo dar boží milosti. Jen občas se někdo takto obdařený objeví, snad je to vyšší záměr, že je takových lidí velmi málo, snad abychom si na nebývalou krásu spojenou s působivostí příliš nezvykli, abychom si jí uměli vážit a bylo pro nás svátkem, když se s ní potkáme.
Pro to jeho zvláštní a trochu smutné kouzlo se na jeho filmy chodilo na celém světě do kina. Články o jeho životě vycházely snad ve všech jazycích světa, psaly se o něm knihy a zpívaly písně. I on sám psal a zpíval a hlavně dělal život na tomto světě snesitelnějším. Ano, je to tak, krása bezpochyby ostatním pomáhá zvládat cestu životem, jemuž básníci občas říkají slzavé údolí.
Každá generace má svoje idoly. Stále se rodí lidé, kvůli nimž ostatní zapomínají dýchat, a zaplaťpánbůh, že tomu tak je. Jen je velká škoda, že tyto umělecké artefakty, tito krásní a obdivovaní lidé, jsou smrtelní a odcházejí, jako kdokoliv jiný. Alain Delon byl jedním z idolů, o němž se dá tvrdit, že patří mezi nezapomenutelné. Jen nevím, jestli si i příště vezmu hezčí tričko, až půjdu s tříděným odpadem. Asi ne, nebude proč, Alaina Delona tam totiž už nepotkám.
