Hlavní obsah

Jaromír Nohavica – oběť novodobých kádrováků

Foto: Se souhlasem Alex Konečný

Bývali jsme národem muzikantů, říkalo se, že máme zlaté ručičky, protože jsme se dokázali postavit ke každé práci, dnes z nás jsou kádrováci.

Článek

Sociální sítě naservírovaly každému z nás možnost vyjádřit svůj názor. A to jakýkoliv. Někdo svá moudra hlásá pod svým jménem, jiný zvolí pseudonym, ale každopádně můžeme kohokoliv postavit na pranýř a naházet na něho svoje frustrace a svoje mindráky.

Už léta je vděčným objektem novodobých kádrováků Jaromír Nohavica. Génius, člověk obdařený mnoha talenty, což ne každý unese. Objeví se jeho nová píseň, kádrováci jsou v pohotovosti, někdo napíše o jeho vyprodaném koncertu, kádrováci nastoupí. Teď je v našich kinech na programu dokument Jarek, jeho výpověď, jakási pozvánka do jeho života i odpovědi na mnoho otázek. Film je úspěšný a kádrováci kádrují.

Nepředpokládala jsem, že má náš skvělý a udatný národ kádrování v sobě tak dokonale zacyklené, skoro by se dalo říct, že se stalo součástí naší DNA. Domnívala jsem se, že jde o něco opovrženíhodného, a je super, že domovní důvěrnící, předsedové různých komisí, prostě kádrováci jsou pryč a nikdo na ně nebude vzpomínat.

Kdysi se kádrovalo tak zvaně z donucení, kádrováci rozhodovali o tom, zda je někdo hoden dostat funkci, byt, zahrádku, poukaz na auto nebo dovolenou, dítě na školu a podobně. Doba se změnila, ale kádrovat se nepřestalo. I dnes má spousta lidí potřebu druhé posuzovat, vyhrabávat v jejich minulosti nebo současnosti nějaké temné stránky, poukázat na hříchy a vztyčit varovně kostnatý prst. „Ne, toho nemilujte, toho neobdivujte, je to hříšník!“

Nejsme andělé, jsme lidé, občas něco provedeme, tu a tam se nezachováme čestně, někdy projevíme zbabělost. Nejbolestnější ale je, když dopustíme, aby se naší duše chopila závist. Závist až fyzicky bolí, způsobuje nespavost, depresi, nespokojenost se sebou a další problémy. Závist je především startovací dráha pro útok na toho, jemuž závidíme. Neříkám, že všichni kádrováci Jaromírovi Nohavicovi závidí jeho talent a úspěch, ale určitě tam někde vzniklo jakési kádrovací hnutí, kterému je už léta vystaven. Někdo jako první hodil kamenem a další se prostě přidali.

Viděla jsem film o něm a vím, že už se s tím naučil žít. Naštěstí nevyžádané posudky kádrováků vyvažují ti, kteří chodí na jeho koncerty, kteří poslouchají jeho písničky. Milují ho, protože jim pomáhá přežít těžké životní chvíle, ale i ty dnešní kádrováky.

Nemyslím si, že se s tím dá něco rozumného dělat. Každá doba má své kádrováky a každá doba jim předhodí nějakou oběť. Upřímně řečeno, jsem ráda, že nejsem ani krásná, ani nadaná,

dávno ani mladá a už vůbec ne nadějná. Mě si kádrováci tím pádem nevšímají.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz