Článek
Je to už spousta let, kdy se herec Josef Dvořák rozhodl pořídit si chalupu a vypadnout aspoň na chvíli z kolotoče hraní a natáčení. „Musí to být samota, jinak je mi všechno jedno,“ byl jeho jediný požadavek a byl vyslyšen. Roubenka, která mu byla nabídnuta, široko daleko žádné sousedy neměla, snad jen kapry a žáby ve vedlejším rybníku a tu a tam nějakou srnku v okolních lesích. „To je přesně ono,“ řekl si spokojeně a jeho rodina s ním.
Koupě proběhla v zimě, přišlo jaro a jednoho rána uviděl z okna svého nového rekreačního obydlí postavu. „Asi zbloudilý poutník,“ řekl si a šel postavit na čaj. Ale když se vrátil opět k oknu, těch poutníků už bylo několik, za chvíli se jich vyrojilo tolik, že by musel vodu na čaj vařit v tom vedlejším rybníku, aby všechny napojil. A teprve tehdy zjistil, že kolem jeho „roubenky na samotě“ vede oblíbená turistická stezka na hrad Kost.
Chalupu neprodal, nechal si ji a na soužití s turisty si nestěžuje. Ostatně, on si málokdy na něco stěžuje. A tak se s kolemjdoucími fotografuje, podepisuje se a připadá si, že je celou sezónu součástí neustále tekoucího prvomájového průvodu. Ovšem má to i své bonusy. Jelikož během svého života nesčíslněkrát dostal roli vodníka, mnozí lidé ho za něj snad i považují a na tyčky plotu má dávají hrníčky, asi na dušičky.
Napsali jsme spolu pět knih, momentálně píšeme šestou a občas spolu vyjedeme na besedu. Říkávám o něm, že je čím dál hezčí, dokonce mladší než zamlada, a on se tomu jenom směje. Ale nedávno se u jeho chalupy zastavila turistka se dvěma dětmi, přišla k němu a ptala se, jestli by mohla mluvit s panem Dvořákem. Lehce ho to zarazilo, a tak jí odpověděl, že zrovna není doma. „To je škoda,“ pronesla paní a dodala: „Vy jste jeho syn, že?“
Josef Dvořák syna nemá, má ale skvělou ženu Jáju, kterou všichni milují, čtyři dcery, sedm vnoučat a jednu pravnučku. Je opravdu čím dál hezčí a myslím si, že i díky jeho přítomnosti je pořád Český ráj rájem. Aspoň v jeho chalupě lemované turistickou dálnicí tomu tak je.
