Článek
Pronesl muž ke svému asi osmiletému synkovi, s nimiž jsem cestovala v jednom vlakovém kupé. Muž vyndal z kapsy mobilní telefon a začal fotografovat obsah synova školního batohu. Nevěřícně jsem ho pozorovala, protože takovou reakci jsem opravdu nečekala.
Celou tuto scénu jsem navíc vyvolala právě já. Pán s chlapečkem přisedli ke mně do kupé, a jelikož byl teplý podzimní den, záhy se začal v uzavřeném prostoru šířit zápach. Mám své zkušenosti, a tak mě hned napadlo, co by mohlo být zdrojem.
„Podívejte se synovi do batohu, určitě tam má plesnivou svačinu,“ řekla jsem pánovi a jak je patrné, strefila jsem se.Navíc tam nebyla svačina jedna, ale několik.
„A to vždycky u soudu tvrdí, jak jí na klukovi záleží a že by ho měla mít v péči jenom ona a ne já. A vidíte, ani netuší, co nosí ve školní tašce,“ řekl mi pán a než jsem stačila rozvinout konverzaci, přišla stanice a on mě i se svým synkem opustil.
Měla jsem o čem přemýšlet. Vím, že střídavá péče je dneska normou a existují na ni různé názory. Když se ti dva, táta a máma, umějí dohodnout, může to fungovat výborně, a takové případy dokonce znám, ale rozvod většinou není výsledkem přátelské dohody. A tak se dítě často stává zbraní, kterou proti sobě ti dva, jejich ž cesty se rozešly, používají. Jeden se chce pomstít, druhý si to nenechá líbit, formy bývají různé, ale jedno mají společné. Nejvíc na to doplácí dítě, které se zmítá mezi dvěma lidmi, kteří by mu měli být oporou, zázemím, jistotou.
Osobně si nedovedu představit, kdybych byla dítětem, že bych týden bydlela v jednom bytě a další týden zase v jiném. Nemám s tím žádnou zkušenost, a tak to nechci soudit, ale takové pendlování ostrov jistoty příliš nepřipomíná.
Nechci nikomu dávat návody, ale myslím si, že moje osobní zkušenost je docela dobrá. Také jsem se rozvedla a naše dvě děti si toho možná ani nevšimly. Přes týden, tedy ve všední dny, byly u mne a na víkend si je bral tatínek, který s nimi jezdil na chalupu. Pravdou je, že tatínek byl tím pádem u nich ve větší oblibě, protože s ním trávily volné dny v přírodě, kdežto se mnou dělaly úkoly a spoustu dalších obtížných činností, jako je úklid, venčení psa a podobně, nicméně bylo to v pohodě a je tomu tak stále, i když děti už jsou dávno dospělé a my dva, tedy jejich rodiče, možná i rozumnější.
