Článek
První zmínka o obci už tehdy s farou je z roku 1351. V roce 1609 si zde evangelíci vybudovali dřevěný kostel. Dřevo pochází z rozebraného kostela ve Velkých Losinách a bylo použito na další kostely v Žárové a Klepáčově.
Bývalý vodní mlýn, dnes palírna
Majitel palírny Ríša Jašš
Zátiší v palírně
Po vzniku Československa měla v obci největší podporu německá agrární strana, ta vyhrála volby v roce 1935. Po odsunu Němců přišli do Maršíkova zejména lidé z Valašska. Dnes zde trvale žije asi 200 osob.
Houpačka v zimě
Vítací pes v čísle 13
V dolní části obce stojí bývalý vodní mlýn. Před 25 lety jej nový majitel Ríša Jašš přebudoval na palírnu, ze zisku financoval přebudování vysoké sýpky na obytný dům pro svou rodinu. Dnes rekonstruuje další na samotě stojící vodní mlýn nad obcí. Pan Jašš je aktivní člověk a místní patriot původem z Velkých Losin. Zasloužil se o opravu hrobky Žerotínů v kostele ve Velkých Losinách a vydává měsíčník Podesní, do kterého mám tu čest přispívat zejména fotografiemi. Časopis se věnuje historii, osobnostem a dění v obcích podél řeky Desné na Šumpersku. Obce se spojily do spolku a je to poznat na tom, že vzkvétají a nabízí svým občanům i návštěvníkům atraktivní vyžití.
Původní německý dům u potoka
Márnice a kříž na místním hřbitůvku
Retro plechové konve na hřbitově, kupodivu stále slouží
Stodola v dolní části Maršíkova naproti budově bývalé restaurace a stejnojmenné autobusové zastávky
Informace o obci jsou z Wikipedie či na Šumpersku obecně známé. Vše o palírně vyplynulo z rozhovoru s majitelem.
