Článek
Už nějakou dobu se v médiích řeší tzv. DIP neboli dlouhodobý investiční produkt. Ten název jako takový je trochu zavádějící, protože se v podstatě nejedná o produkt. Jde spíše o novou možnost, nebo režim, jak se i obyčejní lidé mohou lépe zajistit na penzi s podporou státu, než pomocí klasických cest jako penzijní připojištění, penzijní spoření nebo prosté spoléhání se na státní důchod.
A právě od začátku roku 2024 vešla v platnost právní úprava, která DIP zavádí. Takže od 1. 1. 2024 si můžete DIP u vybraných institucí založit a začít spořit, resp. investovat. Zatím jsem o tom na blogu nepsal, protože to teprve vznikalo a některé podmínky se v průběhu času měnily. Čekal jsem, až bude vše více jasné.
Účelem tohoto článku je DIP krátce představit a nabídnout můj vlastní názor. Do představování nechci zabíhat moc detailně, protože o tom už bylo napsáno mnoho článků. Ale pro koho si myslím, že je DIP vhodný? A pro koho není? Jak ho budu využívat já sám? Co jsou podle mě ty hlavní výhody a na co si dát pozor? To jsou stěžejní otázky pro tento článek.
DIP, co to sakra je?
Jednou z největších nevýhod standardního zajištění na penzi (pomocí doplňkového penzijního spoření - DPS) je velmi omezená kontrola nad tím, jak jsou mé peníze investovány. V DPS si vyberu akorát mezi konzervativní, střední nebo dynamickou strategií a pak už musím doufat, že správce portfolia bude skvělý a bude dlouhodobě porážet trh.
A jak se ukazuje, oni většinou zas tak dobří nejsou a portfolia českých penzijních fondů výrazně zaostávají (ale přiznejme jim, že v roce 2023 si vedly docela dobře). V kombinaci s poměrně vysokými poplatky (1% za správu portfolia a 15% z výnosů + další jednorázové poplatky) jde tak o poměrně nevýhodný způsob, jak se zajistit na stáří. Více si o tom přečtěte například v tomto skvělém shrnutí od Skejwina.
Do roku 2024 vlastně žádná pořádná alternativa penzijních fondům nebyla. Člověk může samozřejmě investovat po své ose, ale do toho se ne každému chce. Což chápu. Je potřeba založit účet u brokera, vyznat se v jednotlivých instrumentech, neustále myslet na nákupy, neprodávat a tak dále. Plno lidí to odradí.
A tento problém řeší právě DIP. Je to totiž způsob, jak si zachovat většinu výhod známého penzijka, ale zároveň mít kontrolu nad tím, do čeho investuji. A ještě za mnohem výhodnějších podmínek.
Jak je to možné? Je to tím, že poskytovatelé DIP vám vlastně jen zpřístupní finanční trh za určitých podmínek daných státem. Tudíž nemusí mít kontrolu nad vaším portfoliem a vy si tak můžete investovat třeba jen do indexových ETF. Vaše výnosy se pak povezou s trhem a v kombinaci s příspěvkem zaměstnavatele a daňovými výhodami to může být zajímavý způsob pro obyčejné lidi, jak se zajistit na důchod.
Hlavní výhody a podmínky DIP
Už jsem to nakousl výše, ale hlavní výhody investování v rámci DIP za mě jsou:
- investování do pouze mnou vybraných instrumentů, které daný poskytovatel nabízí (akcie, dluhopisy, ale třeba i kryptoměny)
- příspěvek zaměstnavatele (zaměstnavatel vám může přispívat až 50 tisíc Kč ročně bez odvádění zdravotního a sociálního pojištění)
- výrazně nižší poplatky ve srovnání s DPS
- daňová úleva až 48 tisíc Kč ročně (není zde žádný minimální vklad jako v DPS, prostě o příspěvky od 1 Kč až do výše 48 tisíc Kč ročně si můžete snížit základ daně a ušetřit tak až 7 200 Kč na dani)
- DIP poskytuje širší plejáda institucí než DPS. Mají ho možnost nabízet i brokeři nebo robo-advisor platformy
- DIP můžete mít otevřený u více poskytovatelů najednou. Daňový odpočet se počítá ze všech dohromady.
Abyste mohly čerpat všechny výhody, tak se to samozřejmě neobejde bez nějakých omezení a podmínek:
- hlavní podmínkou je, že prostředky můžete bez postihu vybírat až po 60. roce života a zároveň musíte investovat nejméně 10 let. Není to buď a nebo. Tyhle dvě podmínky musí platit současně.
- nelze bohužel převést prostředky z DPS do DIP. Pokud má člověk v DPS relativně málo, tak bych to zrušil, investoval jinde a založil si místo toho DIP. Pokud má člověk v DPS už hodně a spoří tam mnoho let, tak už by asi byla škoda přijít o státní příspěvky a danit výnosy. V tom případě bych současné DPS nechal běžet, ale založil si vedle toho DIP a do něj přispíval a pobíral případné příspěvky zaměstnavatele. Je to vždy na individuálním zvážení.
- na DIP bohužel nemůžete dostávat příspěvky od státu
Jak plánuji DIP využívat já
Myslím si, že pro málokoho je vhodné se na důchod zajišťovat pouze pomocí DIP nebo DPS. Existují mnohem výhodnější varianty investování i pro obyčejné lidi a hlavně jsou tyto způsoby do nějaké míry pod kontrolou státu. Což je vždycky trochu nejistota do budoucna. Nicméně své místo v investičním portfoliu určitě DIP má.
Pro mě osobně DIP představuje také výhodu v tom, že už nebudu muset dělat takové to dvouleté kolečko, kdy jednou za dva roky vybírám DPS, zainvestuji po vlastní ose a založím nové. To dělám proto, abych na DPS pouze pobíral příspěvek zaměstnavatele a věřím tomu, že si to ale dokážu zainvestovat lépe. A DPS lze vybrat nejdříve právě po 2 letech.
A jelikož má DIP mnohem nižší roční poplatek za správu a žádné další poplatky, tak mi tato potřeba odpadá, protože ani dlouhodobě nebude o tolik méně výhodný než investice přes brokera. Mohu si ho tedy jednou založit a nechat pracovat až do důchodu.
Ale i tak si plánuji do DIPu investovat pouze nutné minimum a pobírat příspěvek zaměstnavatele. Ostatní volné prostředky si budu investovat napřímo tak, abych se vyhnul veškerým omezujícím podmínkám s výběrem, rebalancem apod.
Pro koho je DIP vhodný (podle mě)
DIP je podle mě vhodný hlavně pro lidi pobírající příspěvek zaměstnavatele. A to proto, protože díky poplatkovým podmínkám je mnohem výhodnější než DPS. A příspěvek zaměstnavatele jinam než na DPS nebo DIP nedostanete.
Zároveň mi ale nepřijde jako úplně nejlepší nápad si tam investovat více než je nutné z hlediska podmínek poskytovatele a případně i zaměstnavatele. To z toho důvodu, že ve chvíli, kdy maximalizujete příspěvek zaměstnavatele, tak už prakticky nemáte žádný důvod tam dávat více.
Daňové zvýhodnění 7 200 Kč ročně je totiž poměrně málo. To vám dlouhodobě nevykompenzuje roční správcovský poplatek, byť je poměrně nízký. Po více letech investování začne mít fixní zvýhodnění stále marginálnější vliv na celkové zhodnocení. Je tak výhodnější si hlavní porci investic řešit napřímo přes brokera a správcovskému poplatku se kompletně vyhnout.
Pro koho DIP vhodný není (podle mě)
Z řádků výše se dá odvodit, pro koho podle mě DIP vhodný není. V případě, že z nějakého důvodu nemáte příspěvek zaměstnavatele, tak nevidím racionální důvod si DIP vůbec zakládat.
Jedna z největších výhod DIP (možnost kontroly portfolia) se pak totiž stává jednou z jeho největších nevýhod. Protože ve chvíli, kdy mám možnost si portfolio řídit sám bez poplatku, tak proč bych za něj ten poplatek platil? V DPS mohu mít alespoň naději (byť velmi malou), že profesionální správce mého portfolia bude porážet trh i po započtení poplatků.
To v DIP prakticky nejde. Když mám možnost koupit si ETFko na S&P 500 u brokera bez poplatku, tak proč bych za tu stejnou investici v rámci DIP ještě platil roční správcovský poplatek?
Nicméně jeden racionální důvod se vlastně najde. Pokud chcete zodpovědně investovat na důchod, ale z nějakého důvodu to nechcete dělat přes brokera (nedůvěra, neznalost, složitější nákup instrumentů, nevěříte, že byste to vyseděli apod.), tak potom dává smysl investovat přes DIP i větší částky.
Na co si dát pozor
Ať už budete DIP využívat jakkoliv, tak je potřeba si dát pozor na několik věcí. Možná časem vyvstanou ještě další, jak se to bude postupně zajíždět a rozšiřovat, ale v tuto chvíli jich vidím několik následujících:
Dodanění v případě předčasného výběru
Pokud nesplníte podmínky a vyberete peníze z DIP předčasně, tak budete muset vrátit daňové zvýhodnění za posledních 10 let. To už může docela štípnout.
Danění z prodejů a dividend
Investování přes DIP je vlastně úplně stejné, jako jakékoliv jiné investování. Pořád kupujete ty stejné cenné papíry, akorát za určitých podmínek. A s tím je také spojená případná daňová povinnost.
Platí tak klasický hodnotový (objem prodejů nad 100 tisíc Kč ročně) i časový test (držení cenných papírů po dobu delší než 3 roky). A také právní úprava danění dividend (uvádění do daňového přiznání v případě příjmu z dividend nad 20 tisíc Kč). Jak to funguje v DIP?
Pokud se časem rozhodnete, že vlastně chcete vaše DIP portfolio poskládat úplně jinak, tak můžete. Nikdo vám v tom nebrání. Pokud v režimu DIP prodáte cenný papír a nakoupíte pak jiný (u stejného poskytovatele), tak sice neporušujete podmínku předčasného výběru (protože nic nevybíráte), ale může vám tím vzniknout daňová povinnost, pokud nesplníte časový nebo hodnotový test. A byť ty peníze zůstanou v DIP, tak musíte odvést příslušnou daň.
Podobně to platí pro dividendy. Pokud si nakoupíte nástroje, které vám generují nějaké cash flow (dividendy), tak vám může vzniknout povinnost dividendy uvést do daňového přiznání (při příjmu vyšším než 20 tisíc Kč za rok). Dividendy už jsou sice zdaněné (při platnosti smluv o zamezení dvojího zdanění, což platí skoro vždy), ale musíte je nad tento limit uvést do přiznání.
Jak z toho ven?
Ideálně tak, že se těmto povinnostem úplně vyhnete (legálně). Pokud budete například nakupovat akumulační ETF, tak vám nebude vznikat žádná povinnost ohledně dividend. A pokud splníte hodnotový test 100 tisíc Kč a/nebo časový test 3 roky, tak po případném přesunu části portfolia do jiných instrumentů se vyhnete i danění prodeje.
Vyhnout se tomu tedy dá jednoduše, ale je potřeba na to myslet, aby pak nenastalo nějaké nečekané mrzení. Mám trochu obavu, že si DIP založí plno lidí, kteří na toto myslet nebudou (resp. ani třeba nebudou vědět, že na něco takového myslet mají) a mohou se pak dostat do zbytečných problémů.
Pozor na zvýhodněné podmínky
Pokud si budete investování v režimu DIP sjednávat, tak se pořádně ujistěte, jaké jsou u daného poskytovatele podmínky, které se od klasických produktů budou pro DIP nejspíše lišit. Třeba z hlediska poplatkové struktury.
Například poskytovatel, u kterého jsem si DIP otevřel já, na něj nabízí výhodný poplatek. Výrazně nižší než kdybych daný produkt využíval běžnou cestou. Ale je tam podmínka, že při předčasném výběru prostředků dojde ke zpětnému dopočítání poplatku do standardní výše.
Takže pozor na to. Bude se to u každé instituce lišit.
Závěrem
Abych to shrnul, tak za mě se žádná velká revoluce v zajišťování na důchod zatím nekoná. Jak už jsem zmiňoval výše, jedna z největších výhod DIP je zároveň jedna z jeho největších nevýhod. Myslím tu možnost kontroly portfolia.
Lidé, kteří si své portfolio řídí sami, nemají důvod, kvůli správcovským poplatkům, do DIP investovat větší částky. A naopak lidé, kteří se tomu takto věnovat nechtějí, si zase přesně kvůli tomu nejspíše DIP vůbec nezaloží, protože to pro ně může být moc složité.
Z posledních odstavců to možná vypadá, že se lidi snažím od DIP spíše odradit. Ale tak to není. V investicích obecně platí, že by člověk neměl investovat do něčeho, čemu nerozumí. A všechny ty podmínky, překážky a nástrahy DIP je potřeba znát, aby mohl člověk udělat pro něj správné rozhodnutí.
Pro koho podle mě DIP je a není jsem popsal výše. Stejně tak to, jak si myslím, že je nejlepší ho využívat. Není to slovo svaté. Někdo jiný na to může mít jiný názor. Takto to dává největší smysl mně. Než se rozhodnete si DIP zařídit, tak si udělejte rešerši i z jiných zdrojů (přeci jen nejde o nic menšího než váš důchod).
Zdroje:
https://dlouhodobyinvesticniprodukt.cz/
https://www.portu.cz/faq/dlouhodoby-investicni-produkt-dip
https://www.penize.cz/doplnkove-penzijni-sporeni/448700-penzijni-fondy-vysledky-za-rok-2023-porovnani-ucastnickych-fondu-vynosy-vykonnost