Matematické vzorce partnerských vztahů

Platí matematické vzorce i v partnerských vztazích? Může nám matematika pomoci pochopit, co je zapotřebí udělat pro to, aby náš vztah s partnerem byl stabilní? Pojďme o tom společně zapřemýšlet a najít na tyto otázky odpověď.

Má-li být partnerský vztah stabilní, měl by vytvářet tzv. synergický efekt. Dá se jednoduše vyjádřit zdánlivě chybným vzorcem 1+1=3. Vznikne tehdy, když výsledek převýší součet vkladů. Jinými slovy řečeno, to, co ze vztahu získáváme, by mělo převyšovat to, co do něj vkládáme. Má-li partnerský vztah dlouhodobě fungovat, synergického efektu by mělo být dosaženo u obou partnerů. Každého z nich musí jejich vztah obohacovat, jinak mu hrozí nestabilita. Ta se obvykle projeví až v období partnerských krizí.

Jakým matematickým vzorcem by tedy bylo možné definovat partnerský vztah?

Aby v partnerském vztahu vznikl synergický efekt, to co z něj získávám, musí být víc, než to, co pro partnera dělám, aby byl šťastný, tedy čím jej OBDAROVÁVÁM. K tomu však je zapotřebí přičíst to, co mi na něm vadí, tedy jeho NEDOSTATKY, ale také i to, čeho se zříkám jen proto, že to vadí mému partnerovi. Zjednodušeně řečeno, moje OBĚTI.

Z toho vyplývá, čím více má partner zlozvyků, které toleruji, o to větší přínos z našeho vztahu očekávám, aby negativní efekt jeho zlozvyků vykompenzoval a naopak. Čím méně zlozvyků má partner, o to méně stačí k tomu, aby v jejich vztahu vznikl synergický efekt.

Totéž platí o tom, čeho jsem se musel vzdát, abych vyhověl partnerovi. Pokud jsem ve vztahu přišel o veškerou svobodu a vzdal se toho, co mě baví, musí mi to vztah k partnerovi něčím vynahradit. Čím víc věcí mi na partnerovi vadí a oč víc se pro něj obětuji, o to větší lásku bych k němu měl cítit a o to víc bych si jej měl užívat, aby náš vztah byl alespoň v rovnováze. Pojďme si nyní se vzorcem „P > D + N + O“ trochu pohrát a nejprve rozebrat přínosy partnerských vztahů. I ty se dají vyjádřit matematickým vzorcem:

kde proměnná „Z“ představuje míru ZAMILOVANOSTI, „S“ míru sounáležitosti, „R“ míru radosti a „Ost“ všechny další přínosy vztahu.

Míra zamilovanosti bývá na počátcích vztahu jeho hlavním a někdy i jediným přínosem. Problém zamilovanosti spočívá v tom, že je pouhým výtvorem tělesné biochemie. Koktejl chemických látek v mozku, který tvoří DOPAMIN, FENYLETHYLAMIN, NORADRENALIN a další hormony, jimž vděčíme za omamné prožitky zamilovanosti, však postupně klesá. Tato intenzivní chemická bouře v mozku trvá průměrně 12 až 36 měsíců, což z evolučního hlediska stačí k tomu, aby se pár potkal, počal dítě a ochránil jej v prvních, nejkritičtějších měsících života.

Tělo však nedokáže žít v neustálém stavu vysokého stresu a vzrušení věčně. Receptorové buňky v mozku postupně otupí a hladina hormonů se normalizuje. Když divoká zamilovanost po měsících opadne, měly by je nahradit hormony stability. Ty tvoří zejména hormon důvěry a oddanosti OXYTOCIN a VAZOPRESIN, který jako lepidlo vztahu také podporuje věrnost a potřebu chránit partnera. Zatímco dopamin a další hormony zamilovanosti jsou jako divoký oheň, který rychle vzplane, ale bez paliva zhasne, oxytocin a vasopresin jsou žhavými uhlíky, které udržují vztah teplý po celá desetiletí.

Jenže výroba oxytocinu kromě fyzického kontaktu vyžaduje prožívání společných pozitivních zážitků, sdílení emocí a aktivní naslouchání. Potřebujete být přesvědčeni, že vám partner rozumí. Stejně tak výroba vazopresinu vyžaduje investování energie a času do stabilizace vztahu. Tvoří se při společném překonávání překážek, vytvářením pocitu bezpečí a zodpovědném plánování společné budoucnosti. Na rozdíl od hormonálního bouře zamilovanosti tvorba hormonů pro stabilizaci partnerského vztahu není zadarmo. S mírnou nadsázkou lze konstatovat …

Zamilovanost je totiž víc projevem sebelásky než skutečné lásky k partnerovi. Když jsme do někoho zamilovaní, vidíme jej takového, jakého jej chceme vidět a ne takového, jakým ve skutečnosti je. Těmto otázkám se podrobněji věnuji ve svém článku „Partnerské krize a trojúhelníky lásky.“

Z matematického hlediska je důležité, aby výsledek, tedy celkový přínos partnerského vztahu, v průběhu času neklesal. Tzn. pokud v uvedeném vzorci „P = Z + S + R + Ost“ poklesne hodnota proměnné „Z,“ tj. míry zamilovanosti, měla by současně vzrůst některá z dalších proměnných, zejména však proměnná „S,“ která symbolizuje míru sounáležitosti, resp. přátelskosti.

Toho lze dosáhnout jedině tím, když svoji zamilovanost přetvoříme na skutečnou lásku. Ta se neobejde bez sdílení stejného žebříčku hodnot a schopnosti chápat a obohacovat jeden druhého. Oba by měli vytvořit, jak se říká, jedno tělo. Aby se partneři mohli skutečně milovat, potřebuji si vzájemně vážit jeden druhého a být mu nápomocni, kdykoliv to bude potřebovat. Měli by se stát nejbližšími přáteli a nejdůležitějším člověkem v životě partnera, kterému se můžete s čímkoliv svěřit bez rizika negativních důsledků.

Z dlouhodobého hlediska udržení absolutní otevřenosti v partnerských vztazích je velmi obtížné. Jednak kvůli prohřeškům, kterých se v průběhu času všichni bez rozdílu dopouštíme a jednak také proto, že se postupně měníme. A tím se mění i naše potřeby a preference. Těžko se partnerovi vysvětluje, proč po létech soužití nás baví něco jiného, než kdysi a že se svému partnerovi vzdalujeme svojí představou o šťastném životě. Nemusí to pochopit a může se tím trápit. Nechceme to riskovat, a proto se s těmito problémy začneme svěřovat někomu jinému. A tak se stává, že uskladněné problémy začnou sedimentovat a později získají potenciál spustit lavinu s destrukčními účinky.

Někdy může být míra zamilovanosti tak vysoká, že je téměř nemožné v plné míře ji nahradit sounáležitostí, resp. partnerským přátelstvím. Může se také stát, že se oba partneři ve vztahu díky rutinním záležitostem začnou nudit. Z tohoto hlediska důležitou roli ve vzorci „P = Z + S + R + Ost“ sehrává proměnná „R,“ neboli míra radostných prožitků, které můžete sdílet s partnerem.

Pokud partnerská dvojice nemá žádný průsečík zájmů a nerozumí si ani v sexu, může se stát, že po odeznění faktoru zamilovanosti se jejich vztah snadno dostane do deficitu. A to dokonce i tehdy, když se jim podaří uchovat si ve vztahu vzájemnou důvěru. Bez vášně a fungujícího sexu se takovýto vztah může postupně přetransformovat na přátelství.

I když přátelství může být někdy víc, než láska, jak to v písni „Přátelství“ zpívá Petr Rezek, častokrát to nestačí k tomu, aby takovýto vztah vydržel. Pokud někdo dlouhodobě strádá v oblasti sexu nebo je hladový po sdílených zážitcích, aniž by si to uvědomoval, je připraven na výměnu partnera. Obvykle k tomu stačí nepatrný malý krůček. V jeho blízkosti se musí nacházet někdo, kdo dokonale splňuje jeho představu zábavného soužití a zároveň má lovecké dovednosti. Máte-li charakter, potřebujete výměnu partnera nejprve sám před sebou morálně ospravedlnit. A právě v tom vám musí vydatně pomoci váš nový partner nebo jiný váš důvěrník. Zbytek za vás udělá koktejl hormonů zamilovanosti.

Přitom tomuto velkému partnerskému třesku se dá předejít, když si to zavčasu uvědomíte a začnete dělat něco pro to, aby váš partner s vámi prožíval více radosti. Neméně důležité je nenechat se partnerem vyprovokovat k reakcím, které by mohl využít jako záminku k ospravedlnění ukončení vztahu. V takovéto situaci hrozí, že partner, který se cítí být druhým partnerem podveden, nechtěně spálí most, který by jeho partnerovi umožnil bez ztráty tváře vrátit se k němu zpět. Vyžaduje to však velkou dávku velkorysosti, které není každý z nás schopen.

U některých vztahů mohou dominantní roli sehrát problémy v oblasti sexu. Jednak může dojít k posunu ve vývoji sexuálních preferencí, které nemusí druhý partner akceptovat a jednak může negativní roli sehrát i snížení sexuální přitažlivosti u jednoho či obou partnerů vzájemně. I když řešení těchto problémů může být velmi komplikované, je zapotřebí se nad tím zamyslet a v rámci svých možností udělat vše pro to, aby se tento problém nestal hlavní příčinou partnerské výměny. Někdy stačí projevit trochu dobré vůle, jindy začít sportovat a dodržovat pravidla zdravé výživy. Jakmile začnete být v tomto směru aktivní, o to těžší bude pro vašeho partnera najít důvody k ospravedlnění záměru ukončit s vámi partnerský vztah.

Totéž platí, když začnete s partnerem aktivně hledat řešení pro to, aby si mohl s vámi život více užít. Nejde o to začít dělat kompromisy, které mnohdy vedou opačným směrem, ale vytvořit takovou win-win strategii, při níž si vyjdete vzájemně vstříc, ale zároveň si přitom budete plnit své představy o šťastném životě. Důležité je zavčasu si začít všímat signálů nespokojenosti partnera. Častokrát je začne vysílat s velkým zpožděním a to až ve chvíli, kdy vztahu hrozí vážné nebezpečí.

Zvláštní kapitolu ve vzorci hraje role dětí. Na jedné straně, výchova dětí a láska k nim může být v partnerským vztazích jejich největším dlouhodobým přínosem, na straně druhé péče o děti způsobuje to, že partneři nemají na sebe dostatek času a jejich intimní život se rázem scvrkne na neuspokojivé minimum. Děti mohou tedy vztah na jedné straně stabilizovat, ale na straně druhé působit opačně. Obecně však platí, že nefunkční partnerský vztah má větší negativní vliv na výchovu dítěte, než situace, kdy partneři žijí odděleně. Výchově dětí se věnuji v článku „Láska na příděl, aneb jak z dítěte neudělat závisláka,“ který si můžete přečíst na blogu mých webovek.

V proměnné „Ost“ obsažené ve vzorci „P = Z + S + R + Ost“ mohou sehrát důležitou a někdy i rozhodující roli další přínosy, které posilují pozitiva partnerského vztahu. Může to být např. vysoký společenský statut nebo standard životní úrovně, který díky svým příjmům zabezpečuje partner svému protějšku. Otázkou však je, do jaké míry jsou tyto faktory důležité pro protějšek partnera. Pokud někdo např. touží po vysokém standardu životní úrovně, bude k tomu přirozeně inklinovat i za cenu nižší úrovně uspokojení ostatní potřeb. Obvykle se stává, že to, po čem zpočátku toužíme, nám časem zevšední a tím i vyplavou na povrch problémy, které jsme doposud neviděli nebo ignorovali.

Doposud jsme si kladli otázku, co je potřebné k tomu, abychom byli ve vztahu k partnerovi šťastní. Soustředili jsme tak na na otázku maximalizace přínosů „P“ ve vzorci stability partnerského vztahu „P > D + N + O.“ Nyní se podíváme druhou stranu vzorce, tedy na to, co do vztahu k partnerovi vkládáme (D), co partnerovi tolerujeme (N) a čeho se pro něj vzdáváme (O). Tzn. soustředíme se na otázku, co můžeme učinit pro to, aby ve vztahu k nám byl náš partner trvale šťastný a tím jsme si jej pojistili, aby neměl zaječí úmysly. Ukazuje se totiž, že v období partnerských krizí spokojenost mnohdy nestačí k tomu, aby partnerský vztah odolal zátěžovým situacím.

Důležité je uvědomit si, že oč se vám podaří vytvořit pohodovější podmínky pro fungování vašeho vztahu, o to méně lásky a jiných přínosů bude váš partner potřebovat, aby v soužití s vámi prožíval skutečné štěstí. Recept na šťastné manželství spočívá totiž v minimalizaci překážek, které brání tomu, aby si člověk mohl se svým partnerem život užívat plnými doušky.

Vraťme se tedy nejprve k tomu, co děláte pro svého partnera, aby cítil vaši lásku. Položím vám otázku - co jste spolu podnikali, když jste byli do sebe vášnivě zamilovaní a co z toho děláte v současné době? Pokud je to velký rozdíl, co vám brání v tom, abyste kousek ze své zamilované minulosti občas zopakovali? Sestavte si seznam toho, čím můžete partnera potěšit a vyberte z něj zdánlivé maličkosti, které mu mohou udělat velkou radost, ale vás to bude stát minimum námahy, přemáhání či peněz. Může to být romantický oběd v restauraci, kytička květin, návštěva divadelního přestavení nebo malá pozornost, kterou dáte partnerovi najevo, jak moc si jej ceníte. Ve vzorci „P > D + N + O“ tento faktor je reprezentován symbolem „D“ (DARY).

Nedělejte však pro svého partnera to, co byste vnímali jako velkou oběť. V takovémto případě by ve vašem vzorci šťastného vztahu úměrně vzrostla i hodnota „O“ (OBĚTI), což by mohlo mít kontraproduktivní účinky. Důležité je, aby to vycházelo z vašeho srdce, jinak by vaše zvýšená pozornost mohla vyvolat v partnerovi podezření, což by mohlo mít opačný efekt.

Jsou zlozvyky, na které si váš partner zvykl a nevadí mu skoro vůbec. Pokud nechcete, tyto nedostatky řešit nemusíte. Ve vašem chování však může být něco, co vašemu partnerovi velmi vadí, zatímco z vašeho úhlu pohledu se může jednat o maličkosti, které nestojí za řeč. Ve vzorci „P > D + N + O“ tím naroste hodnota proměnné „N“ (NEDOSTATKY), která v součtu s tím, co partner pro vás dělá (D) a čeho se zříká (O) může neutralizovat vaše projevy lásky a další výhody, které mu partnerský vztah s vámi přináší.

Udělejte si tedy seznam svých zlozvyků, které vadí vašemu partnerovi. U každého z nich, stejně jako u vašich darů (D) posuďte, do jaké míry jeho odstranění vnímáte jako oběť. Mohlo by se stát, že zatímco ve vzorci synergie tím zvýšíte spokojenost partnera, u vás tato položka naroste jako oběť. Je tedy zapotřebí položit si otázku, zdali jsem schopen najít takové řešení pro mé nedostatky, které by mě příliš nezatížily, ale pro partnera by to mohl být významný dárek.

To ale neplatí u zlozvyků, které vážně ohrožují stabilitu vašeho vztahu. Pro ty je potřebné za všech okolností najít řešení. Stává se totiž, že časem začne být partner na některé vaše zlozvyky alergický. Mezi vámi může vzniknout napětí, které způsobí to, že žádná ze stran nebude chtít ustoupit. Zlozvyk se za těchto podmínek stává součástí vaší osobní identity a zbavit se jej by pro vás mohlo znamenat porážku. Ve skutečnosti v tomto souboji jste poraženými oba. Souboj s vlastním egem nemůže totiž nikdo vyhrát. Nečekejte proto, až pro vašeho partnera začne být váš zlozvyk nesnesitelný a zavčasu se jej zbavte nebo alespoň s ním bojujte. Učiníte tím vašeho partnera šťastnějším a také sám sebe.

Podobně bychom si měli položit otázku, co všechno musí náš partner pro funkčnost našeho vztahu obětovat a z jakého důvodu to od něj požadujeme. Pokud si např. nepřejete, aby váš partner pravidelně chodil do hospody, zeptejte se sami sebe, z jakého důvodu to je. Je to tím, že přichází domu v podnapilém vztahu, utrácí peníze, které potřebujete na chod domácnosti, zanedbává manželské povinnosti, chce si ode vás odpočinout nebo žárlíte na jeho kamarády? Odstraňte hlavní příčinu a vyřešíte si tím svůj problém.

Stejně tak bychom si měli uvědomit, že když žárlíme na svého partnera a on je kvůli tomu nucen vdát se volno časových aktivit, omezit kontakty se svými přáteli, v tom případě cena, kterou za ztrátu jeho svobody zaplatíme, bývá mnohem vyšší než falešný důkaz věrnosti, který tím získáme.

Vzpomeňte si na to, co jste dělali, když jste byli do někoho vášnivě zamilovaní. Svého partnera jste pořád něčím obdarovávali, vymýšleli aktivity, abyste mohli být co nejčastěji spolu. Také jste dělali vše pro to, abyste zamaskovali vaše slabiny, neboli to, co by se partnerovi na vás nelíbilo. Kromě toho jste také přehlíželi jeho nedostatky. Dokonce jeho zlozvyky mohli být pro vás přitažlivé. To vše jsme dělali automaticky. Nikdo nám nemusel radit a nic z toho jsme nemuseli plánovat. Šlo to samo. Vzorec synergického efektu „P > D + N + O“ fungoval na jedničku.

Tím, že vás nyní k tomu nepohání žádná biochemie mozku, potřebujete se naučit naplánovat to, co může váš vztah učinit dlouhodobě šťastným a stabilním. Udělejte si např. tabulku. První sloupec nadepište: co mohu partnerovi dát (D). Do hlavičky druhého sloupce napište: moje zlozvyky, kterých se potřebuji zbavit (N). Ve třetím sloupci nahoře uveďte: co udělám pro to, aby se partner cítil šťastněji (O). Jakmile budete mít sloupce zaplněné nápady, stačí vzít kalendář a jednotlivá opatření do něj zapracovat.

Recept na šťastné manželství je z principiálního hlediska jednoduchý. Mějte partnera opravdu rádi, dejte mu svobodu, usnadněte mu život, omezte to, co se mu nelíbí a podpořte to, co mu dělá radost. Pak bude pro vás o to snadnější dosáhnout toho, aby byl ve vztahu s vámi trvale šťastný. A protože tato strategie je nakažlivá, dá se předpokládat, že partner se nechá vámi inspirovat a tím zabezpečíte, že budete žít spolu šťastně oba.

Tuto strategii se snažím více než 40 let praktikovat i v našem manželství. Když jsme kdysi s manželkou diskutovali o tom, jak by měl vypadat náš nový dům, řekli jsme si, že uděláme vše pro to, aby nám péče o něj zabrala co nejméně času. Po předchozích zkušenostech nám šlo hlavně o to, abychom ušetřili maximum času pro jiné smysluplnější aktivity. A tak u nás doma nenajdete na oknech záclony nebo závěsy a na zemi neleží koberce. Máme minimum nábytku a prakticky žádné vystavené lapače prachu. Nemusíme prát, čistit, stírat prach a úklidové práce u nás zabírají zlomek času. Navíc, řadu prací za nás obstarávají technologie.

Po manželce nevyžaduji, aby mi vyvařovala, i když to ráda dělá dost často a dobrovolně. Jsem na ni hrdý, že svůj volný čas věnuje sportování a že je skvělou cvičitelkou pilates. Snažím se také řešit svoje zlozvyky a připouštím, že mám v tomto ohledu stále značné rezervy. Matematickým jazykem řečeno, snažím se ve vzorci „P > D + N + O“ minimalizovat proměnnou „D,“ neboli očekávané projevy lásky, dále "proměnnou „N,“ což jsou moje nedostatky, které ji vadí, ale hlavně proměnnou „O,“ tj. to, co od ní požaduji nebo čeho by se musela kvůli mě vzdát. Stejný přístup vůči mě má i moje manželka. Výsledkem je, že mohu říct, že jsem s ní šťastný a věřím, že u ní to je stejné a věřím, že tomu tak bude do konce našich životů.