Článek
Už se mi ani nechce počítat, kolikrát se mi někdo vysmál za zprávu, že se chystám na výlet do Polska. Jistě, tato země má své vroubky a mnoho lidí si spíše, než obdivuhodná velká města s dávnou historií vybaví nekvalitní maso a supermarket Biedronka. Co kdybych vám ale představila polský Gdaňsk?
Jak se tam dostanu?
Ačkoli musíte do Gdaňsku přes celé Polsko, nemusíte se obávat hrůzných přestupů a mezipřistání. Z Prahy se do města pohodlně dostanete buď přímým letem z ruzyňského letiště nebo přímým spojem vlakem. My naši cestu tam absolvovali letadlem a celý let nezabral ani hodinu. Samozřejmě záleží na povětrnostních podmínkách a situaci na letištích, ovšem z naší zkušenosti mohu konstatovat, že šlo o bezproblémový let, a to s nízkonákladovou společností Ryanair. Cestu zpátky jsme pro změnu absolvovali vlakem. Z osmi hodin se nakonec cesta prodloužila na devět, ale nebýt jednoho nuceného přestupu na autobus z důvodů oprav na trati, nešlo by o nic nesnesitelného. Pokud ovšem nejste ostřílení desítkami hodin prosezenými v dálkových autobusech a mezinárodních vlakových spojích jako my, doporučila bych spíše vzdušnou cestu.
Láska na první pohled
Nu dobrá, možná na druhý. Jakmile se vymotáte z prostředí Gdaňského hlavního nádraží (které je ovšem oproti jiným evropským přímo svatostánkem) a dorazíte do historického centra, nebudete si moct vybrat, za čím se otočit dřív:
Historické domy, které jako by z oka vypadly těm, co stojí v Amsterdamu. Hlavní kanál, přes který vede řada technicky zajímavých mostů či několik velkých kostelů se střídmě řešenými interiéry, které ve vás přesto zanechají silný dojem. A v neposlední řadě občanská vybavenost, včetně kvalitních restaurací a barů, turistických center a atrakcí či desítky obchodů s potravinami, otevřenými zpravidla od 7 do 23 hodin. My se vydali objevovat krásy Gdaňsku v turisticky nepříznivé době – na Nový rok. Všechna muzea a galerie (do kterých v každém mnou navštíveném městě zpravidla zavítám) tak byla bohužel zavřena. Obchody a restaurace ale na promrzlé a hladové turisty myslely, tudíž v tomto ohledu nebylo třeba dlouze hledat.
A co v Gdaňsku vidět, když je většina míst k navštívení zavřená?
Je toho více než dost! Co takhle nasednout na palubu Černé perly a poznávat město z vody? Ano, v Gdaňsku skutečně operuje loď nesoucí název po slavné pramici kapitána Jacka Sparrowa. Nemusíte se ovšem bát, že vás při nalodění pozdraví piráti s páskou přes oko a doplujete s nimi bůh ví kam. S touto (pravda, velmi turistickou) společností vyplujete ze samotného centra města skrze obrovskou loděnici téměř k širému moři u slavného poloostrova Westerplatte. Bude-li vše fungovat, jak má, dokonce vás mohou dovézt jen tam a vy vystoupíte. Nám se to bohužel nepodařilo. Do loděnice vplula obrovská loď, která kapitána Černé perly vyděsila natolik, že to rychle otočil a pluli jsme rychle zpátky do města. Pozitivní na tom bylo to, že jsme si zaplatili jen poloviční ticket…
Nejsem zrovna zastáncem masové turistiky, ba naopak. Důvodem, proč plavbu doporučuji je, že plavba přes loděnici je velkým zážitkem pro všechny fotografy a obdivovatele polorozpadlých budov a strojů. Koneckonců, posuďte sami:
Kde se psala historie
Dalším místem k navštívení je již zmíněné Westerplatte. Možná vám je ten název povědomý, jde totiž o velmi významné místo z dějin 20. století. Na tomto poloostrově totiž dle historiků započala 1. září roku 1939 Druhá světová válka. O podrobnějším střetu Poláků s Němci se můžete dočíst na informačních tabulích, rozmístěných po celém území. Dominantou místa je pak památník obráncům pobřeží, dokončený v 60. letech 20. století. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že návštěva místa, doplněná pohledem na nápis „Nigdy Wiecej Wojny“, ve vás může zanechat stísněný pocit. Nechte pak odpočinout vaši mysl při procházce po pláži, jen pár set metrů od pomníku.
Status města, kde vypukla 2. světová válka se zdá být málo? A co takhle status města, které jako první povytáhlo Železnou oponu? V Leninových loděnicích totiž roku 1980 vzniklo hnutí Solidárnost, dožadující po komunistickému režimu vznik nezávislých odborů. Komunisté tak přišli o svůj monopol a jejich výrazné oslabení v Polsku byl jen začátek toho, co se dělo v dalších státech, včetně tehdejšího Československa. Hnutí Solidárnost je nedílně spjato s jeho zakladatelem, bývalým elektrikářem v Gdaňských loděnicích, Lechem Wałęsou. Kdo by to byl čekal, že z takového člověka se stane laureát Nobelovy ceny míru a rovněž polský prezident?
Pokud míříte za moderní budovou European Solidarity Centre v bývalých Leninových loděnicích, určitě nevynechejte prohlídku okolí. Pravda, velmi industriálního a poněkud špinavého, ale jde o krásný kontrast k čistému a krásně obnovenému centru města.
Gdaňsk jako na dlani
Když se nám jednoho večera chtělo ještě procházet a objevovat, narazili jsme na velké ruské kolo (pravda, to se jen těžko přehlédne). Ve zvídavé náladě jsme si zakoupili vstupenky a mohu říct, že nešlo o vyhozené peníze. Kolo se s vámi protočí zhruba čtyřikrát a máte tak dostatek času si prohlédnout celé město z výšky. Jen pozor, někdy se s vámi kabinka trochu zhoupne!
Co si v Gdaňsku musím dát?
Ačkoli se svou vegetariánskou dietou obvykle nemohu v cizích zemích gastronomicky experimentovat, jednu věc si v Polsku nemohu odpustit. Jsou to jejich tradiční Pierogi. Tradičních polských restaurací, servírujících tento v těstu zabalený pokrm, je v Gdaňsku celá řada, my si každopádně vystáli kratší frontu u Pierogarnia Stary Młyn a vězte, že to stálo za to. Mají nepřeberné variace náplní, včetně těch bezmasých a nezapomněli ani na nápojový lístek. Nikdy by mne nenapadlo, že někdy ochutnám svařené pivo a ejhle – svařený Černý Kozel s hřebíčkem a skořicí byl na světě. Asi to není nápoj pro každého, ale já si tuto kombinaci chutí dosti užila.
Pokud vás tento alkoholický experiment příliš neláká a preferujete tradiční nápoje, zastavte se do svérázného Jozefa K. Baru ve známé Pivní ulici, jehož název je inspirován postavou našeho pražského rodáka Franze Kafky. Barmani vám namíchají, na co zrovna máte chuť a určitě se zde jako přihlouplí turisté cítit nebudete. Podnik je oblíbený mezi mladými místními lidmi a atmosféra místa tomu odpovídá.
Kde se ubytovat?
Ačkoli mi coby českému turistovi-studentovi přišlo město v rámci služeb docela levné, u ubytování se připravte na trochu vyšší ceny. Nejde ale o nic neúnosného. My dali za 3 noci ve tří-hvězdičkovém hotelu se snídaní pro dva lidi zhruba 8 tisíc. Námi vybraný Dom Muzyka se nacházel v areálu hudební akademie a do centra se šlo doslova pár minut. Hotel tak mohu jedině doporučit.
Shrnutí
Kdyby se mi v Gdaňsku nelíbilo, asi bych o něm vůbec nepsala. Já se ovšem domů vracela s pocitem, že bych tu ještě alespoň pár dní zůstala. Město má podmanivou atmosféru, výjimečnou architekturu a vybízí vás k neustálému objevování. V předešlých letech jsem navštívila řadu měst na severu Evropy a nečekala jsem, že polské město jim může být tolik podobné. Jediným rozdílem je, že se tu díky podobnému jazyku cítíte trochu více doma…