Článek
Vše to začalo jedním příspěvkem. Na první pohled jasná černobílá fotografie. Akorát, že vůbec…Z našich plechových miláčků jsme nechali vyniknout jen jejich tvar a funkčnost. Červená, modrá či zelená auta jsou už v dnešní husté dopravě spíše vzácností. Dominuje bílá, černá a šedá. Z počátku jsem si říkala, že může jít jen o shodu náhod. Když si ale člověk začne všímat více svého okolí, dojde mu, že tento trend je skutečný.
Hra na paní výzkumnici
Všímám si toho u nás v Čechách i v zahraničí. Nejvíce mě to trklo na jednom odstrčeném parkovišti v Chorvatsku, kde všechna auta tvořila jen černo-bílou kombinaci. A pak mě to napadlo – udělám si pro potvrzení své hypotézy menší statistiku. Na zpáteční cestě do Čech jsem si zvolila menší okresku na Slovinském venkově.
Pro rychlejší zapisování jsem si předepsala základní barvy a vytyčila si, že zaznamenávat budu jen osobní automobily. Žádné náklaďáky, karavany ani motorky se nebudou počítat. Zároveň jsem zaznamenávala pouze protijedoucí auta. Žádné v našem pruhu ani stojící po krajnici. Časovač jsem nastavila na pět minut, šlo o 12:30 až 12:35 místního času. A před samotným výsledkem ještě jedna poznámka – jedoucí vůz jsem neřídila. Seděla jsem spořádaně vzadu.
Statistika ukazující barvy a počet projíždějících aut (GPS mi hlásila lokalitu "Občina Ilirska Bistrica")
Celkem jsem zaznamenala 41 vozidel splňujících mé požadavky. A skutečně – příliš daleko pravdy jsem nebyla. Více než tři čtvrtiny všech aut bylo neutrální barvy: tedy bílé, černé, šedé a stříbrné. Zbylých pár nedosáhlo ani 10 kusů. A zaznamenané žluté úplně žluté nebylo – šlo o kombinaci s bílou barvou. Co za tímto zřejmým trendem stojí?
Éra černých krabic
Existuje mnoho zdrojů, ve kterých se o ubývání barev hovoří. Jde o obyčejné smrtelníky, kteří si toho jednoho dne začali všímat, lidi s velkým mediálním dosahem (například youtuber Kurtis Conner) nebo tací, kteří tomuto tématu věnovali nemalé úsilí. Jeden zajímavý výzkum zkoumal na 7 000 fotografií objektů běžné potřeby, které vlastní Science Museum Group Collection. Jednalo se o objekty v časovém rozpětí mezi roky 1800–2020. Zmiňovaný výzkum se zabýval jejich účelem, tvarem, ale i barvou.
V části věnované barvám předmětů můžeme sledovat, jak se trendy postupně proměňovaly. Například žlutá byla hojně používanou barvou od počátku měření - zhruba od 80. let 20. století můžeme sledovat nezvratný trend jejího úbytku. Kdo si naopak postupně nejvíce přilepšil, je šedá barva. V závěru článku autoři na tento šedý fenomén poukazují a doplňují, že předměty jsou co do tvaru čím dál hranatější. Z našich telefonů či kusů nábytku se stávají šedočerné krabice.
Fenomén Millenial grey
Možná už jste ten pojem někde zahlédli. A pokud je vám pod třicet, tak se šance mnohonásobně zvyšují. V překladu „Mileniální šedá“ odkazuje na trend v oblasti interiérového designu, ve které dominují šedé tóny. Miilennial v tomto slovním spojení symbolizuje generaci tzv. mileniálů, kterým je v současné době něco přes třicet. Ne každý, kdo se do této generace narodil si ale pořizuje šedé gauče, unylé koberce a minimalistické obrazy v černých rámech. Termín se takto usadil, protože si tuto estetiku přisvojila především tehdejší mladá generace, kterou v éře 10. let tohoto století zastupovali právě mileniálové.
Vizualizace typického interiéru v tomto duchu. Minimalistické, ale poněkud neútulné.
A stejně, jako tomu bylo například u fauvismu či impresionismu, i toto označení vzniklo zpětně a jako něco hanlivého. Až depresivní atmosféra, která z těchto monotónních prostor sálá, se totiž stala terčem kritiky u mladších ročníků. Snaha změnit to nám ale dává určitou naději. Mnohé profily na sociálních sítí nás zásobují pořádnými dávkami nostalgie, kdy se vše zdálo veselejší a zábavnější. Oblá a barevná elektronika, nábytek hýřící odstíny červené nebo gumičky do vlasů všech barev duhy. Svět možná nemusí připomínat Kouzelnou školku, ale vystavovat své zraky různým barevným podnětům zajisté přinese větší potěšení, než sterilní prostory bez duše.
