Článek
Spolek Česko proti bídě zná asi většina z nás. To jsou ti, kteří pořád vymýšlí nějaké demonstrace, které ale, zdá se, zatím nevedly k vůbec žádným výsledkům (kromě naditých kapes spolku). Snaží se oslovovat „všechny, kterým na naší zemi záleží“. Dokonce se skrze své webovky přejmenovali na „Za Českou republiku“. Já se ale ptám, co to vlastně znamená? Co to je za lidi a proč jsou jejich účty netransparentní?
Nátlak, drzá generalizace a nekoherentnost proslovů
Hesla „za Českou republiku“ a „všechny, kterým na naší zemi záleží“ jsou, hodlám tvrdit, nátlak a drzá generalizace. Tihle lidé se totiž podle mého perou hlavně za svoje peněženky a ještě k tomu sprostě zneužívají důvěřivé nespokojené občany. O tom ale až za chvíli. Odpustit se jim totiž nedá ze všeho nejvíce ona drzá generalizace. To, že mi záleží na mojí zemi, přece ještě neznamená, že bych měl podporovat vetování vstupu do NATO a podobné jejich pseudocíle, které spolek uvádí ve svém letáku.
Nelíbí se mi, že na mě jako na spořádaného občana někdo vytváří takový nátlak a podstrkuje mi, co bych si měl myslet. Veškeré jejich projevy na demonstracích považuji za manipulativní a populistické.
Jejich slova pro mě mají asi tolik váhy a pravdivosti, jako oblíbené citáty sdílené na Facebooku. Třeba jako citát „ublížit ti může jen ten, kterému to dovolíš“. Jenže ulížit ti může naprosto kdokoliv. Dokonce i ten, komu to nedovolíš. Takovéto citáty fungují tím způsobem, že podstrčí nějakou částečnou pravdu, která ale v širším kontextu nemusí dávat smysl, dokonce ani nemusí být vůbec pravda. Stejně tak to dělají i řečníci onoho spolku. Podstrčí pravdu, třeba že všechno je drahé, a pak tam jen tak mimochodem přidají, že za to může Fiala. Lidé se soustředí na pravdivou část (všechno je drahé) a už nepřemýšlí nad tím, jestli z toho opravdu můžeme Fialu obvinit. K tomuto efektu také přispívá suverenita, s jakou se citát nebo řečnický projev pronáší. Klást otázky v takovém momentu nekompromisní suverenity nelze. Heslo je řečeno, bez vysvětlení, a jede se dál. Na účastníky demonstrace navíc naléhá také jev, který popisoval ve své knize Psychologie davu Gustav Le Bon - stávají se součástí davu a jsou schopni činit anebo si myslet to, co by si za jiných okolností nemysleli a nečinili.
Lidem se mění jejich vlastnosti na vlastnosti davu. Ztrácejí svůj intelekt a chovají se jinak, než by se chovali, kdyby nebyli součástí davu.
Pokud se ale v klidu, mimo hypnotizovaný dav, podíváme na to, co řečníci spolku říkají, budeme mít více otázek než odpovědí. Hamplová třeba na demonstraci 16. 9. 2023 (1:36:30) doslovně řekla: „… ještě bych vám chtěla říct, protože pánbůh mi nadělil smysl pro slova, vnímám slova, a všímám si jedné věci, že poslední rok dva se nazývají věci úplně jinými jmény, než ve skutečnosti jsou. Třeba si myslíme, že máme českou vládu, my ji prostě nemáme. Říká se, nazýváme ministerstvo obrany, já bych ho nazývala ministerstvo války.“ Alarmující je nejen nekoherentnost projevu, ale i apely, které Hamplová do svého proslovu vsouvá. Třeba „bůh mi nadělil“ = jsem povolána od boha. Hamplová už dále nevysvětluje, proč si takové věci myslí. Nebo proč bychom si je měli myslet i my. Jednoduše lidem podsouvá, co by si myslet podle ní měli.
Co je to za lidi?
Zjistit si, co je to za lidi, je poměrně jednoduché.
Jindřicha Rajchla webové stránky spolku označují jednoduše jako „předseda PRO“. Spolek se ani neobtěžoval své zástupce nějakým jiným způsobem představit. Na webovkách spolku se tak o nich nic nedočteme. Spoustu se toho o nich ale dočteme jinde. Třeba, že Jindřich Rajchl je podle Karlovarského deníku přední český dezinformátor.
Úplně stejnou nálepku má i Jana Zwyrtek Hamplová.
Petr Vacek sice nemá žádnou bohatou dezinformátorskou historii, ale víme, že je to podnikatel, který do strany PRO nalil 120 tisíc korun (a předtím i do jiných stran). Webovky spolku ho nazývají „1. místopředseda PRO“. Já si ale myslím, že by ho měli nazývat především podnikatel. Ono by ale označení podnikatel nevypadalo už tak hezky, že ne?
Jako posledního tu máme Daniela Sterzika. Podle webovek spolku „odborník na zemědělství“, podle ostatních webovek pohádkář a dezinformátor.
Máme tu ale jednu věc, která spojuje Rajchla, Hamplovou i Vacka - všichni tři jsou to právníci/advokáti. Závěry z této skutečnosti si však každý vyvoďme sami.
Netransparentní účty
Trochu nepochopitelný mi přijde i fakt, že účty spolku Česko proti bídě jsou netransparentní. Nemůžeme se tak podívat, kolik lidé přispěli a kdo přispíval. Samotný spolek tak zdá se nevěří ani těm, kteří mu přispívají. Víme jen, že to byly v březnu minulého roku údajně statisíce.
Když mají netransparentní účty, dovolím si pochybovat, že by nám někdy sdělili, kolik peněz ve skutečnosti lidé poslali a jak s nimi bylo naloženo. Dokážu si ale představit, že si možná penízky pěkně rozdělili mezi sebou a jinak předstírají, že všechno utratí za pořádání demonstrací. Ono totiž vypůjčení podia a techniky zase na tolik nepřijde. Např. pronájem podia 7×5 m vyjde zhruba na 10 000 Kč, zastřešení podobně, technika zhruba také tak. K tomu přičteme jeden velký plakát, nějaká zábradlí… Dovoluji si to odhadovat na maximálně 100 tisíc. Kde jsou tedy ty zbylé statisíce, co lidé naposílali? Dozvíme se to někdy?
Závěrem
Podle mého názoru je naprosto jasné, že pořádání takových demonstrací je především suprový byznys. Stejně jako je suprový byznys být v nějaké politické straně. To už jsme všichni ale věděli dávno. Jen nerozumím tomu, když to všichni víme, že politici berou balík a ne vždycky za záslušné věci, proč někdo chce podporovat tak diskutabilní počin, jako je Česko proti bídě. Zvlášť, když je to spíš „spolek pro tahání peněz z naivních nespokojených občanů“.
