Hlavní obsah
Názory a úvahy

Další střelba ve škole - fenomén školního/aktivního střelce

Foto: Foto: Pixabay

Co vede člověka/dítě k tomu, že vezme zbraň a jde zabíjet spolužáky/spoluobčany?

Článek

Fenomén Školních střelců k nám byl dalo by se říct naimportován z USA, kde jsou střelby na školách bohužel velmi časté. Mnohem častější, než se do našich médií dostane. A bylo jen otázkou času, než se některý z našich frustrovaných mládežníků inspiruje a také dostane ke zbrani a zajistí si tu pozornost po které touží.

Pravděpodobně neexistuje výzkum či studie, která by zkoumala kolik ze školních střelců byli šikanovaní či jinak sociálně vyloučení žáci, nicméně tento fenomén je poměrně častým důvodem, který začne stahovat mračna v mysli mladého člověka. A to píšu s plným vědomím toho že to naprosto není žádná omluva či ani pouze polehčující okolnost pro tak zrůdné jednání, jako je připravit o život desítky dětí / mladých lidí.

Vždy je nějaký důvod. To, že se důvody šířeji nerozvádí v médiích, je velmi dobře a zabraňuje to alespoň trochu tomu, aby se těmito činy inspirovalo více mladých lidí.

Z psychologického hlediska a z hlediska prevence těchto činů by bylo zkoumání jejich pozadí záhodno, protože nějaké společné jmenovatele tato veskrze patologická jednání zajisté mají, a pokud budeme moci v rámci prevence při práci s mladými moci tato témata probírat a třeba takového budoucího střelce včas zachytit, a ať už ho předat do psychologické péče, či tím, že mu v případě šikanovaných a z kolektivu vydělovaných mladých lidí, pomoci nalézt svou vlastní cestu a tím dosáhnout vetší spokojenosti na světe - zachráníme tím i ty které na svém odchodu jinak vezmou sebou.

Protože o tom to je - v rámci vlastní sebevraždy vzít sebou co nejvíce těch kterým kladou za vinu své vlastní neštěstí.

A můžeme stokrát vinit zbraně a „nedostatečnou zbraňovou kontrolu“ čti „zakázat civilní držení zbraní“, ale pečlivou výchovu, hledání společné řeči se svými teenagery, respektování jejich potřeb a hranic a zároveň je učit respektovat hranice ostatních tím nenahradíme. Nedělání z dětí dospělých v některých oblastech a v jiných těm samým „dospělým“ cosi smést ze stolu, protože jsou přece ještě děti.

Čas a pozornost věnovanou našim dětem nic nenahradí. A další vydělaný milion ani 100 za zmeškaný rok našich synů a dcer za to nestojí. Lepší díky tem penězům ty děti nebudou, horší být mohou – a to až do míry kdy vezmou zbraň a jdou si tu pozornost vystřílet.

Pevně doufám, že se nic nikomu nestalo.

Váš FuZero

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz