Článek
Na monitoru vedla trasa z brněnského skladu přes pět zákazníků zpátky do firmy. Dana ji připravila večer, když vedoucí požádal o omezení nákladů na dopravu. Kanceláře ležely poměrně blízko sebe, nábytek se do jedné dodávky vešel. Druhé auto mohlo zůstat ve dvoře a jeho řidič pomoci ve skladu. Vedoucímu poslala rozpis ještě před odchodem.
Mirek ráno položil papír vedle klíčů. U třetí adresy byly čtyři stoly, u čtvrté dvě skříně. Namítl, že rezervy mezi zastávkami nepočítají s nošením. Dana ukázala na plošinový vozík. Na první dvě vykládky zákazníci přislíbili pomoc a předpokládala, že i v ostatních kancelářích někdo přiloží ruku. Nezavolala tam. Považovala Mirkovy námitky za obvyklou nechuť k novému rozpisu.
Prvních dvacet minut
První zákazník skutečně čekal se dvěma zaměstnanci. Druhý nechal Mirka stát před zamčeným dvorem, než našel člověka s klíčem. Když Dana po desáté otevřela sdílený přehled, řidič už měl dvacet minut zpoždění. Napsala mu, ať další zákaznici zavolá předem. Odpověděl až ze zastaveného auta, že právě s ní mluvil.
V půl dvanácté zavolal od třetí adresy. Ke kancelářím vedlo šest schodů a potom dlouhá chodba. Na plošinovém vozíku nábytek dovnitř nedostane. Zákaznice odmítala nechat stoly na chodníku a nikoho na pomoc neměla. Dana otevřela objednávku. Sama do ní minulý týden dopsala vynesení do kanceláře, aby zákaznice nákup potvrdila. V rozpisu dopravy zůstala jen adresa.
Rudla ve skladu
U skladu stála rudla s popruhem. Při ranním nakládání na ni nikdo nevzpomněl. Druhý řidič mezitím odjel služebním autem pro materiál a vrátit se měl až odpoledne. Dana rudlu naložila do svého kombíku a vyjela za Mirkem. Cestou mu chtěla vysvětlit, že telefonát ze zastávky už nemůže ztracený čas vrátit. Nakonec nezavolala.
Dorazila krátce po dvanácté. Mirek čekal u otevřené dodávky, na chodníku stála zabalená skříňka ke stolu. Připevnili ji na rudlu a společně dostali přes schody. Dana si sundala kabát a položila ho do svého auta. Chtěla pomoci jen se vstupem do budovy. Myslela si, že potom Mirek vykládku dokončí a ona se vrátí k telefonu.
Co nebylo v trase
Dlouhé desky stolů ale museli přenést ve dvou. Na schodech Dana nedokázala současně držet svůj konec a otevřít těžké dveře. Desku opřeli a zavolali zákaznici. Při druhé cestě už nechali dveře zajistit. Rudlu používali na skříňky, plošinový vozík na cestu chodbou. Po každém návratu k autu však zbýval další kus, který nešlo jen někam postavit a odjet.
Poslední podnož odložili v jednu dvacet. Dana měla zpocená záda a otlačené prsty. Mirek řekl, že si teď dá půlhodinu na jídlo. Chtěla navrhnout svačinu až po další zastávce. Pak se podívala na časy v telefonu. Pro oběd v tabulce neměla místo vůbec. Sedla si na sedadlo svého auta a teprve tam si všimla, že má hlad také.
„A kdo ti pomůže s těmi skříněmi?“ zeptala se.
„To jsem se ráno ptal taky.“
Dana zavolala čtvrtému zákazníkovi. Pomocníka neměl, s dovozem dovnitř ale podle objednávky počítal. Řekla, že přijedou dva. Po jídle následovala dodávku vlastním autem.
Poslední zákazník
U čtvrté adresy měli výtah, ale z parkoviště k němu vedla úzká cesta mezi zaparkovanými auty. Když dostali obě skříně do kanceláře, bylo za deset minut tři. Poslední zákazník čekal na druhém konci města. Navigace ukazovala pětatřicet minut jízdy a samotné vyložení dalších stolů Mirek odhadoval nejméně na půlhodinu. Převzetí přitom mělo skončit do tří.
Dana zákazníkovi zavolala z chodby a nabídla následující ráno. Muž odmítl. Na večer měl objednané lidi na sestavení nábytku a nechtěl je shánět znovu. Připomněl jí včerejší hovor: výslovně se ptal, zda bude všechno uvnitř, než ve tři odjede. Potvrdila mu to. Teď chtěl vědět, jestli už jsou alespoň poblíž.
Řekla mu, odkud volá. Chvíli mlčel a potom oznámil, že objednávku ruší. Dana se nadechla k nabídce dalšího termínu, ale tentokrát ji nevyslovila. Mirek zatím v dodávce znovu upevnil stoly, které povezou zpátky. Když přišla k autu, zeptal se jen, zda se vracejí do skladu. Přikývla a šla ke svému kombíku.
Úspora po návratu
Vedoucí se nejprve zeptal, proč se část nákladu vrátila. Dana mu řekla o zrušené objednávce. Vysvětlila také, že od poledne pomáhala nosit nábytek a ostatní zakázky nevyřizovala. Kdyby zůstala v kanceláři, Mirek by sám nezvládl ani předchozí dvě dodávky. Vedoucí si přitáhl ranní rozpis. Pod jejím návrhem měl vlastní souhlas.
„Mirek mě na to ráno upozornil,“ dodala Dana. „Řekla jsem mu, že má rezervu.“
Vedoucí chvíli hledal poslední objednávku v počítači, potom ji požádal, aby zákazníkovi poslala potvrzení zrušení. Mirek s druhým řidičem vykládali vrácené stoly. Dana je slyšela přes otevřené okno. Do zprávy začala psát, že se rozvoz z provozních důvodů nepodařilo dokončit. Větu smazala. Uvedla, že nedodrželi potvrzený čas, a zrušení objednávky zákazníkovi potvrdila.
