Článek
Jana a Michal koupili starší rodinný dům v obci nedaleko Olomouce před devíti lety. Stavba z konce sedmdesátých let nebyla v nejlepším stavu, ale manželům vyhovovala velikostí i polohou.
Na kompletní rekonstrukci neměli peníze, a tak postupovali po částech.
Nejdřív vyměnili střechu, potom kotel a před třemi lety přišla na řadu nová plastová okna. Posledním velkým krokem mělo být zateplení fasády.
„Dům byl v zimě strašně studený. Když foukalo, severní stěna byla na dotek skoro ledová,“ popisovala Jana.
Na jaře proto oslovili firmu, která jim navrhla zateplit celý dům. Zakázka včetně nové omítky vyšla přibližně na 460 tisíc korun.
Práce postupovaly bez větších problémů.
Až na jednu stěnu.
Sousedova garáž stála přímo u domu
Na severní straně domu stála sousedova stará garáž. Nebyla od jejich domu vzdálená několik metrů jako běžná samostatná stavba. Jedna její strana byla prakticky přisazená k jejich obvodové zdi.
Garáž tam navíc stála desítky let.
Její plochá střecha končila přímo u zdi Janina domu a hydroizolace byla vytažená několik centimetrů nahoru pod staré oplechování.
Právě tady se zateplení zkomplikovalo.
„Chlapi říkali, že aby to udělali úplně správně, potřebovali by se dostat na střechu garáže a rozebrat část oplechování,“ vzpomínala Jana.
Soused Milan ale nebyl z nápadu nadšený.
Garáž měl po otci, střecha byla stará a několikrát opravovaná asfaltovými pásy. Bál se, že mu ji řemeslníci poškodí a při prvním větším dešti začne zatékat.
„Řekl mi, že tam nikoho nepustí. Že střecha drží a nechce, aby mu po ní někdo chodil.“
Firma proto detail vyřešila tak, jak to v dané chvíli šlo.
Zateplení dotáhla co nejníže k okraji garáže. Úzký pás v místě napojení střechy ale zůstal bez nové izolace.
Manželé tomu nepřikládali velkou váhu.
První tečky se objevily v prosinci
V létě vypadal dům perfektně.
Nová světle šedá fasáda změnila jeho vzhled a první chladné týdny navíc ukázaly, že se uvnitř skutečně drží více tepla.
Problém přišel až v prosinci.
Jana při vysávání ložnice odsunula malou komodu a všimla si několika tmavých teček v rohu nad podlahou.
Postříkala je prostředkem proti plísni a místo otřela.
Za dva týdny byly zpátky.
Tentokrát už nevytvořily několik teček, ale přibližně půlmetrový tmavý pás.
„Nejdřív jsem si říkala, že jsem tam něco vylila nebo že se sráží voda za nábytkem,“ uvedla.
Komodu proto přestěhovali a začali pokoj více větrat.
Nepomohlo to.
„Málo větráte“
První telefonát směřoval firmě, která dům zateplovala.
Technik si stěnu prohlédl, změřil vlhkost v místnosti a upozornil manžele, že mají nová těsná okna. Podle něj mohla být příčina jednoduchá.
V domě se po výměně oken už vzduch neměnil tak jako dřív.
Doporučil pravidelně větrat a nepřirážet nábytek ke stěně.
Jana si proto koupila malý digitální vlhkoměr.
Každé ráno otevřela okno dokořán, větrala před spaním a několik týdnů nechávala dveře do ložnice přes den otevřené.
Vlhkost většinou drželi kolem 50 až 55 procent.
Plíseň přesto rostla dál.
„To už mě štvalo. Člověk dá skoro půl milionu za rekonstrukci a potom každý víkend stříká ložnici Savem.“
Michal nakonec koupil i odvlhčovač.
Ani ten problém nevyřešil.
Termokamera ukázala studený pruh
Na doporučení známého si v lednu pozvali nezávislého technika s termokamerou.
Venku bylo několik stupňů pod nulou, takže podmínky pro měření byly vhodné.
Výsledek byl vidět prakticky okamžitě.
Většina zateplené obvodové stěny měla zevnitř poměrně rovnoměrnou povrchovou teplotu. U podlahy ložnice se ale objevil dlouhý výrazně chladnější pás.
A jeho poloha přesně odpovídala výšce střechy sousedovy garáže.
„Technik šel ven, podíval se na garáž a hned se ptal, jak se tam při zateplování řešil ten detail,“ vzpomíná Michal.
Teprve tehdy si manželé spojili problém s rozhovorem, který proběhl při rekonstrukci několik měsíců předtím.
V místě, kde se fasáda potkávala se střechou garáže, nebyla tepelná izolace souvislá.
Zbytek stěny byl po zateplení výrazně teplejší, ale tento úzký pás zůstal studený.
Právě na jeho vnitřním povrchu se držela vlhkost.
Znovu museli za sousedem
Manželé se obrátili na původní firmu.
Ta byla ochotná místo opravit, upozornila však na stejný problém jako poprvé.
Bez přístupu ze sousedovy strany to pořádně nepůjde.
Bylo potřeba dostat se na střechu garáže, odstranit část oplechování a hydroizolace, doplnit izolaci až k místu napojení a následně detail znovu vodotěsně uzavřít.
Jana proto znovu zazvonila u Milana.
Jeho první reakce nebyla příliš vstřícná.
„Já vám říkal, že na střechu nikoho nechci. Když mi tam potom poteče, kdo to zaplatí?“
Tentokrát už ale manželé přišli s konkrétním návrhem.
Na práce si objednají nejen fasádníky, ale také pokrývače. Všechny náklady zaplatí sami a případné poškození střechy půjde na jejich účet.
Milan nakonec souhlasil pod podmínkou, že bude během oprav doma.
Oprava trvala jeden den
Když řemeslníci odkryli místo pod oplechováním, ukázalo se, že problém skutečně není velký rozsahem.
Šlo o relativně úzký pás.
Právě on ale přerušoval jinak souvislou tepelnou izolaci fasády.
Řemeslníci upravili napojení, doplnili izolaci a pokrývač následně obnovil hydroizolaci i oplechování střechy garáže.
Celá oprava zabrala jeden pracovní den.
Manželé za ni včetně klempířských a pokrývačských prací zaplatili necelých dvacet tisíc korun.
Milanova garáž zůstala bez poškození.
„Nakonec byl spokojený i soused, protože mu tam udělali nové oplechování, které už stejně nebylo v nejlepším stavu,“ říká Jana.
Další zimu už byla zeď čistá
Plíseň nezmizela ze dne na den.
Manželé nechali roh vyschnout, odstranili napadenou malbu a na jaře pokoj znovu vymalovali.
Rozhodující byla až další zima.
Jana několikrát kontrolovala místo, kde ještě rok předtím každý týden nacházela nové černé tečky.
Tentokrát zůstalo suché.
Ani termokamera už neukázala tak výrazně studený pás.
Manželé dodnes pravidelně větrají a sledují vlhkost v domě. Zároveň ale vědí, že samotným větráním by původní problém nevyřešili.
Nejvíc je zpětně mrzí jedna věc.
Když firma během zateplování upozornila, že se k části stěny kvůli sousedově garáži nedostane, všichni to považovali za malý detail.
„Kdybych věděla, co kvůli těm několika desítkám centimetrů budeme půl roku řešit, domluvila bych se se sousedem hned,“ uzavírá Jana.
Na celém domě přitom nebylo problematické několik desítek metrů nové fasády.
Stačil jediný nedokončený pás na místě, které nebylo ze zahrady téměř vidět.
