Článek
Majitel prodávaného pozemku ukázal Haně svázané rámy pod plachtou. Skleník rozebral jeho otec, když už nezvládal zahradu. Od té doby součásti nikdo nerozložil. Hana obešla hromadu, nadzvedla plachtu a vyfotila dveře i tabule opřené o kůlnu. V jejich komunitní zahradě za bytovkami dosud každý předpěstovával sazenice doma. Ona mívala v březnu obsazené oba parapety a těšila se, že příští jaro konečně uvolní kuchyňské okno. Fotografie poslala ostatním. Na společném chatu odsouhlasili čtyři tisíce dvě stě korun za půjčení dodávky a dopravu. Přesně tolik zbývalo v rezervě. Hana objednala auto na sobotu.
Náklad zaplnil celou dodávku
Pro skleník přijeli čtyři. Pavel přinesl pracovní rukavice navíc, Irena staré deky mezi skla. Nakládání trvalo déle, než Hana čekala: každý svazek museli rozdělit, aby ho unesli, a pod plachtou našli další příčky. Majitel jim pomohl až k poslední tabuli. Když odjížděli, mával od vyklizené kůlny. Na komunitní zahradě složili náklad vedle nízkého obdélníku z betonových dlaždic, který připravili v létě. Hana ještě zametla jeho okraje. V neděli měli přijít všichni, kteří se přihlásili na stavění. Do chatu napsala, aby si přinesli hrnky, že uvaří čaj. Připojila fotografii vyložených dílů a chvíli si prohlížela jejich reakce.
Dveře patřily jinam
V neděli nejprve rozložili delší rámy podél připraveného místa. Potom začali přikládat rohy. Dvě části k sobě seděly, další byly vyšší a měly otvory jinde. Pavel přinesl metr a postupně rozdělil materiál do dvou hromad. Dveře pasovaly jen k menší konstrukci, ke které však nenašli celou druhou stěnu. Hana zavolala majiteli. Ten prošel prázdnou kůlnu a pak si vzpomněl, že otec kdysi přivezl také díly od souseda. Myslel, že je použil na opravu vlastního skleníku. Nic dalšího neměl. Hana hovor ukončila. Ostatní zatím stáli nad dvěma neúplnými sestavami. Čaj v konvici už vystydl.
Další peníze neměli slíbené
Pavel navrhl poptat chybějící rámy. Irena chtěla vědět, zda podle inzerátu poznají správné díly. Hana položila na bednu sešit s výdaji. Na další odvoz už neměli. Napadlo ji nabídnout vlastní peníze, místo toho ale požádala ostatní, aby se ještě nerozcházeli. „Počkat do jara můžeme,“ řekl Pavel. „Ale kdo bude hledat a jezdit?“ Nikdo se nepřihlásil. Irena odmítla přidat další příspěvek, dokud nevědí, kolik by dokončení stálo. Ostatní přikývli. Hana se zeptala, zda tedy mají prodat použitelné části, i když dopravu celou nezískají zpět. Pavel chvíli obracel v ruce spojovací příčku, potom ji položil. „Za mě ano.“ Domluvili se, že stavbu ukončí. Hana zavřela krabičku s připravenými šrouby.
Zůstaly části na prodej
Hana nafotila obě hromady zvlášť. Do nabídky napsala, že jde o neúplné díly dvou skleníků, a přidala naměřené rozměry. Ozvali se dva lidé: jeden potřeboval dveře, druhý několik rámů a skla. Přijeli si je prohlédnout a dohromady zaplatili šestnáct set korun. Zbytek členové odvezli při předem domluvené cestě do sběrného dvora. Když Hana zapsala příjmy, zůstala mezi dopravou a prodejem ztráta dva tisíce šest set. Sešit nechala otevřený na stole v kůlně. Irena se zeptala, jestli mají zrušit poslední podzimní brigádu. Hana se podívala na mokré listí kolem záhonů. „Já přijdu,“ řekla. Irena si nechala u dveří hrábě.
Na základ už nic nepostavili
Další sobotu přišlo šest lidí, stejně jako na nepovedené sestavování. Hana přinesla čaj a tentokrát ho nalila hned. Pavel opravil uvolněnou laťku na kompostu, ostatní uklízeli záhony a vypouštěli sudy. U prázdného základu se Irena zastavila s pytlem listí. Zeptala se, jestli dlaždice rozeberou. Hana chvíli přeměřovala pohledem obdélník, na kterém měly stát jejich společné sazenice. „Dneska je necháme,“ odpověděla. S jarním předpěstováním si zase každý bude muset poradit doma. Když skončili, rozdělili si ještě mezi sebou úklid nářadí. Hana zůstala s Pavlem v kůlně. Podal jí smeták a přidržel dveře, aby mohla vymést hlínu zpod stolu.
