Článek
V železářství na kraji okresního města býval Jaroslav každou sobotu sám. Majitel mu platil tisíc korun za dopoledne a nechával ho používat svěrák za pultem. Jaroslav kdysi pracoval v zámečnické dílně a výměnu rukojeti nebo srovnání ohnutého držáku dosud považoval za příjemné zpestření prodeje. Drobnou práci účtoval podle domluvy, někdy si nevzal nic. Těšilo ho, když se lidé vraceli přímo za ním.
Tu sobotu skládal od osmi těžké krabice se spojovacím materiálem. Před půl dvanáctou už měl unavené prsty a při počítání mu podložky několikrát vypadly z ruky. Právě uklízel pult, když přišel muž s plátěnou taškou. Vytáhl starý zámek, oddělené víko a sáček se součástkami. Sundal ho z dveří chaty, protože se zasekával, ale po otevření si na složení netroufl. Dveře zatím zajistil visacím zámkem.
Dvacet minut mělo stačit
Jaroslav si přisunul lampu a díly vysypal na tác. Takové zámky znal. Muž, který se představil jako Havel, se zeptal, zda má počkat, nebo přijít příští týden. Na chatu jel autobusem ve čtvrt na jednu a od zastávky ho čekala ještě cesta lesem. Jaroslav slíbil hotovou opravu před polednem. Havel tedy odešel koupit chleba. Šrouby nechal v tašce, aby se neztratily.
Jenže přišla zákaznice pro žárovku a za ní chlapec s fotografií vrutu v telefonu. Jaroslav zámek odsunul, hledal správnou velikost a loktem zachytil tác. Díly se rozsypaly po gumové podložce. Jeden cinkl o dlažbu. Hledal ho pod regálem i v záhybu kalhot, ale nenašel. Když se Havel vrátil, klečel ještě za pultem. Narovnal se a řekl, že potřebuje dalších deset minut.
Autobus nečekal
Havel položil chleba na židli a sledoval hodiny. Jaroslav otevřel zásuvku se zbytky, které schovával na podobné opravy. Správný díl tam neměl, ale stále nacházel něco, co se mu podobalo. Muž navrhl, že si zámek vezme a zkusí to jindy. Jaroslav zavrtěl hlavou. Nechtěl mu vrátit věc v horším stavu, než ji přijal, a pořád doufal, že ztracený kousek zahlédne někde u bot.
V poledne zamkl vchod pro další zákazníky. Havel ho upozornil, že v pět minut po dvanácté musí vyrazit na zastávku. Jaroslav slíbil, že do té doby bude hotov. Když si muž oblékal bundu, ujistil ho, že už jen nasadí víko. Havel zůstal u pultu. Teprve v deset minut po dvanácté Jaroslav odložil šroubovák. Přiznal, že součástku ztratil a bez náhrady zámek nesloží. Na autobus už nebylo možné dojít včas.
Další spoj jel až vpodvečer a končil ve vesnici o několik kilometrů dál. Havel řekl, že pojede domů. Přes týden se na chatu nedostane, dveře budou muset zůstat jen na visacím zámku. Jaroslav mu chtěl nabídnout opravu zdarma, ale zarazil se. Rozebraný zámek pořád ležel na pultě. Muž před ním nepotřeboval slevu z práce, kterou nedostal.
Telefon do bývalé dílny
Jaroslav zavolal Věře, se kterou kdysi pracoval. Měla malou opravnu v přístavku za domem a v sobotu tam často bývala. Popsal jí zámek i ztracenou součástku. Slíbila, že se podívá, ale cenu a možnost opravy řekne až na místě. Jaroslav posbíral díly do krabičky. Havlovi nabídl odvoz k Věře a potom až na chatu. Muž souhlasil, aniž sundal bundu.
U Věry čekali přes hodinu. Musela dokončit práci pro člověka, který si ji objednal předem. Jaroslav seděl vedle Havla na lavici. Tentokrát mu už nesliboval, že budou za chvíli odjíždět. Když Věra přinesla složený zámek, nechala Havla vyzkoušet klíč. Pak požádala o osm set korun. Jaroslav zaplatil, než zákazník sáhl do kapsy. Věře také rovnou řekl, že za chybějící díl může on.
Tisíc korun za dopoledne
Na chatu dorazili po třetí hodině. Jaroslav pomohl zámek vrátit na dveře a počkal, až Havel několikrát otevře a zavře. Muž odložil visací zámek na stůl a vyndal z tašky zmáčknutý chleba. Chtěl tu obědvat už před dvěma hodinami. Poděkoval za odvoz, ale na nabídku, že mu Jaroslav příště něco opraví, neodpověděl. Jaroslav se s tou větou cítil ještě hůř než před zaplacením účtu.
Po opravě a benzinu mu ze sobotního tisíce nezbylo téměř nic. Další týden přesto odemkl v osm jako obvykle. Dopoledne přišla žena s rozbitým zavíráním zahradní branky. Jaroslav si je prohlédl, ale opravu nepřijal. Napsal jí kontakt na Věřinu opravnu, aby si domluvila termín. Žena odešla bez nákupu. Chvíli ho mrzelo, že jí nedokázal pomoci. Potom odsunul malý svěrák stranou a uvolnil na pultu místo zákazníkovi se seznamem šroubů.
