Článek
O víkendu jsme navštívili dětské představení Karol a Kvído: Pirátský poklad. Hlavní protagonistkou je Karolina Neuvirthová alias Karol (mimochodem sestra hokejisty Radko Gudase). Jak název napovídá, doprovází ji Kvído – původně kreslený kluk, který v představení ožívá prostřednictvím Marka Hofmana. Díky jeho výšce nabírá až lehce nadživotní velikost. Tentokrát se k nim připojily také Lůca a Naty. Kdo má malé dítě, pravděpodobně ví, o čem mluvím.
Na představení jsme se těšili všichni – já, tatínek i náš čtyřletý syn. Karolininy písničky máme rádi, protože jsou často poučné a jejich melodie nejsou příliš infantilní.
První, co mě lehce zarazilo, byly letáčky připravené na sedadlech. Šlo o reklamu na dětské vitamíny, samozřejmě doplněnou několika dětskými hádankami. Ale co, řekla jsem si, nějaké sponzory mít musejí – a vitamíny jsou určitě lepší než sladkosti.
Lístky jsem kupovala dlouho dopředu, protože představení bývají rychle vyprodaná. Nepamatovala jsem si tedy už přesně, o čem vystoupení je. Kdybych si to připomněla, možná by mi došlo, že onen „mimozemský kamarád“, kterému budou Karol a Kvído pomáhat hledat jeho ztracený poklad, bude právě ta zelená příšerka, která na nás koukala ze zmiňovaného letáčku. A o pár okamžiků později na nás koukala i z pódia a po představení na nás čekala i ve foajé divadle. Chtěla totiž každému dítěti dopřát kousek ze svého znovu nalezeného pokladu. Tím byl sáček s jedním želatinovým bonbónem, jistě plným vitamínů.
Samotné vystoupení, které tedy netrvalo ani hodinu, bylo pěkně připravené. Mělo smysluplný děj, na pódiu se pořád něco dělo, měnily se rekvizity a písničky plynule navazovaly na krátké dialogy. Náš syn si ho užil a moc se mu líbilo. Bohužel ozvučení nebylo nejlepší – v zadních řadách, kde jsme seděli, jsme zpočátku špatně rozuměli textu, a ke konci se občas objevila nepříjemná ozvěna mikrofonu.
Naši náladu nespravil ani stánek s reklamními předměty. Horko těžko jsme se rozhodli pro omalovánky za 200 Kč (obvykle kupujeme drobnost, jako magnetku nebo placku – ale nic takového jsme tu nenašli). A zklamalo nás také to, že oblíbená písnička, která byla dokonce zmiňovaná v popisu představení, nakonec nezazněla.
Z divadla jsme tedy odcházeli s rozporuplnými dojmy. Karolina odvádí skvělou práci a její energie je nakažlivá, ale celek bohužel působí spíš jako marketingový tah než jako upřímně dělaná dětská show. Svým pojetím to místy připomínalo předváděcí akci hrnců pro důchodce – jen v dětském provedení.
