Článek
V dubnu jsem tu psala, že před novelou stavebního zákona varují prakticky všichni odborníci – inženýři, ombudsman, obce, akademici, občanské spolky. Ministryně Mrázová odmítla zveřejnit připomínky, předkladatelé v parlamentu se tvářili, jako by zákon psal někdo jiný. Položila jsem tehdy otázku: Kdo ten zákon vlastně napsal? Dnes přidávám druhou: Komu přesně se bude hodit?
V trustu chybí ten nejzajímavější holding
Andrej Babiš vložil v prosinci do svěřenského fondu RSVP Trust Agrofert. Svůj střet zájmů tím nevyřešil, ale to je teď vedlejší. Co tam nedal, je totiž ještě zajímavější. Holding Hartenberg, ve kterém drží přes firmu SynBiol podíl 87,75 procenta, zůstal v jeho přímém vlastnictví. Jde o byznys s tržbami přes 10 miliard korun a portfoliem v hodnotě 560 milionů eur, který kromě zdravotnictví investuje hlavně do sektoru rezidenčního developmentu. Tedy do oboru, jehož výnosnost přímo závisí na stavebních povoleních.
Transparency International ČR opakovaně vyzvala – v prosinci, lednu i únoru – aby premiér celou skupinu SynBiol a Hartenberg do trustu dodatečně zahrnul. Neudělal to. Server Politico to označil za „zásadní mezeru“. A je tu ještě jedna věc: § 3 zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů ukládá veřejnému funkcionáři povinnost zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon funkce. Premiér nyní prosazuje novelu stavebního zákona, na které jeho holding měřitelně vydělá. Učebnicový příklad střetu (dalšího) zájmů.
A ještě jeden zajímavý detail. Menšinovým společníkem Hartenbergu je Libor Němeček, který současně zastává funkci ředitele akvizic v Agrofertu. Tedy ve firmě, kterou Babiš formálně do trustu vložil. Hartenberg a Agrofert nejsou dva paralelní světy, jak se na první pohled zdá – personálně se prolínají přímo na vedoucích pozicích.
Postav a prodej. A k tomu zákon na míru
Spoluzakladatel, menšinový investor a „provozní vedoucí“ Hartenbergu Jozef Janov shrnul strategii holdingu v rozhovoru pro CzechCrunch stručně – pronájem nás nezajímá, stavíme proto, abychom prodali. Čím rychleji přijde povolení, tím dřív se vydělají peníze. Z pohledu byznysu logické. Hartenberg má jednoznačný zájem na tom, aby novela prošla.
Když aktuální portfolio Hartenbergu v Česku srovnám s parametry novely, vychází tohle: Hlavním projektem jsou Dvory Vysočany v Praze 9 – společný podnik s developerem Corwin, plocha 65 000 metrů čtverečních, plánovaných 1 000 až 1 200 bytů. K tomu Yuzu Karlín v Praze 8 s 350 byty, Rezidence Silurská na Barrandově s 238 byty, projekt v Kladně s 320 byty, Ikonix Malešice s 80 byty a rekreační apartmány Hamry na Šumavě s 210 ubytovacími jednotkami.
A teď přichází kouzlo. Tisk 67 zavádí novou kategorii tzv. vyhrazených staveb. Patří sem bytové projekty s plochou nad 10 000 metrů čtverečních a více než 100 byty. Tyto stavby se přesouvají pod nový centralizovaný Úřad rozvoje území ČR, procházejí zrychleným řízením a proti rozhodnutí není přípustný rozklad. Soused, do jeho práv stavba zasahuje může jít akorát k soudu. A to je drahé a dlouhé. A jako třešnička na dortu § 5 odst. 8 návrhu prohlašuje výstavbu vyhrazených staveb za veřejný zájem. Pojem, který v právním řádu tradičně sloužil k povolování dálnic, nemocnic a škol, mají teď dostat převážně investiční byty, jejichž metr stojí 130 až 150 tisíc korun.
Teď k tomu připočtěme:
- fikci souhlasu dotčených orgánů (nestihne-li hygiena nebo hasiči ve lhůtě říct ne, automaticky to znamená ano),
- zrušení ochranných pásem památkových zón
- a obrácené důkazní břemeno (soused musí prokázat, že mu projekt škodí, ne stavebník, že neškodí).
Máme před sebou zákon, který se pro Hartenbergovo portfolio nedá upéct šikovněji.
Pro úplnost: sněmovní tisk 67 přišel do parlamentu jako poslanecká iniciativa, ne jako vládní návrh. Důsledek je procesní – neprošel meziresortním připomínkovým řízením a neproběhla analýza regulatorních dopadů (RIA). Přitom mění 42 zákonů. V dubnu k němu navíc přibyl komplexní pozměňovací návrh o 1 083 stranách.
Lipno, druhé bydlení a fikce souhlasu
A pak je tu Lipensko. Hartenberg tam má s developerem JRD dva projekty rekreačních apartmánů určených k prodeji – Hamry a Horní Planou. Dohromady přes 200 jednotek na hraně chráněné krajinné oblasti Šumava.
Hydrobiolog Petr Znachor z Akademie věd varoval, že Lipno mělo letos v zimě stejnou koncentraci sinic jako běžný rybník v létě. Spolek Lipensko pro život počítá, že v různé fázi přípravy je v oblasti více než desítka projektů, které by zabraly přes 200 hektarů lesů a luk a přivedly k přehradě až 4 500 nových - převážně rekreační - lůžek. Čistírny odpadních vod z devadesátých let stačí už dnes jen taktak. Spíš nestačí.
Novela stavebního zákona tyhle projekty ještě zrychlí. Bude méně času na posouzení vlivu na vodní nádrž, méně prostoru pro odvolání obcí, méně příležitostí říct: počkejte, tady to nejde. Pro Hartenberg měřitelná výhoda. Pro Lipno a místní v okolí problém, který tu zůstane dlouho po tom, co premiér ve funkci skončí.
Mlčet nelze
Veřejný zájem místních, nájemníků a sousedů je dostupné bydlení a férová pravidla. Není jím zákonem garantovaný zisk holdingu, který si premiér nechal stranou od svěřenského fondu. Než budeme znovu poslouchat, že novela „konečně rozhýbe výstavbu“, měli bychom se ptát na konkrétní paragrafy, konkrétní projekty a konkrétního majitele jednoho holdingu, který teď náhodou sídlí v Kramářově vile.
Až bude tisk 67 ve druhém čtení, obrátím se na premiéra s interpelací. Chci od něj odpověď na dvě věci. Proč Hartenberg, jehož projekty splňují definici vyhrazené stavby podle zákona z dílny jeho hnutí, zůstává mimo svěřenský fond. A jak hodlá zajistit, aby jeho jednání v této věci odpovídalo zákonu o střetu zájmů. Zelení se postaví za každého nájemníka. Postavit se musíme i za každého z místích, kterému bagr přijíždí pod okna ve jménu „veřejného zájmu“, jehož skutečným adresátem je premiér sám.
