Článek
Tento týden Evropská komise oznámila to, co říkáme sedm let: premiér Andrej Babiš se nachází v „potenciálním střetu zájmů“ (právní termín). Jeho svěřenský fond RSVP Trust tuto situaci navzdory Babišovým slibům „dostatečně neřeší“. Mluvčí Komise Louise Bogey to řekla jednoznačně: nově zřízený fond nelze považovat za „slepý fond“. Andrej Babiš má nadále „osobní zájem z hospodářských a rodinných důvodů“.
Komise proto pozastavila proplacení části dotací firmám holdingu Agrofert — z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; dotčené jsou také některé výdaje z kohezní politiky. Částka 3,18 milionu eur, tedy necelých 77 milionů korun, byla nyní pozastavena. Komise zároveň českým úřadům stanovila jako rozhodné datum 9. prosinec 2025, kdy byl Andrej Babiš znovu jmenován premiérem. Českým úřadům dala Komise jasně najevo, že problém trvá, dokud nepřijmou nápravná opatření.
Premiérova reakce? „Nezajímá mě to a ani to neřeším. Agrofert nevlastním, nikdy už vlastnit nebudu a nemám z něho ani žádný prospěch.“
Jenže právě to je jádro problému. O střetu zájmů nerozhoduje nějaké prohlášení politika, ale skutečný vztah mezi jeho veřejnou mocí a soukromým ekonomickým zájmem. A Evropská komise potvrzuje, že tenhle konflikt Babišův nový fond neřeší.
Nejvyšší správní soud už výslovně odmítl argument, že by bylo nutné prokázat konkrétní Babišův zásah do konkrétního rozhodnutí. Pro střet zájmů je podstatná reálná možnost vykonávat rozhodující vliv. Není nutné dokazovat, že byl tento vliv v jednotlivém případě skutečně použit.
Brusel zastavil proplácení, Praha platí dál.
Česko dotace firmám Agrofertu vyplácí ze státního rozpočtu předem. Teprve potom žádá Evropskou komisi o jejich proplacení. Pokud Brusel výdaj kvůli střetu zájmů proplatit odmítne - jako to právě teď udělal - zůstane díra v rozpočtu na nás všech. Analytik Martin Vokálek to shrnul přesně: vláda začala Agrofertu dotace vyplácet, aniž si ověřila, že je Unie skutečně proplatí, „to rozhodně není péče řádného hospodáře.“
Státní zemědělský intervenční fond ani po aktuálním rozhodnutí Komise nezastavil administraci žádostí Agrofertu a podporu dál vyplácí. Tvrdí, že bez dalšího právního podkladu nemůže platby svévolně zastavit. Evropská komise ale jasně říká, že Babišův střet zájmů vyřešen není.
Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou tvrdí, že premiér splnil všechny požadavky českého zákona. Jenže Brusel nezajímá osekaný český zákon. Na evropské dotace platí evropské právo. A z hlediska evropského práva je teď naprosto jasné, že střet zájmů trvá.
Jak velký účet nakonec českému rozpočtu zůstane, zatím nelze spolehlivě vyčíslit. Agrofert čerpá na zemědělských podporách částky v řádu miliard korun ročně, Komise však nyní nezastavila automatické přímé platby. Zaměřila se především na projektovou podporu a další výdaje, u nichž může stát ovlivňovat výběr ve prospěch Agrofertu na úkor ostatních příjemců.
Z minulosti zůstává dluh - pardon - nevyřešený spor o miliardy korun dotací vyplacených Agrofertu v letech v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš poprvé premiérem ve střetu zájmů. Ve veřejné debatě se částka odhaduje na více než sedm miliard korun. Státní zemědělský intervenční fond je měl vymáhat zpět. Místo toho v dubnu 2026 rozhodl, že u takzvaných nárokových podpor vymáhání nezahájí. Samostatně ukončil osm projektových dotací z Programu rozvoje venkova za přibližně 68 milionů korun.
Hartenberg: impérium, na které se fond nevztahuje
Tady příběh teprve začíná. Zatímco se veřejnost soustředí na Agrofert a svěřenský fond, premiér buduje druhé podnikatelské impérium, na které se zatím žádné evropské opatření nevztahuje. Jmenuje se Hartenberg Holding a Babiš ho ovládá přímo. Prostřednictvím firmy SynBiol drží 87,75 procenta. Zbývající podíly patří Jozefu Janovovi a Liboru Němečkovi, který zase vede akvizice Agrofertu. Personální propojení obou holdingů lze jen těžko nazvat náhodou.
Hartenbergu loni stouply tržby na 22,7 miliardy korun - o třináct procent. EBITDA dosáhla 3,1 miliardy. Řídící partner Janov mluví o „rekordním roce“. Holding expanduje zejména do reprodukční medicíny: pod značkou FutureLife provozuje přes šedesát klinik v patnácti evropských zemích. Loni přikoupil tureckou Bahçeci Group, rumunskou Clinica Autentica a britskou Herts & Essex Fertility Centre. Tři akvizice za rok, každá v jiné zemi.
A kde bere peníze na provoz českých zdravotnických zařízení? Ze systému veřejného zdravotního pojištění. Pravidla hry ve zdravotnictví nastavuje ministerstvo - a premiér z nich profituje. Premiér vlastní zdravotnický byznys, zatímco vláda, které předsedá, spoluurčuje pravidla veřejného zdravotního pojištění a výši úhrad, z nichž tento byznys čerpá.
Vy platíte pojistné, ministr rozhodne, kolik za výkon dostane klinika, a majitel kliniky sedí ve Strakově akademii. Stát jako firma!
Dva metry, jeden premiér
Máme tedy premiéra, který říká, že s Agrofertem nemá nic společného, a Evropská komise opakovaně potvrzuje a dokládá opak: jeho fond není slepý a trvá v něm Babišův osobní hospodářský a rodinný zájem.
Takže máme premiéra, jehož firmy dál pobírají dotace, i když jejich proplácení z Bruselu je pozastavené. Ministerstvo zemědělství je dál vyplácí ze státního rozpočtu. A máme premiéra, který zároveň přímo vlastní miliardový holding, který čerpá z veřejného zdravotního pojištění, o kterém rozhoduje Babišův ministr.
U Agrofertu aspoň existuje fond, i když je to jen maskovací manévr (podle Evropské komise není slepým fondem a střet zájmů neřeší). U Hartenbergu neexistuje ani to. I nedotažený český zákon o střetu zájmů zakazuje státním a veřejným institucím uzavírat smlouvy s firmami premiéra. A přesto se to děje.
Pražské služby v lednu 2026 uzavřely smlouvu s dceřinou firmou Agrofertu Farmtec za necelých 200 tisíc korun - a musely ji zrušit, když na to upozornila média. Silničáři z Vysočiny ve stejnou dobu uzavřeli smlouvy na zdravotní prohlídky s Domem zdraví, dceřinou firmou Hartenbergu, za více než 116 tisíc korun. Ty platí dodnes. Kraj se hájí tím, že šlo o dodatky rámcové smlouvy z roku 2022. Možná formálně. Věcně ty peníze plynou na účet firmy premiéra ve funkci.
Maďarský scénář pro Česko
Podívejte se za hranice. Viktor Orbán roky ignoroval bruselské audity a budoval systém přerozdělování veřejných peněz blízkým firmám. Výsledek? Evropská komise mu zmrazila stovky miliard korun z evropských fondů. Maďarsko přišlo o peníze na silnice, školy, nemocnice - ne Orbánovy firmy, ale Maďarky a Maďaři, kteří s Orbánovými oligarchy nikdy u stolu nehodovali.
Byl to důsledek dlouhodobého prolínání politické moci, veřejných peněz a spřízněného byznysu. Pozastavení plateb Agrofertu není plošným zastavením fondů České republice a právně jde o jiný mechanismus než v Maďarsku. Pokud ale české úřady na nález Komise řádně nezareagují, finanční korekce mohou pokračovat. Evropská unie nebude přehlížet, že náš stát, kterému vládne premiér ve střetu zájmů, nedokáže chránit peníze evropských daňových poplatníků.
Česko je na orbánovské cestě. Poslanci ze skupiny Zelených/EFA Daniel Freund a Markéta Gregorová argumentují, že měl být Andrej Babiš vyloučen z jednání o víceletém rozpočtu EU, které právě probíhá. Pokud vláda nepředloží funkční zákon, který umožní nestrannost úředníků (zatím vláda protlačila parlamentem pravý opak), pokud nepřestane vyplácet dotace firmám v premiérově střetu zájmů, Komise může přistoupit k plošnému pozastavení fondů. Ne Agrofertu. Ne Hartenbergu. Českým obcím, které opravují školy z takzvaných kohezních peněz. Zemědělcům, kteří nemají s holdingem nic společného. Malým podnikatelům, pro které je evropský grant jedinou šancí, jak investovat. Ti všichni mohou doplatit na to, že premiér „Agrofert nevlastní“.
Premiér podniká, jeho vláda nastavuje pravidla a my všichni neseme finanční riziko. Střet zájmů není abstraktní právní pojem, ale účet, který bude muset nakonec někdo zaplatit. Zelení takový systém odmítají. Tuhle fakturu nepodepisujeme - a budeme hlasitě říkat, kdo ji vystavil a za koho ji platíme.
