Článek
Tři kilometry od centra Ostravy leží více než sto hektarů velký odval hlušiny z okolních černouhelných dolů a koksoven. Heřmanická halda je místy kolem třiceti metrů vysoká a uvnitř dosahuje teplot až kolem šesti set stupňů Celsia.
Hoří už od devadesátých let.
V jejím sousedství stojí stovky obytných domů, školy, mateřské školky a podniky se stovkami zaměstnanců. A jen pár set metrů od hořícího jádra haldy leží skládka tisíců tun dehtových kalů a vysoce toxických chemických odpadů společnosti OKK Koksovny.
Šíření požáru směrem ke skládce má zabránit takzvaná oddělovací stěna - hluboká rokle vyplněná údajně nehořlavým materiálem. A právě kolem ní se dnes točí jedna z nejpodivnějších ekologických kauz posledních let.
Původně měla vzniknout jako nezavezená proluka mezi hořící částí odvalu a skládkou. Státní podnik DIAMO, který má na starosti následky těžby a staré ekologické zátěže, později změnil způsob provedení a prostor se začal vyplňovat materiálem. Práce prováděla na zakázku ostravská firma Ridera Bohemia.
A právě o tom, co se do stěny ve skutečnosti navezlo, zda to odpovídalo zákonu i zadání a zda bariéra oprabdu plní svou bezpečnostní funkci, se vede spor dodnes.
Čtyři roky šetření. Pak zasáhlo ministerstvo.
V roce 2022 provedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve státním podniku DIAMO dvě kontroly. Jejich závěry byly natolik vážné, že následovaly personální změny ve vedení ostravského odštěpného závodu ODRA. DIAMO dnes samo připouští, že při kontrole materiálu naváženého do oddělovací stěny jeho zaměstnanci selhali.
Kontrola ministerstva průmyslu odhalila v oddělovací stěně nezpracovaný stavební odpad - materiál, který tam neměl co dělat.
V září 2023 se případem začala zabývat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle jejích závěrů firma Ridera Bohemia navezla v letech 2014 až 2022 do oddělovací stěny více než 568 tisíc tun materiálu. Podle inspekce šlo o stavební a demoliční odpad. Firmě hrozila pokuta až 25 milionů korun - zákonný strop za nelegální nakládání s odpady. Řešilo se také, zda má být rizikový materiál odstraněn.
ČIŽP v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím uvedla, že často zmiňovaná pokuta DIAMO ve výši 1,2 milionu korun se vůbec netýkala této oddělovací stěny, ale jiného nakládání s odpady na haldě. Za samotných 568 tisíc tun ve stěně tedy DIAMO pokutu nedostalo.
Ridera tvrdila, že žádný nelegální odpad na haldu nenavezla, že použila vyhovující výrobky a že má pro svůj závěr čtrnáct znaleckých posudků a odborných stanovisek. Jiné znalecké posudky to ale vyvracely. Právě proto chtěla ČIŽP provést nové vrty, odběry vzorků a laboratorní analýzy.
A pak přišel zásah shora.
Na žádost společnosti Ridera Bohemia v dubnu 2026 ministerstvo životního prostředí případ inspekci odebralo a 1. července řízení zastavilo s odůvodněním, že není dost použitelných důkazů, aby se prokázala odpovědnost Ridery. Pokuta nula.
Podstatné je, že ministerstvo jednalo na žádost samotné společnosti Ridera Bohemia, tedy firmy, jejíž odpovědnost se v řízení prověřovala. MŽP svůj postup dnes hájí tím, že ČIŽP vedla řízení procesně chybně a ve spise nebylo dost zákonně použitelných důkazů k prokázání odpovědnosti firmy.
To je jedna rovina případu.
Druhá je ale podstatnější pro bezpečnost lidí a životního prostředí: co se ve stěně skutečně nachází a zda funguje.
A ani ministerstvo tuto otázku nepovažovalo za uzavřenou a doporučilo ČIŽP dál prověřovat, zda v Heřmanicích nehrozí ekologická újma.
Jinými slovy: MŽP tvrdí, že nemá dost podkladů pro potrestání Ridery, ale současně připouští, že je třeba dál zkoumat možné závažné ekologické riziko.
Logicky by tedy mělo následovat dokončení odborného zkoumání.
Stal se opak.
Nový šéf inspekce: kandidát a sponzor Motoristů
Aby bylo jasno, kdo rozhodoval. Ministr životního prostředí Igor Červený je z Motoristů. V červnu 2026 jmenoval novým ředitelem České inspekce životního prostředí Pavla Straku - podnikatele v realitách, který za Motoristy kandidoval ve sněmovních volbách a byl jejich sponzorem. Jeho jméno bylo v odborných kruzích před jeho jmenováním neznámé a z jeho zveřejněné profesní historie nevyplývá předchozí zkušenost s ochranou životního prostředí ani s řízením jakékoli kontrolní instituce.
ČIŽP měla v době jmenování Pavla Straky nasmlouvané odborné práce s Technickým ústavem požární ochrany, ČVUT a VŠB-TUO. Měly zahrnovat vrty, odběry vzorků a analýzy, které mohly pomoci rozhodnout mezi protichůdnými odbornými závěry.
Pavel Straka ale 21. července, tedy až po zastavení správního řízení MŽP, smlouvy vypověděl. Další zkoumání označil za nadbytečné a argumentoval mimo jiné právě tím, že řízení o odstranění odpadu už neběží. Současně tvrdil, že ČIŽP má dostatek podkladů pro závěr, že stěna svou funkci plní.
To je podle mě jeden z nejpodivnějších okamžiků celé kauzy.
Ministerstvo řízení zastaví mimo jiné proto, že důkazy nepovažuje za dostatečné. Nové vedení inspekce pak zastaví odborné práce, které mohly přinést další nezávislá data. Přitom samo ministerstvo současně říká, že je třeba dál prověřovat možnou ekologickou újmu.
Jak ji má inspekce spolehlivě prověřit, když právě zrušila práce, které měly zjistit skutečný stav?
„Nadbytečné“ posudky jsou najednou zase potřeba.
O několik týdnů později zasahuje ministr průmyslu Karel Havlíček.
Vláda rozhodla, že odborné prověřování se přece jen dokončí. Zda za tím byla náhlá starost o bezpečnost Ostravanů, tlak médií a veřejnosti, nebo prostě obava z rostoucího politického problému, můžeme jen spekulovat. Jisté je, že k obratu došlo až po medializaci kauzy.
DIAMO má ve spolupráci s ČIŽP a odbornými institucemi zajistit testy, které mají určit, zda oddělovací stěna svou bezpečnostní funkci skutečně plní.
Takže ještě jednou: ČIŽP měla rozběhnuté odborné práce, včetně odběrů vzorků. Nový ředitel je zastavil jako nadbytečné. A několik týdnů nato vláda rozhodla, že se musejí dokončit. To není normální fungování státu. To je institucionální chaos.
Státní podnik DIAMO jako “pozorovatel”?
DIAMO je správcem lokality. Zadávalo budování oddělovací stěny, kontrolovalo práce a přebíralo materiál, který se do ní roky navážel.
Pokud při tom došlo k porušení zákona nebo podmínek zakázky, nestačí se ptát, co udělal dodavatel.
Musíme vědět, kdo a za jakých podmínek práce objednal, kdo kontroloval jejich provedení, kdo jednotlivé etapy přebíral a také, jak se mohl problém roky prohlubovat pod dohledem státního podniku?
Právě DIAMO má nyní organizovat dokončení odborného posouzení, které má pomoci rozhodnout, zda je stěna bezpečná.
Státní podnik je zároveň dlouholetým zadavatelem a správcem projektu a teď má organizovat posouzení jeho výsledku. Kdo bude garantovat nezávislosti tohoto posouzení?
Co když bariéra nefunguje?
Kritici včetně místních aktivistů upozorňují, že stěna podle jejich výkladu končí zhruba deset metrů nad hladinou podzemní vody a pod ní zůstává vrstva původní hlušiny, kterou by se mohla termická aktivita šířit směrem ke skládce. DIAMO tento výklad odmítá a tvrdí, že stěna svou preventivní funkci plní.
Právě proto potřebujeme nezávislé měření.
Úkolem státu není vybrat si stranu. Úkolem státu je zjistit, jaký je skutečný stav a zda jsou lidé a životní prostředí v bezpečí.
Případ už řeší i policie.
Ostravská radní a poslankyně Andrea Hoffmannová kvůli postupu ministerstva podala trestní oznámení. To samozřejmě neznamená, že byl spáchán trestný čin. Znamená to ale, že okolnosti postupu státu jsou natolik vážné, že mají být prověřeny.
Další otázky přinesly dokumenty získané Deníkem N, podle nichž se některá veřejná vysvětlení ministra Červeného rozcházejí s chronologií a obsahem úředních dokumentů.
A vicepremiér Havlíček nakonec zasáhl a prosadil dokončení posudků, které nové vedení ČIŽP předtím zastavilo.
Tohle není lokální spor několika aktivistů a firem. To je problém fungování státu.
Motoristé a životní prostředí: destrukce jako systém
Nejnovější vývoj v kauze Heřmanické haldy není ojedinělý. Je to součást vzorce, který se na ministerstvu životního prostředí opakuje od nástupu Motoristů.
Oslabili odborné a kontrolní schopnosti úřadu. Ze 714 pracovních míst na ministerstvu jich zůstalo 670. Samostatná sekce ochrany klimatu zanikla sloučením. Modernizační fond a Sociální klimatický fond přišly o většinu pracovníků - z patnácti jich zbyli čtyři. Ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch byl prakticky bez odůvodnění odvolán. Vládní zmocněnec Filip Turek útočí na ekologické organizace a hrozí zastavením veřejné podpory. Předseda Motoristů Petr Macinka označil Hnutí DUHA „bez nadsázky za teroristickou organizaci“.
Spalovny nebezpečného odpadu dostávají podle novely stavebního zákona status “vyhrazených staveb”: jednodušší povolování s menší kontrolou obcí.
Na ministerstvu podle zaměstnanců panuje chaos. Podepsané připomínky ve spisové službě bývají nahrazovány nepodepsanými dokumenty, úředníci často ani nevědí, pro koho vypracovávají podklady.
A pak přijde Heřmanická halda. MŽP převezme případ na žádost prověřované firmy. Řízení zastaví. Pak nový ředitel ČIŽP jmenovaný Motoristy zastaví odborné analýzy.
A až po veřejném skandálu vláda rozhodne, že se musí znovu dokončit.
To není jedna podivná kauza. Je to otázka, zda stát ještě dokáže sám sebe účinně řídit a kontrolovat.
Heřmanická halda je test.
Heřmanická halda je test toho, jestli stát dokáže chránit zdraví lidí a veřejný zájem v kauze, kde se střetávají velké ekonomické zájmy, soukromé firmy, státní podnik a instituce, které si navzájem přehazují odpovědnost. Zatím v tom testu propadáme.
Tři kilometry od centra třetího největšího města v zemi si rodiče rozmýšlejí, jestli otevřou dětem okno. Nevím, zda hlavní odpovědnost leží na dodavateli, státním podniku, konkrétních manažerech nebo se rozdělí mezi více aktérů.
Právě proto ale máme Českou inspekci životního prostředí. Aby zjistila skutkový stav nezávisle na zájmech jednotlivých stran.
Budu se proto ve Sněmovně ptát ministra Červeného, na základě jakých dokumentů ministerstvo řízení zastavilo, proč nový šéf inspekce následně zrušil rozběhnuté odborné práce, přestože otázka ekologické újmy zůstávala otevřená. Budu požadovat, aby nezávislé posudky na funkčnost oddělovací stěny byly dokončeny, protože bezpečnost lidí v Ostravě nemůže záviset jen na posudcích předkládaných účastníky sporu.
Stát musí mít vlastní nezávislá data – právě ta měly přinést odběry, vrty a odborné analýzy, které nové vedení ČIŽP zastavilo. Musíme konečně vědět, co ve stěně je, zda brání šíření termické aktivity a zda nehrozí ekologická újma nebo ohrožení zdraví lidí.
A pokud někdo porušil zákon nebo způsobil škodu, musí za ni nést odpovědnost.
Zelení budou trvat na tom, aby odpovědnost za ekologické škody nesl ten, kdo je způsobil. Ne lidé, kteří vedle haldy žijí a dýchají. Ne daňoví poplatníci.
