Článek
Pavel Tykač oznámil minulý týden záměr ukončit provoz svých dvou dnes už prodělečných uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a teplárny v Kladně, které podle jeho vlastních slov „už ekonomicky nevycházejí“. V podcastu Štěpení pak sebevědomě prohlašuje: „Já žádný peníze, proboha, nechci. Jestli mi řeknou, že máme uklidit, uklidíme. Jestli mi řeknou, že to chtějí za korunu, nemám s tím nejmenší problém.“
Ve stejné době se připravuje půda pro přímé platby z veřejných rozpočtů uhelným elektrárnám – ať už formou speciálních podpor, nebo „výhodného“ převzetí státem. Novely energetického zákona (Lex OZE III, Lex plyn) i programové prohlášení nastupující vlády počítají s možností udržovat vybrané uhelné zdroje v provozu v případě „naléhavé potřeby“ a hradit jim přitom náklady i přiměřený zisk z regulovaných plateb odběratelů.
Pavel Tykač mezitím kupuje polovinu vydavatelství Mafra – jeho společnost Tymeprax uzavřela s firmou Kaprain Karla Pražáka smlouvu o koupi 50% podílu. A mluvící politické a „expertní“ hlavy začínají věštit kolaps energetické soustavy.
Nová vláda a její uhelná strategie
Programové prohlášení nastupující Babišovy vlády je upřímné: uhlí má i nadále mít své místo v energetickém mixu a vláda neodstaví uhelné elektrárny, dokud nebude k dispozici dostatek jiných stabilních zdrojů. Zároveň avizuje zavedení kapacitních mechanismů a dalších nástrojů pro zajištění „stabilních zdrojů“ – tedy mimo jiné i fosilních.
V překladu do srozumitelné češtiny: pokud bude uhelná elektrárna označena za „strategickou“, může získat nárok na zvláštní režim – kapacitní platby či náhradu tzv. „ekonomicky oprávněných nákladů“ a další formy podpory. Jinými slovy zcela netržní, nárokové dotace čistě za to, že zůstane v jakémsi pohotovostním režimu, případně bude dál vyrábět, i když by se jí to na běžném trhu už nevyplatilo. Lex plyn navíc počítá s tím, že pokud provoz uhelné elektrárny nepokryje náklady a přiměřený zisk, může mít nárok na dorovnání z regulovaných poplatků, které platí odběratelé.
Tenhle rámec se netýká jen Pavla Tykače. Ale je zjevné, že právě jeho elektrárny Počerady a Chvaletice by z něj těžily nejvíc – jsou byznysově i technologicky zastaralé, špinavé a postupně ztrácejí smysl v běžném obchodním režimu. Místo aby dožily a skončily, když se nevyplatí, mohou být převedeny do zvláštního režimu, kde jejich náklady a zisky ponese stát a spotřebitelé.
Hrozba zavření jako páka na stát
Z technického hlediska není problém v tom, že chce Pavel Tykač Počerady a Chvaletice zavřít. Problém je v tom, jak tu hrozbu používá jako páku na stát a veřejnost. Analýzy energetiků a ekologických organizací přitom ukazují, že:
- Většina výroby elektřiny z Počerad a Chvaletic jde na export – v roce 2023 jejich produkce odpovídala zhruba 60 % čistého exportu, zatímco domácí spotřebu pokryla jen v jednotkách procent.
- Domácí spotřeba z nich představuje zhruba 2 % hrubé domácí spotřeby elektřiny a i v naprosté většině hodin, kdy dodávají do sítě, je podle modelů k dispozici rezerva v jiných zdrojích.
- ČEPS – provozovatel přenosové soustavy v Česku, který má za úkol, aby soustava držela pohromadě a fungovala bezpečně – ve svých dlouhodobých scénářích počítá s postupným útlumem uhlí, přičemž hlavní podmínkou je dostavba nových zdrojů a posílení sítí. Uhelné elektrárny se k roku 2030 stávají z velké části ekonomicky neudržitelnými, ale při adekvátní náhradě je jejich odstavování možné.
Jinými slovy: bez Počerad a Chvaletic se síť nezhroutí, pokud stát dostojí svým povinnostem a dlouhodobému plánu – připraví náhradu v podobě obnovitelných zdrojů, flexibility a chytrého teplárenství.
Ano, citlivé je teplo (například v Kladně a dalších uhelných teplárnách), tam je potřeba mít včas plán, jak uhlí nahradit (plyn, biomasa, velká tepelná čerpadla, odpadní teplo). Ale řešení existuje a odstavení Počerad a Chvaletic samo o sobě teplárenskou soustavu neohrozí – jsou to hlavně elektrárny pro výrobu elektřiny.
Přesto se okolo Tykačových elektráren vytváří přízrak existenční hrozby. Někteří politici – třeba poslanec Libor Vondráček – už mluví o „hrozbě blackoutů“, o „nepostradatelnosti Chvaletic pro stabilitu sítě“ a o tom, že stát má téměř morální povinnost kompenzovat Tykačovi „nespravedlivé regulace“, které mu údajně poškodily byznys.
To, co vypadá jako technická debata, je ve skutečnosti vyjednávací strategie: připravit veřejnost na to, že „trocha uhelného socialismu“ je přece jen taková pojistka, protože „kdo byste chtěli zůstat potmě a umrznout“?!?
Když miliardář říká „peníze nechci“
Když Pavel Tykač v podcastu Štěpení tvrdí, že „žádné peníze nechce“ a klidně předá elektrárny „za korunu“, zní to skoro jako sebeobětování. Ve skutečnosti tím jen potvrzuje, že starý fosilní byznys přestává dávat ekonomický smysl – sám mluví o tom, že provoz uhelných elektráren už ekonomicky nevychází kvůli cenám emisních povolenek a vývoji trhu.
To ale neznamená, že hodlá nést náklady odchodu z byznysu sám. Vždyť přece už léta využívá dotací a výjimek – například pro emise rtuti a dalších znečišťujících látek, když jeho bloky nesplňovaly přísnější evropské limity. Počerady získaly výjimku z limitů pro emise rtuti, kterou posléze soud zrušil jako nezákonnou.
Z energetické krize vytěžily jeho uhelné firmy velmi vysoké zisky, zatímco domácnosti a firmy platily násobné účty a tisíce lidí spadly do energetické chudoby. V uhelných regionech zůstává znečištění a zničená krajina, kde se obce dodnes přou s těžebními firmami o to, kdo bude platit rekultivace a jak velké mají být.
Nejviditelnějším symbolem je dnes miliardová „sleva za rekultivace“ pro Tykačovu Severní energetickou: Český báňský úřad jí povolil uvolnit zhruba 1,04 miliardy korun z rekultivační rezervy lomu ČSA výměnou za levnější, přírodě ponechanou rekultivaci formou sukcese. Původní návrh měl zajistit obcím jen část těchto peněz, zatímco značná část úspory by zůstala firmě. Celé rozhodnutí teď úřady znovu přezkoumávají kvůli podezření na střet zájmů a pochybení místně příslušného úřadu.
Nyní se tedy připravuje scénář, kdy se zavření elektráren použije jako hrozba pro stát, stát (přes ČEPS a ERÚ) prohlásí, že tyto zdroje musí kvůli „bezpečnosti dodávek“ ještě nějakou dobu běžet a na základě energetického zákona jim bude hradit „ekonomicky oprávněné náklady“ a přiměřený zisk – tedy de facto dotovat z veřejných peněz provoz elektráren, které už na trhu neobstojí.
K tomu novela energetického zákona přidává ještě jednu pojistku: u tzv. „energeticky strategických celků“ má stát zákonné předkupní právo – v situaci, kdy stát neschválí převod takového celku na jiného vlastníka, musí současný vlastník nabídnout převod České republice za cenu nepřevyšující „cenu obvyklou“ určenou znalcem. Z tlaku „my to zavřeme“ se tak může snadno stát tlak „tak si to od nás kupte a starejte se sami“.
Toto opravdu není tržní ekonomika. To je velmi specifická forma štědře financovaného odchodu od uhlí, který zaplatí „nebohému“ miliardáři daňový poplatník.
Média a „uhelný common sense“
Celá operace neprobíhá jen v tichu ministerských kanceláří. Je potřeba přepsat i veřejné vnímání toho, co je znamená „rozumná energetická politika“.
Proto Pavel Tykač nesází jen na politiky, ale i na média. Za peníze vydělané v energetické krizi si nekoupil jen fotbalovou Slávii, ale nově i polovinu vydavatelství Mafra – jednoho z největších mediálních domů v zemi. Značnou část českého mediálního prostoru tak ovládají právě lidé, jejichž byznys je spjatý s fosilní energetikou: Pavel Tykač a Daniel Křetínský.
Evropskou Zelenou dohodu vykreslují tato média jako „diktát Bruselu“, napadají obnovitelné zdroje jako nefunkční alternativu – přestože ty v Německu v roce 2024 pokryly zhruba 60 % výroby elektřiny – a klimatickou politiku jako ohrožení konkurenceschopnosti.
Kolik už nás asociální energetika stála
Pointa není v tom, že by stát neměl vůbec zasahovat do energetiky. Zásahy jsou naopak nutné; zásadní ale je, v čí prospěch a s jakým cílem k nim dochází.
Za posledních 15–20 let tekly velké peníze z veřejných rozpočtů do fosilní energetiky, při současně často problematicky nastavené podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zisky z energetické krize skončily z velké části u výrobců a obchodníků s energií, zatímco domácnosti se zachraňovaly až dodatečnými tarify a cenovými stropy – pochopitelně z veřejných rozpočtů. Mimořádná daň z neočekávaných zisků byla sice zavedena, dopadla ale v praxi zejména na ČEZ, zatímco jiné firmy včetně Sev.en Energy si i tak udržely velmi vysoké zisky.
Emise rtuti, oxidů síry, prachu a dalších látek z uhelných elektráren dlouhodobě ohrožovaly zdraví lidí v jejich okolí. Uhelné regiony byly desítky let zdrojem levné elektřiny, ale investice do jejich budoucnosti přicházejí pozdě a v nedostatečném rozsahu.
Je třeba říct dost. Pavel Tykač a další oligarchové už „vytěžili“ z Česka dost. Dostali svou šanci investovat do modernizace, do čistších technologií, do transformace regionů – a ve velké míře ji nevyužili. Neexistuje žádný racionální ani morální důvod, proč by měli dostat ještě zlatý padák v podobě kapacitních plateb a výkupů ztrátových elektráren, které navíc nejsou pro bezpečnost dodávek nenahraditelné.
Pokud má stát někoho chránit, jsou to domácnosti v energetické chudobě, obce v uhelných regionech a zaměstnanci uhelných provozů, kteří potřebují jistotu, rekvalifikaci a důstojnou práci v novém, udržitelném odvětví.
Uhelný skanzen, nebo moderní energetika a zdravé tržní prostředí?
Pokud stát potřebuje někde pár set hodin ročně záložního výkonu, nechť tuto službu transparentně vysoutěží. Ať víme, kdo ji poskytne nejlevněji, nejčistěji a s jakým rizikem. Podpora nemá být šitá na míru pro jednoho oligarchu, ale otevřená soutěž, kde mohou uspět i nové technologie (bateriová úložiště, flexibilita, menší plynové či biomasové zdroje). Podpora je veřejná služba, ne soukromý exit plán jednoho fosilního oligarchu.
Stojíme na křižovatce, kde se rozhoduje, jestli z Česka bude uhelný skanzen, který si drží staré zdroje při životě za cenu stále větších dotací, nebo země, která se přidá k těm, kde energie pro lidi znamená hlavně úspory, obnovitelné zdroje, chytré sítě a férové ceny – a kde se veřejné peníze používají na investice do transformace, ne na zajištění rent pro pár nejbohatších.
Uhelný socialismus podle Pavla Tykače je vynikající obchodní model. Bohužel jen pro něj. Pro všechny ostatní je to draze zaplacená past, ve které nám každý rok někdo vysvětlí, že se musí přerozdělit další balík peněz. A jak v Česku ukazují majetkové statistiky a rozpočtová politika posledních let, přerozdělování je opravdu problém. Zejména proto, že probíhá od chudších a střední třídy směrem k několika nejbohatším.
Zdroje:
Elektrárna Počerady dle ekologů musí zastavit provoz, soud zrušil výjimku na rtuť
Oenergetice.cz, 7. 8. 2024
https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/elektrarna-pocerady-dle-ekologu-musi-zastavit-provozsoud-zrusil-vyjimku-na-rtut
NSS zamítl stížnost Elektrárny Počerady, přišla o výjimku pro emise rtuti
Oenergetice.cz, 24. 6. 2025
https://oenergetice.cz/emise-co2/nss-zamitl-stiznost-elektrarny-pocerady-prisla-o-vyjimku-pro-emise-rtuti
Nevládní organizace se obracejí na ombudsmana, protože Elektrárna Počerady už 10 měsíců od zrušení výjimky překračuje limit pro toxickou rtuť
Hnutí DUHA, 9. 6. 2025
https://www.hnutiduha.cz/aktualne/nevladni-organizace-se-obraceji-na-ombudsmana-protoze-elektrarna-pocerady-uz-10-mesicu-od
Frank Bold a ekologické organizace podaly stížnost Evropské komisi: Elektrárna Počerady navzdory rozsudku dál vypouští jedovatou rtuť
Greenpeace ČR / Frank Bold, 16. 1. 2025
https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/21499/frank-bold-a-ekologicke-organizace-podaly-stiznost-evropske-komisi-elektrarna-pocerady-navzdory-rozsudku-dal-vypousti-jedovatou-rtut/
Nevyužité finance z rekultivace lomu ČSA pomohou obcím postiženým těžbou
Ministerstvo životního prostředí, tisková zpráva 21. 2. 2024
https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/nevyuzite-finance-z-rekultivace-lomu-csa
Netradiční rekultivace pomohou i obcím
Energie21, 24. 2. 2024
https://energie21.cz/nevyuzite-finance-z-rekultivace-pomohou-obcim/
NPP Lom ČSA – dokumenty a časté dotazy
AOPK ČR – díky ekologické obnově se výrazně snižují náklady na rekultivace a část ušetřených prostředků jde obcím
https://aopk.gov.cz/cs/npp-lom-csa-dokumenty-a-caste-dotazy
Na dně bývalého hnědouhelného lomu na Mostecku vzniká obří jezero
Novinky.cz, 22. 10. 2025 – uvolnění zhruba miliardy korun z rekultivační rezervy skupiny Sev.en
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-na-dne-byvaleho-hnedouhelneho-lomu-na-mostecku-vznika-obri-jezero-40544899
Báňský úřad podal trestní oznámení na šéfa mostecké pobočky…
PRO-ENERGY, 3. 10. 2025 – uvolnění zhruba 1 miliardy z rekultivační rezervy a podezření na střet zájmů
https://pro-energy.cz/news/detail/1160480
Druhý největší výrobce elektřiny v Česku prodělal skoro 2 miliardy
Ekonomický deník, 2. 10. 2025 – výsledky Sev.en Česká
https://ekonomickydenik.cz/druhy-vyrobce-elektriny-v-cesku-prodelal-skoro-2-miliardy/
Mimořádná daň z neočekávaných zisků bude platit od 1. ledna 2023
Ministerstvo financí ČR, 6. 10. 2022 – základní parametry windfall tax
https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2022/mimoradna-dan-z-neocekavanych-zisku-bude-48951
Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum
ČT24, 9. 11. 2025
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/windfall-tax-skonci-vetsinu-zaplatil-cez-banky-odvedly-minimum-367006
Daň z neočekávaných zisků loni skoro celou zaplatil ČEZ
Ekonomický deník, 4. 6. 2025
https://ekonomickydenik.cz/dan-z-nadzisku-loni-skoro-celou-zaplatil-cez/
Vláda vyčlenila na pomoc lidem 177 miliard korun. Na energie dá průměrně 15 000 na domácnost
iROZHLAS, 24. 8. 2022
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vlada-podpora-fiala-inflace-energie_2208241622_cen
Energetická pomoc kropí celé Česko. Z desítek miliard dělá drobné
Seznam Zprávy, 25. 8. 2022
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-komentar-energeticka-pomoc-kropi-cele-cesko-z-desitek-miliard-dela-drobne-212416
Politika ochrany klimatu v České republice – aktualizace 2025
MŽP (strategický dokument, kapitoly k útlumu uhlí, náhradě zdrojů a energetice)
https://mzp.gov.cz/system/files/2025-11/OPOK-POK-Aktualizace-20251106.pdf
Deutschlands Strommix wird grüner: Erneuerbare Quellen lieferten 2023 59,7 Prozent der öffentlichen Nettostromerzeugung
EnergieWinde / Ørsted, 22. 2. 2024
https://energiewinde.orsted.de/trends-technik/stromerzeugung-deutschland-fossil-erneuerbar-atom-entwicklung
Strommix: Deutschland und Europa im Vergleich
Utopia.de, 18. 9. 2024 – shrnuje rekordní podíl OZE (cca 60 %) v německé výrobě elektřiny
https://utopia.de/ratgeber/strommix-deutschland-und-europa-im-vergleich_197387/
Podcast Štěpení – rozhovor s Pavlem Tykačem: https://www.youtube.com/watch?v=fft7MPIX6Eo
